Tempo odlivu vkladů z řeckých bank zrychluje. Upozornil na to ředitel Ústavu pro mezinárodní finance (IIF) Charles Dallara. Situaci podle něj může zklidnit nová řecká vláda, pokud ujistí, že je v jejím zájmu udržet Řecko v eurozóně. IIF za mezinárodní banky nedávno dojednala masivní restrukturalizaci řeckého dluhu, díky čemuž se Řecko prozatím vyhnulo státnímu bankrotu.
"Tempo odlivu vkladů z Řecka se zrychlilo, já si ale myslím, že se to dá stabilizovat, až bude sestavena nová vláda, pokud ale potvrdí zájem zůstat v eurozóně," řekl před novináři v Dublinu Dallara, jehož citovala agentura Reuters. Řečtí střadatelé jenom v pondělí ze svých účtů vybrali nejméně 700 milionů eur.
Šéf IIF rovněž prohlásil, že rozhodnutí Řecka zaplatit držitelům dluhopisů, kteří původně odmítli přistoupit na restrukturalizaci dluhu, vzbuzuje obavy. Platba by se ale podle něj těžko uskutečnila, nebýt "zcela výjimečné konstelace politické nejistoty".
Vývoj po parlamentních volbách v Řecku signalizuje, že země může být na cestě z eurozóny. Vzhledem k tomu, že politická seskupení nebyla schopna se po volbách dohodnout na sestavení vlády, budou se v červnu konat volby znovu. V nich by přitom podle pozorovatelů mohly uspět strany, které budou chtít zemi z eurozóny vyvést.
Evropští politici většinou ujišťují, že odchod Řecka z eurozóny si nikdo nepřeje a podle průzkumů veřejného mínění chtějí nadále platit eurem i sami Řekové. Zároveň ale v zemi narůstá odpor proti drastickým úsporným opatřením, která po Řecku požadují jeho mezinárodní věřitelé. To je hlavně Mezinárodní měnový fond a ostatní země eurozóny.
Přání, aby Řecko zůstalo v eurozóně, dnes deklaroval i prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi. Podle něho je to jednoznačnou prioritou ECB. Draghi ale upozornil, že smlouvy o Evropské unii nepočítají s variantou, že by z eurozóny některá členská země odešla.
"Chci sdělit, že jednoznačnou prioritou Rady guvernérů ECB je, aby Řecko zůstalo v eurozóně," řekl Draghi na konferenci ve Frankfurtu. O osudu Řecka ale prý nemůže rozhodnout ECB.
Evropská centrální banka (ECB) přestala dodávat likviditu těm řeckým bankám, které neprošly úspěšnou rekapitalizací. Tvrdí to zdroje z eurozóny, na které se odvolává agentura Reuters. ECB se k informacím nechtěla vyjadřovat. Zatím není jasné, kolika bank se to může týkat.
V důsledku nadcházející rekapitalizace těch řeckých bank, které jsou v důsledku účasti na nedávné restrukturalizaci řeckého státního dluhu značně podkapitalizované, byly některé řecké banky převedeny na program ELA (Emergency Liquidity Assistance)," sdělil večer zástupce ECB, jehož cituje Reuters.
ECB provádí refinanční operace jen se solventními bankami. Finanční domy, které nemají přístup k penězům ECB, se tedy musejí s požadavkem na likviditu obracet na domovskou centrální banku. Ta by měla peníze dodat v rámci nouzového financování ELA (Emergency Liquidity Assistance).
"Jakmile bude proces rekapitalizace dokončen, a my očekáváme, že to bude brzy, banky budou mít znovu přístup ke standardním refinančním operacím Eurosystému," dodal zástupce ECB. Názvy bank, kterých se opatření dotkne, ECB neuvedla. Je ale jasné, že na financování od řecké centrální banky je teď v Řecku závislých více bank.
Jeden zdroj uvedl, že kapitál čtyř řeckých bank je tak vyčerpán, že tyto ústavy fungují se záporným vlastním jměním. Podle pravidel ECB není možné tak zdevastovaným bankám žádné další peníze poskytnout.
ECB už dříve uvedla, že řeckým bankám dál poskytuje likviditu, ke zprávě zdrojů se ale nechtěla vyjadřovat. Informace nicméně stačila na to, aby se ceny akcií vydaly dolů a s nimi i kurz eura.
Řecko se včera na poslední chvíli rozhodlo, že uhradí splatné dluhopisy v objemu 435 milionů eur (asi 11,1 miliardy Kč) těm držitelům, kteří s výměnou původně nesouhlasili. Tím Atény zřejmě silně popudí věřitele, kteří na výměnu dluhopisů po sérii složitých vyjednávání naopak přistoupili, a odepsali tak velkou část své původní investice.