Je to nebo není pokrytectví? Německá vláda zvažuje, či již přichystala, podporu pro německé firmy, které se v zahraničí podílejí na výstavbě jaderných elektráren. Firmám, vstupujících do jaderných projektů v zahraničí, zvažuje nabízet finanční garance. Na rozdíl od kritiků z řad ekologických organizací to přitom nepovažuje za rozpor s domácí energetickou strategií, která počítá s uzavřením jaderných zdrojů a opuštěním jádra pro výrobu elektřiny do roku 2022.
Kauzu rozvířil přímý parlamentní dotaz německých zelených poslankyní Ute Koczy na německou vládu, na který se odpovědi nedalo vyhnout. Německá vláda tak přiznala, že v několika případech již vyjádřila připravenost finanční garance poskytnout a to včetně dodavatele pro českou jadernou elektrárnu Temelín. Spolkové ministerstvo hospodářství pak rozvedlo, že se jedná o záruky pro firmy podílející se na dodávkách komponentů nebo služeb pro nové reaktory ve střední a východní Evropě nebo v rozvojových zemích. Pokud je vláda schválí, mohli by tito exportéři v případě finančních potíží dostat peníze od státu. Podle ministerstva podporuje vláda těmito garancemi pronikání německých subjektů na nové trhy.
V současnosti má německý kabinet podle tamních médií na stole žádost o tyto Hermes záruky pro dodávky na stavbu nové jaderné elektrárny na čínském ostrově Hainan a návrh na takzvané oznámení o zájmu (Letter of Interest) pro potenciální německé dodávky služeb projektu Cernavoda v Rumunsku, projektu Jaitapur v Indii a také v případě českého Temelína či Wylfa ve Walesu, Olkiluoto a Pyhäjoki ve Finsku. Již v minulosti vláda vydala souhlas pro projekt Angra III v Brazílii, situované v záplavovém pásmu.
Loni vláda kancléřky Angely Merkelové v reakci na havárii v japonské atomové elektrárně Fukušima rozhodla o urychleném odklonu země od jádra do roku 2022 a přechodu na intenzivnější využívání obnovitelných zdrojů. „Rozhodnutí spolkové vlády ukončit v blízké budoucnosti civilní využívání jaderné energie se týká energetického zásobování tuzemska. Na suverénní rozhodnutí jiných států využívat nukleární technologie nemá toto rozhodnutí vliv," komentoval plány Berlína podporovat výstavbu jaderných zařízení mimo Německo mluvčí ministerstva hospodářství. Zdůraznil, že vláda při posuzování těchto garancí zohledňuje především bezpečnost.
Finanční ředitel ČEZ Martin Novák v rámci dnešního online rozhovoru na Patria.cz na dotaz uvedl, věc je zatím v rovině spekulací a zdrží se proto konkrétních soudů ohledně případného porovnání podpory v Německu a doma. Rozhodnutí Německa o postupném odchodu od jádra dle Nováka na export elektřiny větší dopad nemělo, ale projevilo se negativně větším zatížení českých přenosových soustav. "Rozhodnutí o podpoře nebo naopak zastavení jaderné energetiky přísluší každému státu, ovšem v Evropské unii stále nadpoloviční většina zemí rozvíjí nebo se chystá rozvíjet jádro," podotkl CFO ČEZu Novák.
„Takhle nevypadá odklon od jádra," kritizuje ale postup kabinetu představitelka ekologického sdružení Urgewald Heffa Schückingová. Státní záruky se podle ní přidělují především těm projektům, které nelze financovat na kapitálových trzích, protože jsou příliš riskantní. "Německá vláda si tak připravuje sama půdu pro příští atomovou nehodu," tvrdí Schückingová. „Není možné, abychom jednu technologii označili za rizikovou, doma už tomuto riziku nechtěli čelit, ale vydávali exportní garance do zemí, kde se o nukleární bezpečnosti vůbec nemluví a kde byly částečně vybrány velmi nebezpečné lokality," dodala německá ekoložka.
Jako příklad rizikových projektů uvedla elektrárnu v Číně, Rumunsku a vyslovila také český Temelín. U jihočeské elektrárny není podle ní ani důvod rozlišovat mezi tuzemskem a zahraničím, neboť leží jen 60 kilometrů od hranic Bavorska a v případě nehody bude přímo zasaženo. Plánovanou výstavbu dalších dvou bloků v Temelíně nicméně kritizují němečtí odpůrci atomu dlouhodobě a nelíbí se ani bavorskému ministerstvu životního prostředí. Česká strana jejich výtky odmítá. V červnu uspořádala v bavorském Pasově veřejnou debatu o dostavbě elektrárny, které se ale zúčastnilo pouze několik desítek lidí.
Obavy německých zelených a Schückingové ale směřují především na projekty v Indii a Číně. „Indická jaderná elektrárna se s kapacitou 1650 MW na blok stane největší na světě, současný největší indický jaderný zdroj má kapacitu 220 MW. Tam neexistuje žádná zkušenost s provozováním takového zařízení. V Číně zase neexistuje plán ukládání vyhořelého paliva, často je jednoduše odhazováno v horách Tibetu,“ uvedla Schückingová. Elektrárna má po dokončení disponovat celkem 6 bloky, tedy celkovým výkonem 9900 MW.
(Deutsche Welle, DPA, AFP, čtk)