Evropa čelí hlubokým strukturálním problémům a evropští politici přitom stále bojují mezi sebou o místo na výsluní, upozornil dnes Jose Barroso, šéf Evropské komise. Cestou z krize je podle něho hlubší integrace Evropy, jejíž první stupeň – bankovní unii – dnes představil. Evropská centrální banka by podle dnes zveřejněných plánů měla získat nejvyšší pravomoci nad všemi bankami eurozóny.
„Na evropských summitech probíhají důležitá rozhodnutí ohledně naší budoucnosti. Druhý den ale slyšíme některé z těch samých lidi, kteří důležitá rozhodnutí přijímali, jak je podkopávají,“ postěžoval si dnes Barroso v Evropském parlamentu. Dodal, že není přijatelné, aby někteří evropští lídři brali summity jako „boxovací“ zápasy a provolávali knock out soupeře.
Barroso dnes vystoupil v Evropském parlamentu s každoročním „projevem o stavu unie“ a představil také návrh Komise, podle něhož by Evropská centrální banka měla mít dohled nad všemi bankami v eurozóně a mohla by schvalovat bankovní licence, trestat banky a případně je i zavírat. ECB by taky měla moc rozhodovat o tom, jak by měly banky posilovat kapitál nebo prodávat aktiva, aby se vyhnuly případnému bankrotu, a dohlížet na rizikové operace. Každodenní dohled nad bankami nebo ochrana zákazníků by měla dál zůstat na bedrech národních úřadů.
Českou republiku návrh nijak přímo neovlivní, protože se vztahuje jen na státy eurozóny. V zemích, které eurem neplatí, bude bankovní dozor dál spadat pod příslušné národní úřady. Navzdory tomu EU čeká velká debata o tom, jak zajistit dostatečné pravomocí pro národní regulátory ve vztazích mezi mateřskými bankovními společnostmi sídlícími v eurozóně a jejich dcerami působícími mimo ní. V ČR se to týká například Komerční banky, kterou vlastní francouzská finanční skupina Société Générale, nebo České spořitelny, jejímž majitelem je rakouská Erste Bank.
Původně se počítalo s tím, že dohled nad evropskými bankami bude spuštěn již v lednu příštího roku, ale dnešní návrh počítá s tím, že tehdy ECB zahájí dohled pouze nad bankami, které požádají o pomoc záchranný fond ESM, od července 2013 přibere systémově významné banky a teprve od ledna 2014 by měl pokrývat všech asi 6000 finančních ústavů eurozóny, včetně družstevních záložen a spořitelen.
"Jednotný systém dohledu, který dnes navrhujeme, vytvoří silnou strukturu, jejímž jádrem bude Evropská centrální banka," uvedl dnes Barroso ve svém výročním projevu o stavu unie před europoslanci. Dodal, že bankovní dohled znamená položení základního kamene budoucí bankovní unie.
Kromě společného bankovního dohledu v eurozóně dnes komise navrhla také reformu Evropského bankovního úřadu (EBA), který je regulačním orgánem pro všech 27 států Evropské unie. Úpravy se budou týkat například hlasovacích práv jednotlivých zemí.
Návrhy Evropské komise ale nyní musí podpořit všech 27 členských zemí Evropské unie a také Evropský parlament, což nemusí být s ohledem na postoje jednotlivých států vůbec jednoduché.
Hlasy proti
Německo, které je dlouhodobě proti vyšší supervizi nad bankovním sektorem ze strany ECB, již stihlo kontrovat. Berlín se nechal slyšet, že pokud bude ECB muset monitorovat každou z šesti tisíc bank eurozóny, bude „přetažená“. Evropská komise ale již v rámci vyjednávání poukazovala na to, že i menší banky mohou být spouštěčem hluboké krize a jako příklad přitom dávala kauzu britské Northern Rock.
Berlín svou kritiku dnes zopakoval ústy ministra financí Wolfganga Schäubleho. Ten chce, aby ECB dohlížela na všechny banky, a chce, aby se její dozor vztahoval jen na 25-30 systémově nejdůležitějších bank. "Je nutné se zaměřit na kvalitu a efektivnost nového dohledu. Čistě z praktického hlediska je zřejmě nemožné, aby ECB mohla náležitě monitorovat 6000 bank," uvedl Schäuble ve svém prohlášení.
Podle některých pozorovatelů chce Německo návrh na všeobecný dohled podkopat proto, že se bojí, že by v rámci bankovní unie muselo platit náklady podpory slabých bank v jiných zemích, jako například ve Španělsku. Předseda vlivného Sdružení německých spořitelen Georg Fahrenschon uvedl, že plán Bruselu může ohrozit německé střadatele. "Návrh ve své podstatě znamená, že to, co se ušetří na zajištění klientů spořitelen a záložen, bude možné použít k řešení problémů evropských bank. Úroveň ochrany německých střadatelů se tím sníží," řekl Fahrenschon.
Od představitelů české vlády a z České národní banky také zatím zaznívaly k bankovní unii skeptické hlasy. "Jakékoliv oslabení národního regulátora bychom viděli jako velmi komplikovanou věc. Navíc některé ty kroky, které tam jsou navrhovány, mohou vést k narušení jednotného trhu v oblasti finančních služeb, což by byl velký krok zpět, a mimochodem krok, který brzdí ekonomický růst. (...). Prostě je tam celá řada problematických míst a vláda se shodla na tom, že nemáme na tyto věci kývat," uvedl v červnu premiér Petr Nečas.
Také guvernér Singer před několika týdny varoval před vznikajícími základy nové evropské regulace bankovního sektoru. Některé návrhy z Evropské unie z posledních týdnů mohou znamenat "zásadní rizika" pro finanční stabilitu České republiky, varoval guvernér České národní banky Miroslav Singer na konci června a doporučil Evropě především vydat se cestou „řízeného oddlužení“.
Navrhované vytvoření nadnárodního bankovního dohledu by vyřešilo problémy plynoucí z původně uvažovaného vytvoření celé řády národních záchranných fondů, které by následně spolupracovaly na řešení problémů krachujících evropský bank. Existence jediného úřadu zodpovědného za celoevropský dohled nad bankami by totiž umožnila vytvoření pouze jednoho záchranného bankovního fondu pro celou EU, který by mohl fungovat efektivněji. Dalším základním kamenem bankovní unie, o kterém se bude ještě v Bruselu jednat je plán na vznik celoevropského garančního fondu vkladů a konkrétní plán pro vytvoření zvláštního záchranného fondu ze zdanění vkladů banky.
(Zdroj: EK, Bloomberg, Reuters, ČTK)