Aktualizováno Španělské finanční domy si od Evropské centrální banky (ECB) v červenci vypůjčily rekordních 375,5 miliardy eur (asi 9,4 bilionu Kč). Proti červnu je to nárůst o dalších asi 11 procent a zároveň je to další známka problémů, s nimiž se španělský bankovní sektor nyní potýká. Premiér Mariano Rajoy ale zatím neřekl, zda jeho země požádá o mezinárodní finanční pomoc.
Španělsko v červnu požádalo své partnery v eurozóně o finanční pomoc až 100 miliard eur (zhruba 2,5 bilionu Kč) pro své banky. Zda Madrid požádá o pomoc pro celou svou ekonomiku není jasné. Rajoy sdělil, že nejprve počká, až ECB nastíní konkrétní podmínky pomoci. O pomoc pro banky prý vláda požádala proto, aby podpořila úvěrovou aktivitu.
Španělsko má čtvrtou největší ekonomiku v eurozóně, delší dobu už se ale potýká s hlubokou recesí. Ta značně komplikuje snahu země plnit závazky vůči věřitelům za přijatelných finančních podmínek. Náklady na obsluhu státního dluhu se pohybují v blízkosti rekordních úrovní, v případě papíru se splatností deset let je to kolem sedm procent.
Částka, kterou si španělské banky v červenci od ECB vypůjčily, je více než sedmkrát vyšší než částka, kterou si banky vypůjčily ve stejném měsíci loni. Tehdy to bylo asi 52 miliard eur.
Španělské banky prakticky nejsou schopny zajistit si úvěry na finančních trzích, jak bývá v sektoru zvykem. Investoři mají totiž obavy o jejich finanční zdraví. Země se potýká s nezaměstnaností téměř 25 procent, což je nejvíce v celé Evropské unii.
Agentura Reuters v červenci s odkazem na své zdroje uvedla, že Španělsko poprvé připustilo možnost podání žádosti o mezinárodní finanční pomoc. Hovořit se mělo o částce 300 miliard eur (asi 7,5 bilionu Kč), Španělé ale takové informace popřeli. Sdílnější dnes nebyl ani premiér Rajoy, který na Mallorce jednal s králem Juanem Carlosem.
"Pokud nebudeme vědět, jaké rozhodnutí učiní ECB, žádné rozhodnutí neučiníme ani my," řekl Rajoy novinářům po jednání s králem. Ten je teď na svém letním sídle v Palmě de Mallorca.
Prezident ECB Mario Draghi nedávno řekl, že by centrální banka mohla intervenovat na dluhopisových trzích, aby snížila náklady na obsluhu dluhu Itálie a Španělska. Podmínil to ale tím, že obě země nejprve musí požádat o podobnou pomoc ze záchranných fondů eurozóny. Žádost by ale patrně musel provázet příslib dalších úspor či splnění jiných podmínek.
Po komentáři šéfa ECB si Rajoy nechal pro podání případné žádosti otevřené dveře. Dodal však, že ECB nejprve musí vyjasnit, jaké podmínky by žadatelé o finanční pomoc museli splňovat. "Nemáme co sdělit do doby, než budeme přesně vědět, co ECB udělá," zopakoval Rajoy.
Premiér upřesnil, že ECB má připraveno několik možností, které by Madrid zajímaly. Je to například odkup dluhopisů na sekundárním trhu, případně zpřístupnění úvěrů přímo bankám. Pro Španělsko je důležité, aby nabídnutá forma pomoci nezvyšovala státní dluh.
V poměrně nezvyklém kroku Rajoy také dodal, že na příští schůzi jeho kabinetu, což bude 24. srpna, bude prodlouženo opatření na pomoc dlouhodobě nezaměstnaným. Ti dostávají od státu měsíční příspěvek 400 eur (asi 10.000 Kč), platnost opatření ale končí ve středu.
První zemí eurozóny, která nezvládla své dluhy a požádala o mezinárodní finanční pomoc, se v roce 2010 stalo Řecko. Později požádalo také Irsko a Portugalsko. Kvůli potížím v bankovním sektoru si pomoc vyžádal také Kypr, o jeho žádosti se ale teprve jedná. Španělsko zavedlo už řadu reforem a má snahu přesvědčit investory i partnery v EU, že to s nápravou svých financí myslí vážně.
Rajoy řekl, že chce ještě do konce srpna hovořit s prezidentem EU Hermanem Van Rompuyem. Na 6. září má v Madridu naplánovanou schůzku s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a 20. září má odjet do Říma, aby se tam setkal s premiérem Mariem Montim.