Ruští těžaři ropy, plynu a uhlí se spolu s energetikami předhání ve snaze proniknout na japonský energetický trh, který po odstavení drtivé většiny jaderných bloků v zemi trpí nedostatkem výrobních kapacit. Dva roky po výbuchu reaktorů ve Fukušimě se stále čeká, že japonská vláda zformuluje novou energetickou strategii a zvolí perspektivní alternativní paliva, která by mohlo ve velkém dodávat i sousední Rusko. K tomu však zatím nedošlo. Více jistoty do budoucnosti rusko-japonské energetické spolupráce by mohla vnést návštěva premiéra Šinzó Abeho v Moskvě, která se uskuteční příští týden.
Mezitím ruský státní elektrárenský podnik RAO JES Vostoka v Tokiu představil ambiciózní projekt energetického mostu Chabarovsk-Sachalin-Japonsko, díky němuž by došlo k propojení rozvodných sítí Ruska a Japonska. V rámci mostu, rozděleného do tří etap, by nejprve po dně La Pérousova průlivu mezi ostrovy Hokkaidó a Sachalin byl položen kabel o délce 70 km, jenž by mohl dodávat výkon až 600 MW. Na Hokkaidó by bylo třeba vybudovat přijímací stanice a další sítě.
Dodávaná elektřina by měla pocházet z nové tepelné jednotky na Sachalinu o výkonu 1 GW, k čemuž by také bylo třeba rozšířit a zmodernizovat soustavu na ruském ostrově. Ve třetí etapě se počítá s propojením Sachalinu s kontinentálním Ruskem, konkrétně s Chabarovským krajem. Energii by zde dodávaly plánová Elginská uhelná elektrárna o výkonu 1,8 GW či hydroelektrárna Kankusk s instalovaným výkonem 1 GW, jež má být postavena v Jakutsku. Maximální objem exportovaného výkonu by dosahoval 2-4 GW.
V RAO JES Vostoka nepočítají s tím, že budou do ambiciózního podniku sami investovat, ale mohou se účastnit fáze projektování a pak vlastní stavby. Podle informací deníku Kommersant se o energomost zajímají koncerny Mitsui a Mitsubishi, i když do rozhodnutí o investici je prý ještě daleko. Cena energie vypadá podle propočtu na papíře konkurenceschopně, avšak na Hokkaidó tak velký deficit elektřiny nepanuje. Na ostrově je jen jedna jaderná elektrárna.
Po fukušimské havárii v březnu 2011 Japonsko odstavilo všechny jaderné reaktory. Strana LDP Šinzó Abeho se sice po loňských volbách zavázala co nejvíc odstavených reaktorů spustit, tamní regulační úřad ale pravděpodobně letos žádné povolení k obnovení provozu nevydá. Momentálně je vypnuto 48 z 50 reaktorů. Před opětovným spuštěním musí splňovat přísnější bezpečnostní standardy. Podle Nicholase Brownea ze singapurské pobočky Wood Mackenzie by oživení japonské jaderné energetiky mohlo trvat tři roky, i pak ale výkon reaktorů dosáhne pouze poloviny předfukušimské úrovně, jelikož kvůli stáří některých bloků už jejich spuštění nebude možné.
Náhradu za jádro musí země hledat v dražších fosilních palivech, především uhlí a zemním plynu. Jejich dovoz vychází Japonce draho a zatěžuje zahraničně-obchodní bilanci. Ta se v zemi, známé dlouhá desetiletí jako exportní velmoc, od roku 2011 pohybuje stabilně v záporném teritoriu. Za 87,3 mil. tun zkapalněného plynu (LNG) importovaného v loňském roce Japonsko zaplatilo 63 mld. USD. Při ceně 16,7 USD za milion britských termálních jednotek si země připlatila až šestinásobek oproti spotřebitelům ve Spojených státech, kde plyn zlevnil díky břidlicové revoluci.
Pokud by země dokázala rychle spustit alespoň polovinu z 50 reaktorů, mohla by podle propočtů japonského Institutu energetické ekonomiky na importech paliva v příštím roce ušetřit až 1,8 bilionu jenů (180 mld. USD).
Zkapalněný zemní plyn by do Japonska rády vyvážely státní společnosti Rosněfť a . První jmenovaná se spojila s americkým koncernem a zvažují vybudování exportního terminálu za 15 mld. USD – buď na Sachalinu, odkud už vyváží , či v Chabarovském kraji. s japonskými partnery chystá terminál ve Vladivostoku. LNG kapacity hodlá budovat i soukromý těžař Novatek, a to na poloostrově Jamal na severu Ruska. Spuštění produkce se zde plánuje už na rok 2016. Vladivostocký terminál by měl být dokončen o dva roky později.
Zájem o japonský trh jeví i uhelná společnost Sachalinugol. Podle jejího šéfa Olega Misevry může v dodávkách uhlí soupeřit s konkurencí z Indonésie.
(Zdroje: Kommersant, Bloomberg, Reuters)