Ruská ropná jednička Rosněfť vyslovila principiální souhlas se zvýšením objemu ropy, který ročně posílá do Číny. Předběžnou dohodu uzavřel výkonný ředitel státem kontrolovaného těžaře Igor Sečin během své návštěvy v Asii. Informace o konkrétních objemech nebo trasách dodávek nejsou k dispozici.
„Dosáhli jsme vzájemné dohody o navýšení dodávek ropy do Číny,“ prohlásila včera mluvčí Rosněfti poté, co Sečin ukončil pobyt v Číně a odebral se do Japonska.
Zdroje z ropné branže agentuře Reuters minulý týden sdělily, že ruský těžař by mohl objem dodávek oproti současné úrovni 300 tisíc barelů denně (15 mil. tun ročně) zdvojnásobit. Peking by se tak stal největším spotřebitelem ruské ropy. Rosněfť měla výměnou za příslib navýšení dodávek získat výhodný úvěr, což však popřela.
Rosněfť, která se po pohlcení konkurenčního ruského těžaře TNK-BP stane největším veřejně obchodovatelným těžařem ropy na světě s výstupem přes 4 mil. barelů denně, bude na uspokojení větší čínské poptávky pravděpodobně muset přesměrovat část toků suroviny původně určené pro evropský trh. Také bude třeba zvýšit kapacitu ropovodu, který vede z Ruska do Číny.
Transněfť, provozovatel ruské ropovodné soustavy, v prosinci dokončila druhou etapu otrubí ESPO z východní Sibiře k dálněvýchodnímu přístavu Kozmino, z něhož může být ropa exportována do Spojených států, Japonska nebo Číny. O jeho významu svědčí slova Vladimira Putina, který při slavnostním spuštění ropovodu prohlásil, že se nejedná o „pouhé potrubí, ale o geopolitický projekt“. Stavba ropovodu byla po několika odkladech zahájena v roce 2006 a první část, končící v ruském Skovorodinu (stále tisíce kilometrů od pobřeží), byla dokončena o tři roky později. V roce 2011 byla dobudována odbočka ze Skovorodina do čínské rafinerie v Daqingu, čímž byly obě země poprvé propojeny ropovodem. Právě přes tuto odbočku do Číny denně plyne 300 tisíc barelů ropy od Rosněfti. Ropovod běží na plnou kapacitu.
ESPO s kapacitou 30 mil. tun ročně bylo nyní položeno až ke břehům Tichého oceánu. Hlavním zdrojem dodávek pro asijský ropovod je obří pole Vankor v Krasnojarské oblasti, patřící Rosněfti. Výstup Vankoru by měl letos dosáhnout 25 mil. tun ropy, oproti loňským 18 mil. tunám. Transněfť plánuje letos přes Kozmino zprostředkovat vývoz 25 mil. tun ropy.
Možnost přesměrování dodávek ruské ropy z Evropy do Asie znepokojuje Evropskou unii. Úředníci Evropské komise o problému nedávno jednali se zástupci Transněfti.
Ruská vláda se snaží ropné společnosti k naplnění kapacity ropovodu ESPO přimět fiskálními pobídkami. Od listopadu roku 2009 u 22 polí ve východní Sibiři, která produkují ropu s nízkým obsahem síry, zrušil vývozní cla. Málo sirnaté ESPO (oficiální název nového druhu ropy) je pro své kvality v Asii velmi oblíbené, jelikož se ze směsi dá rafinací získat hodně dieselu. Transněfť si také v přepočtu na kilometr ve východním směru účtuje mnohem nižší tranzitní poplatky než v západním směru. Za prvních deset měsíců loňského roku se Asie na ruském ropném vývozu podílela z 18,5 %.
Právě pobídky ruské vlády ve formě odpuštění exportního cla či levných přepravních tarifů znepokojují bruselské úředníky. Podle nich tak Rusko bude dotovat vývoz ropy do Asie na úkor Evropy.
Během své návštěvy nabídl Igor Sečin čínským firmám krom vyšších dodávek ropy také možnost účastnit se ambiciózního projektu průzkumu a otevření ložisek v ruském arktickém šelfu, který podle odhadů skrývá 100 mld. tun ropy a plynu. Stejnou nabídku prý Sečin hodlá učinit japonským těžařům.
Partnerství pro rozvoj šelfu už Rosněfť uzavřela s americkým koncernem (89,32 USD, 1,09%) Mobil, norskou státní společností Statoil a italskou (17,78 EUR, 0,03%). Rozhovory na toto téma s japonskými firmami v roce 2011 ovoce nepřinesly. Rosněfť tehdy Japoncům nabízela spolupráci při průzkumu bloků v Ochotském moři. K ruským ropným a plynovým ložiskům v arktickém šelfu mají zatím přístup jen státem kontrolovaní těžaři Rosněfť a (9,07 USD, 0,01%).
Rosněfť by také Asii mohla nabídnout zkapalněný plyn (LNG), i když ve vzdálenější budoucnosti. S Exxonem a japonskou firmou Sodeco těží ropu na ostrově Sachalin a zvažuje zde výstavbu vlastního LNG terminálu. Podle zdrojů z Rosněfti by jeho kapacita mohla dosáhnout 10 mil. tun LNG ročně, a vyrovnat se tak jedinému zatím fungujícímu LNG terminálu v Rusku, který na Sachalinu provozuje společnost (24,78 EUR, -0,10%).
(Zdroje: Reuters, Kommersant, Moscow Times)