Významné světové banky plánují koordinovanou akci pro dodání likvidity na trhy, a to už po tomto víkendu, zaznělo podle Reuters z úst nejednoho ze zástupců skupiny G20 a světové trhy poskočily vzhůru. Ekonomičtí komentátoři ale varují, že nic takového se nakonec stát nemusí, a pokud ano, vůbec není jisté, že další pomoc centrálních bank zafunguje.
„Centrální banky významných ekonomik připravují kroky, které stabilizují finanční trhy a dodají likviditu, aby zabránily úvěrové krizi v důsledku výsledku nedělních řeckých voleb,“ uvedl pro Reuters jeden z činitelů G20 obeznámený s obsahem jednání zahraničních diplomatů a finančních expertů. Jeho prohlášení následně agentuře potvrdili i další zástupci této skupiny nejvlivnějších ekonomik světa.
Nadcházející víkend bude plný důležitých událostí. Chystají se nejen volby v Řecku, které mohou rozhodnout o dalším setrvání země v eurozóně, ale lidé půjdou k volebním urnám také v Egyptě a Francii a mohu svými hlasy významně zamíchat rozložením politických sil. Připravenost centrálních bank zvýšit objem likvidity a podržet tak trhy i ekonomiku se proto může stát klíčovým tématem pro nadcházející summit G20 v mexickém Los Cabos. Konat se bude začátkem příštího týdne a všeobecně se očekává, že se zaměří právě na dluhovou krizi v eurozóně.
Britský ministr financí George Osborne už včera prohlásil, že britská vláda spolu s tamní centrální bankou budou spolupracovat za využití nových nástrojů měnové politiky. Smyslem je podle něj zabránit nedostatku úvěrů a podpořit finanční trhy v době, kdy je ohrožuje dluhová krize. Guvernér Bank of England Mervyn King uvedl, že "krize vytvořila velký černý mrak nejistoty, který se nevznáší jen nad eurozónou, ale nad celou světovou ekonomikou."
Prezident Evropské centrální banky Mario Draghi při dnešním vystoupení potvrdil, že ECB je v případě nutnosti připravena dodat do finančního systému další likviditu, aby podpořila komerční banky. Dodal ale, že ECB udělala už dost a řada je teď hlavně na politicích, kteří musejí dodat eurozóně na pevnějších základech.
O načasování další akce na podporu trhu a ekonomik po volbách v Řecku se na trhu spekulovalo i dříve. Hlavní ekonom Jan Hatzius již na začátku měsíce vyjádřil své přesvědčení, že při dalším dvoudenním jednání americké centrální banky - naplánovaném pouhé dva dny po druhých předčasných volbách v Řecku - Fed opět rozjede své tiskárny a zaplaví svět další vlnou dolarů z nákupů aktiv. Dříve se tak podle stát nemohlo, protože Řekové musejí do nadcházejících voleb vstupovat se skloněnou hlavou a obavami, aby volili "správně".
Jeden ze zdrojů Reuters ze Spojených států sice uvedl, že řecké volby nebudou znamenat definitivní signál toho, co lze ve vývoji evropské dluhové krize dál čekat. Nicméně také připustil, že neobvyklý souběh důležitých voleb hned ve třech zemích je důvodem k obezřetnosti. Centrální banky prý chtějí zajistit, aby finančním systémem vždy protékal dostatek hotovosti.
Zpráva o přípravách koordinované akcie pro finanční trhy přinesla na trhy výraznou chuť investorů jít do dříve opomíjeného rizika. Akciové indexy se vydaly vzhůru - Wall Street již včera zakončila se zisky přes jedno procento, na devizových trzích posílilo euro, ale došlo i na měny v našem regionu včetně koruny, která proti včerejšímu závěru posílila až o 20 haléřů. Také komodity nezůstaly stranou zájmu a jejich kompozitní index S&P GSCI nyní roste o 0,7 procenta.
Odborníci ale doporučují nenechat se strhnout bezbřehou euforií. I kdyby se totiž potvrdily neoficiální informace ohledně přípravy další stimulace, mohou tyto kroky zůstat pouze v záloze. „Další globální koordinovanou akci uvidíte, pokud Řecko vystoupí z eurozóny a bude to událost Lehmanovského typu, která vyprovokuje run na banky napříč eurozónou,“ uvedl dnes Alastair Newton, výkonný ředitel investiční skupiny Nomura působící také jako politický analytik.
Významná společná dodávka likvidity centrálních bank na trhy proběhla již v roce 2008, kdy úvěrové trhu v podstatě zamrznuly po pádu banky investiční banky Lehman Brothers. Následovat ale musely i další vlny tištění peněz v rámci kvantitativního uvolňování měnové politiky a ekonomové proto varují, že ani další koordinovaná akce nebude fungovat, pokud se nevyřeší kořeny krize. Za ty někteří považují bankovní krizi v Evropě. „Reálným problémem je, že Evropská centrální banka nedisponuje prostředky pro zaručení solvence bank,“ tvrdí například Peter Morici, profesor učící na University of Maryland. Evropské politické špičky sice volají po vytvoření bankovní unie, která by posílila důvěru v banky, ale zatím její vznik na obzoru není.
Zdroj: Reuters, Bloomberg, čtk, CNBC, Goldman Sachs, Nomura)