Spojené státy a Čína nevyhnutelně směřují ke kolizi - a čím dřív si to politici ve Washingtonu uvědomí a změní dosavadní politiku vůči nastupující asijské velmoci, tím líp, myslí si profesor strategického managementu univerzity Dartmouth Richard D´Aveni. Podle něj je čínský obr pro Ameriku jasným soupeřem číslo jedna, přičemž pokud se její obchodní politika nezmění, svoji pozici vedoucí supervelmoci rychle ztratí.
V duelu mezi dvěma největšími ekonomikami světa, který D´Aveni neváhá označit termínem „hospodářská studená válka“, má prý Peking navrch, jelikož americká politika volného obchodu nemá proti čínskému státnímu kapitalismu šanci. Podle zprávy amerického Kongresu se státem vlastněné společnosti podílejí na čínském nezemědělském HDP ze dvou pětin. Pokud se započítají i firmy dostávající dotace, dostane se tento podíl na polovinu.
„Čínská forma kapitalismu jim dovoluje soustředit obrovskou sílou celého státu a dělat si, cokoli se jim zlíbí,“ tvrdí profesor. Jako příklad uvádí ocelářský průmysl, kde díky masivním úsporám z rozsahu a neustálému navyšování produkce a spotřeby mohou čínské firmy určovat ceny zbytku světa.
Zatímco v minulosti čínské ocelářské odvětví tvořila změť malých, nekonkurenceschopných podniků, po státem nařízeném rozsáhlém slučování vznikli tří giganti a pěti dalších hráčů středního kalibru – dost na to, aby si mohli vzájemně konkurovat doma a také vyrazili na zkušenou do zahraničí.
Čína nyní vyrábí dvakrát tolik oceli co Japonsko, Spojené státy, Indie a Rusko dohromady. „Čínské hutě musí zvýšit vývoz, jelikož nemají kontrolu nad vlastní produkcí. Snížení výroby by znamenalo zastavení provozu a propouštění, což by huti přineslo ztráty, zatímco její tržní podíl by si uzmuli ostatní,“ shrnuje podmínky v odvětví Xu Zhongbo, výkonný ředitel Beijing Metal Consulting. Proti levným čínským exportům (např. ocelových lan) přijaly antidumpingová opatření krom Evropské unie a Spojených států i některé asijské a jihoamerické státy. S ochranářskými opatřeními přišlo také Rusko.
Problémy se v poslední době objevují téměř v každém sektoru ekonomiky. Před několika týdny americká administrativa ohlásila, že u Světové obchodní organizace (WTO) podá na Čínu stížnost kvůli údajně nepovolené podpoře automobilového průmyslu. Podle Washingtonu uvalil Peking loni v prosinci na dovoz amerických automobilů neoprávněné clo. To postihlo 80 % amerického exportu aut do Číny a jeho hodnota se vyšplhala na 3,3 mld. USD. Čína prý také poskytuje nedovolenou státní podporu vlastnímu automobilovému průmyslu.
Podle profesora D´Aveniho ale žaloby u WTO Čínu nezastaví. Spory před soudními panely se táhnou léta a nakonec prý sice Peking nabídne menší zdvořilostní ústupek, omluví se, avšak pak si stejně bude dělat, co chce. Mezitím se dotčené odvětví dostane do čínských rukou.
Zatím poslední větší kontroverze se týká mobilních a komunikačních zařízení vyráběných čínskými soukromými společnostmi Huawei a ZTE. Nedávno vydaná zpráva amerického Kongresu doporučuje, aby americké regulační úřady blokovaly plány fúzí a akvizic obou firem v USA. Vzhledem k obavám z hackerských útoků z Číny je podle kongresmanů také zapotřebí, aby státní počítačové systémy neobsahovaly žádné komponenty vyrobené oběma firmami. "Čína má prostředky, příležitost a motiv k využívání telekomunikačních společností ke zlovolným účelům," píše se ve zprávě. Výbor Sněmovny reprezentantů pro zpravodajské služby v ní dále doporučuje, aby byl Huawei a ZTE odepřen přístup na americký trh. Americké společnosti by pak měly co nejpodrobněji informovat o rizicích průmyslové špionáže a dalších hrozbách, na než při styku s čínskými partnery narazí.
Na soukromý sektor by ale D´Aveni nespoléhal. Právě naopak - velké americké korporace, které si chtějí udržet přístup na gigantický a rychle rostoucí čínský trh, považuje za hlavní lobbisty propagující dobré vztahy s Čínou. Americká společnost United Corporation nedávno přiznala, že do Číny prodala software, který její armádě pomohl vyvinout první moderní bitevní vrtulník. Jedná se přitom o jeden ze stovek podobných případů porušení amerických exportních kontrol, které se udály v posledních dvaceti letech. Žalobce prohlásil, že zbrojovka velmi dobře věděla, že export modifikovaného softwaru Číně umožní testovat a vyvinout novou vojenskou helikoptéru s názvem Z-10, která k pohonu využívá 10 motorů. Helikoptéra Z-10, která začala být zaváděna do služby v roce 2009, se podle expertů může stát jedním z nejmodernějších a nejvýkonnějších bojových vrtulníků na světě. Při jejím vývoji pomáhal například i evropský koncern Eurocopter.
Tváří tvář čínskému tlaku D´Aveni doporučuje „zbavit se kapitalismu volného trhu“, který má prý své kořeny v počátcích dvacátého století, kdy daň z příjmu nahradila cla a dovozní poplatky jako hlavní zdroj financování vlády. Podle profesora, který za příliš měkkého považuje i republikánského kandidáta na prezidenta Mitta Romneyho, nastal čas na tvrdou hru. „Svobodný obchod je jen pro přátele. Jestliže chtějí přístup na náš trh, musí nám poskytnout přístup na svůj,“ tvrdí D´Aveni.
Další z navrhovaných opatření zahrnují státní podporu vybraných odvětví ekonomiky, základního výzkumu a technologických inkubátorů. „Naši vedoucí představitelé musí podniknout kroky k tomu, aby Američané získali svůj spravedlivý podíl a také aby v Americe znovu ožila střední třída. Musíme do ofenzivy – hrát a vyhrát,“ prohlašuje D´Aveni.
(Zdroj: Daily Ticker, Bloomberg, CNBC, ČTK, WSA)