Německo navrhuje, aby Řecko odkoupilo polovinu nesplacených dluhopisů od soukromých věřitelů, a to pouze za 25 procent nominální hodnoty. Tvrdí to zdroje agentury Reuters. Výrazně by se tak snížilo zadlužení Řecka a země by byla schopna splnit závazky, které dala výměnou za přijetí mezinárodní finanční pomoci. Před klíčovou dnešní schůzkou v Bruselu se k tomu teď připravuje právní stanovisko.
Pokud by Německo se svým návrhem uspělo, znamenalo by to, že soukromým investorům by se z každého eura, které investovali do nákupu řeckých státních dluhopisů, vrátila sotva čtvrtina. Soukromí věřitelé letos na jaře už na jeden takový návrh přistoupili a v jeho rámci odepsali více než polovinu pohledávek.
Nutnost řešení řecké otázky pomocí dalšího odpisu dluhu země již minulý týden naznačil šéf německé centrální banky Jens Weidmann. Podle guvernéra Bundesbanky nakonec bude muset k odpuštění další části řeckého dluhu dojít, mělo by však být podmíněno splněním nezbytných strukturálních reforem. Není proto vhodné odpustit Řecku další část dluhu nyní, což by jen snížilo tlak, jemuž jsou Atény vystaveny, a tedy proreformní motivaci, ale počkat na výsledky realizace reforem, řekl v pátek Weidmann.
Návrh, aby soukromí věřitelé oželeli další část investice, dnes padl navzdory tomu, že takzvaní oficiální věřitelé, tedy státy eurozóny, MMF, ECB a některé další instituce, si činí nárok na všechny peníze, které do řeckých státních dluhopisů investovali.
Dnešní mimořádné schůzky Euroskupiny, na níž by mělo dojít ke konečnému schválení vyplacení další části finanční pomoci Řecku, se neplánovaně zúčastní i šéfka MMF Christine Lagardeová. Původně mělo jít o vyplacení další tranše ve výši 31 miliard, podle posledních zpráv má ale Německo v plánu zkombinovat zbylé tři tranše záchranného úvěru a poslat tak do Atén celkem více než 44 miliard eur najednou. Mluvčí německého MF minulý týden uvedla, že konečné rozhodnutí o výši částky k vyplacení zatím nepadlo. Součástí souhrnný platby by byla i částka 31,5 mld. EUR, což odpovídá tranši, kterou mělo Řecko dostat už ve druhém čtvrtletí, ale zatím na ni stále čeká, dále tranše pět a 8,3 mld. EUR za třetí respektive čtvrté čtvrtletí letošního roku. Podle agentury Reuters nedostanou ale Atény peníze dříve než 5. prosince, a to za předpokladu, že budou splněny všechny zbylé podmínky.
Zadlužení Řecka se má příští rok vyšplhat na 190 procent hrubého domácího produktu. Návrh dalšího haircutu, s kterým přišel Berlín, by Aténám umožnil dluh snížit o více než 11 %. Vzhledem k tomu, že řecká ekonomika je už šestým rokem v hluboké krizi a zadlužení Řecka se má ještě zvýšit, je podle analytiků málo pravděpodobné, že by se Řecko dokázalo z nynějších problémů dostat. Řecko balancuje na pokraji státního bankrotu navzdory tomu, že soukromí věřitelé už odepsali značnou část řeckého dluhu. Po restrukturalizaci zůstávají v rukou soukromých věřitelů řecké státní dluhopisy za zhruba 60 miliard eur, což odpovídá zhruba 30 % řeckého HDP. Zbytek dluhopisů drží oficiální věřitelé.
Poslední zpráva inspektorů "trojky" konstatovala, že Atény nebudou schopny splnit stanovený cíl snížit do roku 2020 státní dluh na zvládnutelnou úroveň 120 procent hrubého domácího produktu. Zatímco eurozóna navrhuje řešit to odložením tohoto cíle o dva roky, MMF se postavil důrazně proti tomu a naznačuje, že země eurozóny by měly přispět ke snížení dluhu tím, že část z něj odepíšou.
Pokud by Řecko získalo souhlas odkoupit své dluhopisy za 25 procent nominální ceny, potřebovalo by na to zhruba 7,5 miliardy eur. Podle Němců, kteří na záchranné úvěrové programy pro Řecko přispívají zdaleka největšími částkami, by polovinu této částky mohlo dát Řecko. Druhá polovina by se zaplatila ze zisků, které bude mít ECB z řeckých dluhopisů, resp. z jejich nákupu s výraznou slevou. Tyto zisky mají centrální banky jednotlivých zemí eurozóny podle dohody z letošního února předat vládám, a ty je následně předají Řecku.
O vážnosti situace svědčí mimo jiné i to, že Evropská komise a Evropský stabilizační mechanismus (ESM) povolaly právníky, aby návrh odkupu řeckých dluhopisů vyhodnotili. Právníci by měli stanovisko předložit na dnešní schůzce Euroskupiny. Zkoumá se především to, zda by dobrovolný odkup dluhopisů aktivoval doložku CAC (Collective Action Clause), podle které by byl odkup závazný pro všechny držitele, jakmile na něj přistoupí většina investorů.
(Zdroj: čtk, AP, Reuters)