Vedl zemi v rámci prvních kroků v eurozóně a nyní mluví o brzké dohodě na státní pomoci od mezinárodních věřitelů. Staronový kyperský ministr financí Michalis Sarris je připraven k dosažení dohody, ale ne za každou cenu. Právě pomoc Kypru je jedním z hlavních témat pondělního setkání ministrů financí eurozóny v Bruselu. Francouzský ministr financí Pierre Moscovici se ale ještě před začátkem jednání nechal slyšet, že dnes rozhodnutí o odvrácení hrozby platební neschopnosti Kypru ještě nepadne. Citlivou otázkou je přitom i problém praní špinavých peněz na ostrově.
Dohodli jsme se, že chceme podpořit program pomoci ve druhé polovině března, řekl šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem po zasedání ministrů 17 zemí eurozóny. Podle závěrečného prohlášení po schůzce nová kyperská vláda také souhlasila s nezávislým auditem, který prověří, jak kyperské banky prosazují opatření proti praní špinavých peněz. Podle Dijsselbloema se nemluvilo o situaci v Itálii, kde by politická nestabilita mohla znamenat další ohrožení eurozóny. Šéf euroskupiny se ve svém vystoupení na tiskové konferenci snažil obavy kolem Itálie mírnit. Není možné vyvozovat závěry z voleb v jedné zemi pro celou eurozónu, řekl a zdůraznil, že nejvíce hlasů dostala proevropská formace.
Kypr se potýká s vysokými ztrátami ve svém bankovním sektoru. Na vině je podle kyperských představitelů především úzké propojení bank s řeckým finančním sektorem, což na Kypr zvlášť tvrdě doléhá po loňském rozhodnutí mezinárodních věřitelů povolit Řecku odpis až poloviny dluhů. Kypr požádal o finanční pomoc loni v červnu. Předpokládá se, že by Kypr mohl čerpat až 17,5 miliardy eur - osm až deset miliard eur potřebuje na rekapitalizaci svých bank a dalších sedm a půl miliardy na splácení úvěrů a financování provozu země. Celá částka odpovídá zhruba ročnímu hrubému domácímu produktu Kypru, což zvyšuje obavy, že by ji země nemusela být schopna splatit.
Kypr je již čtvrtou zemí eurozóny, která o pomoc mezinárodních věřitelů požádala. Z Bruselu přitom již v lednu z úst tehdejšího předsedy předsedy Euroskupiny Jean-Clauda Junckera zaznělo, že dohodu lze očekávat v březnu letošního roku. Potvrdil to před dnešním jednáním také jeho nástupce v čele rady ministrů financí eurozóny Jeroen Dijsselbloem. "Hodláme dosáhnout dohody v březnu," řekl dnes Dijsselbloem dodal, že je nadšen, že po týden starých parlamentních volbách na Kypru existuje nová vláda, se kterou může eurozóna spolupracovat při hledání řešení.
Pračka špinavých peněz?
Ministři financí eurozóny již dříve navrhli vypracovat soukromou studii, která by dala odpověď na palčivou otázku, zda Kypr učinil dost pro boj s praním špinavých peněz. Kypr bývá často líčen jako daňový ráj pro bohaté Rusy. I to je jeden z důvodů zdrženlivosti Německa a dalších zemí k udělení pomoci. Zástupce Francie Pierre Moscovici dnes při příjezdu do Bruselu zdůraznil, že 17 ministrů eurozóny budou jednat i o tomto.
Průtahy a politické tlaky ale ekonomice Kypru rozhodně neprospívají. Podle týden starých dat vklady u kyperských bank v lednu klesly o dvě procenta na 47,4 miliardy eur (stále téměř trojnásobek výkonu ekonomiky) a další odliv vkladů se očekává i v únoru. „Došlo k velmi citelnému odlivu vkladů ze země, což bankovní systém Kypru velmi poškodilo,“ postěžoval si včera Michalis Sarris, 66letý ministr financí Kypru, který byl ve vládě již ve čtyřech letech do roku 2008, kdy země přijímala euro, a po výsledku posledních voleb z minulého týdne stojí v čele resortu financí opět. Dodal, že takovýto odliv prostředků z finančních domů v zemi je proti Evropou deklarovanému společnému postupu ke stabilizaci bankovního systému eurozóny.
Sarris také apeloval na evropské politiky před tlakem na zapojení střadatelů do krytí ztrát bank, které měly nemalé expozice vůči Řeckému dluhu, před tlakem na urychlenou privatizaci kyperských aktiv nebo agresivními postupy proti praní špinavých peněz. „Každý z těchto kroků by mohl dále umocnit křehkost naší ekonomiky,“ upozornil staronový ministr financí Kypru. Situace v Kypru zatím stále není nijak krizová. Zemi, v jejímž čele nyní stojí i německou kancléřkou Angelou Merkelovou podporovaný Nicos Anastasiades, čeká další splátka dluhu o objemu 1,4 miliardy eur až v červnu letošního roku. Sarris ale minulý týdne uvedl, že státní kasa má dost peněz na provoz země pouze do května.
Lekce Řecko pomáhá
Evropští politici poučeni vývojem v Řecku v posledních letech přesto neradí řešení pro Kypr odkládat. "Dokonce i když pocházíte z velké země EU, měli byste si být vědomi toho, že každý člen eurozóny je systémově důležitý," uvedl včera eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn. Rehn. Jeho poznámka zřejmě měla být narážkou na prohlášení německého ministra financí Wolfganga Schäubla, který již dříve vznesl otázku, zda je malý ostrov systémově důležitý.
Německo a některé další země chtějí, aby část nákladů na pomoc nesli i drobní střadatelé. Další země se však obávají, že by to vedlo k útokům na banky a masivnímu vybírání vkladů. Rehn včera řekl, že Evropská komise je proti takzvanému „bail-inu“, tedy zatažení střadatelů do ztrát bank. "Neusilujeme o to, zahrnout do pomoci i střadatele. Jsem si jist, že můžeme najít řešení, které uspokojí pochyby všech zemí eurozóny," řekl eurokomisař.
Pokud by Kypr mezinárodní finanční pomoc nezískal, musel by vyhlásit platební neschopnost, což by zřejmě způsobilo i jeho odchod z eurozóny.
(Zdroj: BBC, Reuters, New York Times)