Evropská centrální banka ponechala sazby eurozóny na úrovni 0,75 procenta. Převládající názor na trhu přitom počítal s tím, že ECB přistoupí k dalšímu uvolnění měnové politiky a posune jejich historické minimum o čtvrt procentního bodu níže na 0,5 procenta. Tisková konference potom ve 14:30 přinesla oznámení dlouho očekávaného programu pro nákup dluhopisů i zhoršení prognózu ECB.
Guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi na následné očekávané tiskové konferenci oznámil, že ECB dnes rozhodla o úpravách v programu odkupů dluhopisů. „Plán podpoří transmisní mechanismus (měnové politiky) ve všech zemích eurozóny. Budeme disponovat efektivním nástrojem, kterým odvrátíme destruktivní scénáře s potenciálně vážnými dopady na cenovou stabilitu v eurozóně,“ uvedl Draghi.
Draghi konkretizoval, že program nákupu dluhopisů nebude kvantitativně omezen a bude plně sterilizován. ECB podle něj každý týden oznámí nakoupené objemy. Pro dosažení cíle bude podle něho nejefektivnější nákup dluhopisů se splatností od jednoho do tří let. Podle Draghiho ale může jít například i o 10leté dluhopisy, kterým zbývají do splatnosti 3 roky.
Evropské vlády podle Draghiho musejí pokročit ve fiskální konsolidaci a uvést v život dva záchranné nástroje, Evropský fond finanční stability (EFSF) i Evropský stabilizační mechanismus (ESM).
Draghi dále uvedl, že eurosystém v samostatném právním aktu upraví, že přijímá u dluhopisů vydaných jednotlivými členskými zeměmi eurozóny stejné postavení a zacházení po boku privátních věřitelů.
„ECB protentokrát svou munici ponechala bez užitku, ale pravděpodobně sáhne ke snížení sazeb při příštím jednání,“ komentoval rozhodnutí o sazbách Jens Kramer, ekonom NordLB. Dodal, že důležitější je rozhodnutí ohledně programu nákupu dluhopisů. „Dnešní snížení sazeb by ve skutečnosti nemělo reálný dopad, ale bylo by dodatečným signálem ECB, že hodlá pro záchranu eura využít opravdu všech prostředků,“ dodal Kramer.
Dnešní tisková konference ECB přinesla také zhoršení prognózy pro eurozónu v letošním a příštím roce. ECB snížila prognózu pro vývoj HDP eurozóny pro rok 2012 do rozmezí -0,6 až -0,2 % z dosavadní prognózy -0,5 až +0,3 % a pro 2013 na -0,4 až +1,4 % z dosavadních 0,0 až 2,0 %. Nová prognóza také zvýšila očekávání pro vývoj inflace v eurozóně na 2,4-2,6 % z dosavadních 2,3-2,5 % v letošním roce a pro příští rok nově čeká rozmezí 1,3-2,5 % proti dosavadnímu odhadu 1,0-2,2 %.
Po tiskové konferenci došlo na evropských akciových trzích k mírnému výběru zisků, ačkoliv bez výjimky zůstaly v kladném teritoriu. Futures na Wall Street umazaly desetinu ze svých půlprocentních zisků. Nakonec ale Wall Street otevřela výše a po prvních 5 minutách už byly zisky procentní a po hodině a půl padla 4letá maxima indexu S&P. Hlavní evropský index Eurostoxx 50 ve stejnou dobu již rostl přes 2,4 procenta na 5měsíční maxima. Trh dluhopisů si dal sice s reakcí mírně načas, ale nakonec výnosy dluhopisů periferních ekonomiky mírně klesly. Například v případě italských dluhopisů klesnul výnos u 2letých z 2,52 % na 2,40 %, u 3letých z 3,17 % na 3,06 %, u 10letých dluhopisů z 5,42 % na 5,37 %.
Euro vyčkávalo rozhodnutí ECB o dalším nastavení měnové politiky uprostřed denního pásma obchodování na 1,2616 USD/EUR, v reakci na konsensu agentury Bloomberg (pokles sazeb čekalo 30 z 58 analytiků) odporujícímu rozhodnutí ale skokově posílilo vůči dolaru až na 1,2650 USD/EUR. Eurodolar se tak dostal na více než 2měsíční vrchol. Záhy ovšem společná evropská měna zisky zkorigovala a po začátku týdny očekávané tiskové konference a vystoupení šéfa ECB následoval propad na denní dno 1,2559 USD/EUR (komentář k měnám ZDE).
Vývoj kurzu eura k dolaru (online)
ECB zahájila dosavadní program nákupů dluhopisů v květnu 2010, aby zmírnila dluhovou krizi v Řecku a dalších zemích eura. Loni a letos se ale proti nepřímé podpoře ohrožených zemí postavili němečtí členové banky a od letošního února banka v podstatě nákupy dluhopisů zastavila. ECB má nyní ve svém portfoliu státní dluhopisy za 211,5 miliardy eur.
Jak Draghi nabudil trhy
Očekávání rozsáhlého zásahu Evropské centrální banky směrem uklidnění dluhové krize vzbudil guvernér Mario Draghi na konci července, kdy vyslovil, že „ECB učiní vše, co bude třeba, k ochraně eurozóny před kolapsem, včetně obrany některých zemí před neodůvodněně vysokými zápůjčními náklady“. Draghi uvedl, že rostoucí prémie na dluhopisech ruší transmisní mechanismy ECB a tím řešení této „poruchy“ spadá do mandátu ECB.
Na trzích se po vstřebání slov Draghiho, spolu s dalšími útržky z ECB, začalo budovat očekávání podoby zásahu centrální banky. To vykrystalizovalo do podoby koordinovaného zásahu ECB na sekundárním trhů dluhopisů a to na krátkém konci výnosové křivky (odkupy vládních dluhopisů, podle posledních spekulací plně sterizilované intervence), společně se zásahem fondů EFSF, potažmo ESM, na primárním trhu dluhopisů (vstup do aukcí). Jmenována byla také možnost odkupu korporátních dluhopisů.
Na měnovém jednání 2. srpna přišlo zklamání. Nepřišlo snížení sazeb ani oznámení programu ECB. Eurodolar předvedl ostrou volatilitu s tím, jak si trh přebíral slova Draghiho, po růstu nad 1,24 USD/EUR vzápětí prudce obrátil pod 1,22 USD/EUR. Do blízkosti dvouciferných ztrát se v červeni na trzích dostaly evropské banky.
Na veřejnost se plně dostal konflikt mezi Draghim a guvernérem německé centrální banky Weidmannem, který je proti obnovení odkupů dluhopisů, zejména v neomezeném rozsahu. Přirovnal je k nebezpečnému užívání drogy, která se stane návykovou, takový postup ECB za příliš blízký financování státu, což je jedno ze zásadních tabu centrálního bankovnictví. Místo oznámení konkrétních kroků Draghi trhům vzkázal, že „sázet proti euru je nesmyslné“.
Evropa podle Draghiho
Evropa podle Draghiho stojí před otázkou, jak daleko (v integraci) zajít a odpovědí dle něj je: nezbytné minimum požadavků na dokončení myšlenky hospodářské a měnové unie je na dosah.
Z pohledu fiskální politiky to dle Draghiho znamená dohled na vnitrostátními rozpočty, protože dopady chybného fiskálního vývoje jsou pro celou eurozónu příliš vážné na „samoregulaci“. Ve finanční oblasti dle něj musí existovat síla, která omezí nadměrné riskování bank, ale i dušení regulací. Evropa podle Draghiho také potřebuje rámec nasazení peněz daňových poplatníků na záchranu bank. V rovině politiky Draghi před Němci hovořil o „obnově skutečného sociálního modelu v Evropě“. Do něj podle guvernéra ECB patří nemožnost sledovat takové národní politiky, které hrozí hospodářskými škodami pro ostatní, žití v rámci svých prostředků a ne nad ně, obnovení soutěže na trhu zboží i trhu práce, obnovení služby bank reálné ekonomice. Právě silná hospodářská unie je podle Draghiho nezbytným partnerem silné společné měnové politiky. Budování tohoto souladu dle Draghiho bude vyžadovat strukturovaný proces se správným načasováním jednotlivých kroků a občané nemohou očekávat, že nástroje měnové politiky v tomto procesu zůstanou standardní.