Čína není měnový manipulátor, i když jüan zůstává „výrazně podhodnocený“ a je třeba, aby dál posílil, uvádí se ve zprávě amerického ministerstva financí. Podle důležitého dokumentu, jehož závěry mohly druhé největší ekonomice světa ztížit přístup na americký trh, Peking „od 3Q11 značně snížil úroveň intervencí na měnovém trhu.“ Ministerstvo zpracovává pro Kongres přehled o vývoji měnové politiky ve světě dvakrát do roka.
Od poloviny roku 2010 čínská měna vůči dolaru posílila nominálně o 9,3 %, reálně (s přičtením efektu inflace v obou zemích) o 12,6 %, uvádí se ve zprávě. Čína kurz jüanu poprvé částečně uvolnila v roce 2005. Do té doby kurz fixovala kolem 8,27 CNY/USD, zatímco nynější kurz činí asi 6,25 CNY/USD. To znamená, že jüan od té doby zpevnil o zhruba 30 procent. Pokud by se vzala v úvahu inflace, posílení by bylo ještě výraznější.
Čínu z manipulace s měnou dlouhodobě obviňují američtí kongresmani, podle nichž tak Peking neférově zvýhodňuje své exportéry. Zákonodárci se často dostávají do konfliktu s prezidentskou administrativou, která vůči jednomu z největších obchodních partnerů tradičně zaujímá smířlivější postoj. Americká vláda se odmítla podvolit tlaku a označit Čínu za měnového manipulátora v oficiální zprávě ministerstva financí už několikrát. Naposledy Spojené státy manipulátora ocejchovaly v roce 1994, kdy si toto označení vysloužila právě Čína.
„Zdá se, že strategie posledních dvou prezidentských administrativ, která v záležitosti jüanu spoléhala na diplomacii spíš než na konfrontaci, přinesla určité výsledky,“ tvrdí William Reinsch z obchodního sdružení National Foreign Trade Council. Čínská měna má podle něj ale ještě prostor pro posílení.
Zpráva ministerstva upozorňuje na to, že menší intenzita měnových intervencí souvisí s postupným uvolňováním pravidel pro pohyb kapitálu, což má v dlouhodobé perspektivě vyústit v úplné uvolnění kurzu jüanu.
Čínská centrální banka také v posledních měsících omezila odkup dolarů od komerčních bank a nechává koloběh deviz na bankách samotných. Dlouhodobě to bude znamenat, že země už nebude ve velkém nakupovat americké státní dluhopisy a hromadit devizové rezervy. V září Peking snížil hodnotu amerických obligací ve svém portfoliu o 123 mld. USD na 1156 mld. USD. Ke stanovování kurzu nyní centrální banka používá denní fixing, kdy měna v rámci seance fluktuuje v úzce vymezeném pásmu.
„Jsme svědky velké změny. V nadcházejících letech se čínské oficiální devizové rezervy budou stabilizovat, nebo dokonce mírně klesat,“ tvrdí Ding Zhijie, který pracoval jako poradce čínské vlády. Hlavně díky přebytku obchodní bilance za posledních šest let čínské devizové rezervy vzrostly na šestinásobek a současně s tím rostl objem amerických dluhopisů v čínských rukou. Vrcholu dosáhl v červenci loňského roku na 1310 miliardách USD. Celkové devizové rezervy se na dosavadní maximum vyšplhaly v letos v únoru (3,3 bilionu USD). Od té doby stagnují.
Schodek obchodní bilance Spojených států s Čínou činil loni 295 mld. USD, což přestavuje 8% nárůst oproti roku 2010. Podle prezidenta americko-čínské obchodní komory Johna Frisbieho zahraniční obchod nebo zaměstnanost v Americe tolik s kurzem jüanu nesouvisí. “Při jednání s Čínou je třeba se soustředit na důležitější věci – odstranit bariéry přístupu na trh, zlepšit ochranu duševního vlastnictví,“ tvrdí Frisbie.
(Zdroje: Bloomberg, CNBC, Trading Economics)