Evropská unie podpoří ekonomický růst a tvorbu nových pracovních míst asi 120 miliardami eur, dohodli lídři EU na Summitu. Shodu politici nalezli také na možnosti přímé rekapitalizace bank a společném dohledu nad bankami. Euro zareagovalo prudkým růstem k americkému dolaru a při denním minimu 1,2432 USD/EUR překonalo úroveň 1,2600 a dostalo se až na 1,2626 USD/EUR. Také trh komodit nabízí růstový obraz: ropa WTI roste o 2,65 % k 80 USD/b, Brent o 2,1 % nad 93 USD/b. Zlato spot přidává 1,1 % nad 1570 USD/tr. unce, stříbro spot 1,8 % k 26,8 USD/tr. unce. Hlavní evropské indexy v úvodu nasadily k až 3 % růstu, aktuálně DAX 2,65 %, CAC 2,7 % a FTSE 1,75 %. Španělský index SE roste o 4,4 %.
Intradenní vývoj kurzu USD/EUR (online):
120 miliard eur na podporu růst a pracovní místa
Politici se na summitu podle unijního prezidenta Hermana Van Rompuye dohodli například na navýšení kapitálu Evropské investiční banky (EIB) o deset miliard eur, z čehož na Česko připadá 76 milionů eur (dvě miliardy korun). Řada evropských ekonomik se v poslední době ponořila do recese. Některé země sužuje masivní nezaměstnanost, která například ve Španělsku citelně přesahuje 20 procent. Kvůli tomu v Evropě výrazně zesílily hlasy po tom, aby se unie nezaměřovala jen na úsporné kroky a reformy, které prosazovalo například Německo. Naopak třeba Francie a její nový prezident François Hollande volají po výraznější podpoře růstu. "Klíčový prvek je, že posílíme financování ekonomiky tím, že zmobilizujeme 120 miliard eur pro bezprostřední růstová opatření," řekl unijní prezident. Dopad opatření na podporu ekonomického růstu a tvorbu nových pracovních míst bude podle českého premiéra Petra Nečase jen omezený. Část peněz by ale podle něj mohla "dotéct" i do Česka. Týkat by se to mohlo například podpory malých a středních podniků, k nimž by měly směřovat peníze z úvěrů EIB.
Prorůstový pakt jako celek ale ještě summit neschválil. Itálie se Španělskem totiž podle diplomatů chtějí od partnerů nejprve odsouhlasit naléhavá opatření k řešení složité situace na trzích s dluhopisy. „Hlavní smysl tohoto kroku je, že je to politický kompromis," podotkl k opatřením Nečas.
Během prvního dne summitu se ukázalo, že Itálie a Španělsko chtějí vidět okamžitou pomoc, aby se uklidnily finanční trhy, a těmto zemím se tak snížily náklady na obsluhu dluhu. Řím a Madrid proto požadují, aby ostatní nakupovali jejich dluhopisy, patrně přes záchranný fond eurozóny. Teprve pak jsou ochotny podepsat dohodnutá prorůstová opatření. "Podle mého názoru se podaří nejpozději zítra dosáhnout rozumného kompromisu," řekl Nečas k postoji, kterým se Itálie a Španělsko vymezují vůči většině ostatních zemí. "Jak jsem řekl, je tam několik možností, která z nich se zvolí, ale bude záležet samozřejmě i na právním podkladu a vládě, konkrétně na ekonomických možnostech," řekl Nečas na dotaz, zda by mohl záchranný fond eurozóny dluhopisy kupovat přímo na primárním trhu.
Jednotný dohled na bankami
Shoda padla také na vytvoření jednotného dohledového orgánu pro banky eurozóny. Bankám by zároveň mělo být umožněno, že za určitých podmínek je bude možné rekapitalizovat přímo pomocí záchranného fondu eurozóny bez toho, aniž by tím zvyšovaly rozpočtový schodek dané země. Podle prohlášení eurozóny Evropská komise v brzké době představí to, jak by takový dohledový mechanismus měl vypadat. V textu lídři vyzvali, aby se členské země těmito návrhy zabývaly s naléhavostí do konce roku.
Jednotný dohledový orgán, který by měl dohlížet na banky eurozóny, je jakýmsi prvním krokem ke vzniku evropské bankovní unie. Právě o ní se hovoří jako o jednom z nástrojů k řešení a předcházení současných potíží, které sužují převážně země eurozóny. ČR dosavadním vizím o bankovní unii nakloněna není. Premiér Petr Nečas zdůrazňoval potřebu sledovat bedlivě debaty o změnách a dopadech, které by mohly přinést pro český bankovní dohled. Ministr financí Miroslav Kalousek opakovaně poznamenal, že se obává, že pokud se nezapojí všechny země EU, pak může být ohrožena existence jednotného finančního trhu. Současně dodal, že si myslí, že všechny země se nezapojí.
Přímá rekapitalizace bank
Až bude takovýto mechanismus existovat, a to včetně zapojení Evropské centrální banky, pak bude možná přímá rekapitalizace bank. Právě to byla v poslední době jednou ze sporných otázek, na níž se názory výrazně lišily.
Unijní prezident Herman Van Rompuy kolem půl páté ráno rovněž oznámil, že země plnící rozpočtová pravidla a politiky EU budou mít přístup k dočasnému záchrannému fondu eurozóny EFSF a trvalému fondu ESM kvůli podpoře svých vládních dluhopisů na finančních trzích.
"Otevíráme možnost pro země, které se dobře chovají, aby využívaly nástrojů finanční stability, aby ujistily trhy," řekl Van Rompuy. To by mělo přispět k navrácení stability na trhy s dluhopisy.
"Proces byl tvrdý, výsledek byl dobrý," řekl italský premiér Mario Monti, který byl jednou z ústředních postav nočních debat. Itálie ale podle něj v tuto chvíli nemá v úmyslu o mimořádnou podporu požádat.
Na zdlouhavém nočním jednání se hovořilo také o posílení ekonomické a měnové unie. Van Rompuy společně s Evropskou centrální bankou, Evropskou komisí a euroskupinou (ministři financí eurozóny) připravili zprávu, která kromě jiného vybízí k dalšímu posílení či prohloubení rozpočtových pravidel a ekonomických politik, zejména pak v eurozóně. Podobné úvahy jsou v EU tradičně velmi citlivé, protože by mohly zahrnovat i přenos pravomocí či kompetencí z národních metropolí do Bruselu.
Podle návrhů závěrů z dnes končící schůzky se bude zkoumat, co je možné udělat v rámci současných unijních smluv a kvůli jakým opatřením by bylo smlouvy nutné měnit. Předběžná zpráva o tom by měla být předložena státníkům v říjnu a konečná do konce roku.
(Zdroj: čtk, Bloomberg, AP)