Pravděpodobnost, že Česká národní banka přistoupí ke zvažovaným devizovým intervencím s cílem oslabit korunu, se v porovnání se začátkem roku zvýšila, uvedl včera člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal. Za důvod označil nízkou míru inflace, která zůstává pod prognózou měnové autority. Lízal zároveň řekl, že centrální banka není, co se týče rozhodnutí o případném použití tohoto nástroje k uvolnění měnové politiky, „pozadu“, jelikož prodej koruny by měl rychlejší účinnost než snížení úrokových sazeb.
Zatímco výhled pro českou ekonomiku kazí smíšené signály v podobně dat, inflace překvapivě zaostává za předpověďmi České národní banky, řekl Lízal. „Zdá se nyní o mnoho pravděpodobnější, že bude třeba intervenovat, než se jevilo na začátku roku. Vzhledem k rychlejší transmisi u kurzového kanálu si nemyslím, že jsme zaspali.“
Lízal již minulý měsíc uvedl, že rychlejší účinek kurzové intervence je pro něj důvodem k přesvědčení, že není „potřeba spěchat“. Odmítl přitom, že by se bankovní rada zabývala možností negativních sazeb nebo monetizace dluhu, například nákupu státních dluhopisů, který provádí americký Fed, jelikož se shodla na nástroji kurzových intervencí. Kurzová intervence se v domácích cenách podle slov Lízala odrazí zhruba se zpožděním půl roku, zatímco při změně sazeb je horizont měnové politiky rok až rok a půl.
Guvernér ČNB Miroslav Singer minulý týden uvedl, že absence jakýchkoli inflačních tlaků je nadále důvodem k obavám, ačkoli tempo poklesu české ekonomiky nebylo v prvních třech měsících roku tak výrazné. HDP v prvním čtvrtletí klesl o 1,1 procenta ve srovnání s předchozím čtvrtletím, resp. 2,2 procenta v meziročním srovnání. Lízal uvedl, že ačkoli se tak recese dále prohloubila, byly patrné jisté známky zlepšení díky lepší poptávce domácností.
Tempo růstu spotřebitelských cen se v květnu snížilo na 1,3 procenta a bylo nejnižší za tři roky. Ve srovnání s dubnem spotřebitelské ceny klesly o 0,2 procenta. Měnověpolitická inflace, tj. tempo růstu cen očištěné o primární dopady nepřímých daní, v květnu rovněž znatelně zpomalila, a to na úroveň 0,6 procenta, přičemž se tak nacházela pod dolní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB (1 až 3 %). "V trendu cenové hladiny, která je z hlediska měnové politiky důležitější, pozoruji objevující se dizinflační rizika," řekl člen bankovní rady Lízal. "Pokud by se na posledním měnovém zasedání rozhodovalo o úrokových sazbách, velmi vážně bych zvažoval jejich snížení," dodal. Příští zasedání bankovní rady se uskuteční příští čtvrtek 27. června.
ČNB snížila hlavní dvoutýdenní repo sazbu loni v listopadu na historické dno 0,05 procenta a členové bankovní rady od té doby opakovaně uváděli, že pravděpodobným příštím nástrojem uvolnění měnové politiky, bude-li třeba, budou intervence proti domácí měně. Připravenost použít devizové intervence vyplynula také z posledního, květnového jednání bankovní rady. Zároveň s příslibem držet úrokové sazby na současné úrovni po delší dobu, tedy dokud výrazněji nenarostou inflační tlaky.
Řežábek: Nízké sazby jen na omezenou dobu
Další z členů bankovní rady, Pavel Řežábek, naopak zahrál spíše na jestřábí notu, když ve včerejším rozhovoru pro Wall Street Journal uvedl, že sazby mohou vzhledem k nízké inflaci zůstat v krátkodobém horizontu na současném historickém minimu, z dlouhodobé perspektivy ale mohou nést významné riziko tvorby bublin na trzích aktiv. Dodal, že v současnosti ČNB žádné náznaky bublin v české ekonomice nepozoruje.
Na rozdíl od guvernéra Singera se Řežábek žádných deflačních rizik v současnosti neobává. „Aby se deflační spirála objevila v malé otevřené ekonomice (jako je ČR), musela by pravděpodobně zasáhnout většinu Evropy,“ podotkl. Řežábek souhlasí s oficiálním stanoviskem ČNB, že česká ekonomika by se ke konci roku měla vrátit k růstu, ačkoli je si již méně jistý, jak silný ten růst bude, což bude záviset na vývoji v Evropě.
Řežábek mimo jiné uvedl, že v současné fázi hospodářského cyklu, v níž se tuzemská ekonomika nachází, není fiskální konsolidace nejlepším řešením. Vyjádřil se také k současné politické krizi s tím, že rezignace Petra Nečase z postu předsedy vlády podle něj bude mít na reálnou ekonomiku jen malý dopad, podobně jako v případě konání předčasných voleb. „Ekonomika je od politiky značně samostatná. To platí stejně pro všechny vyspělé země,“ řekl Řežábek.
Koruna po slovech člena bankovní rady Lízala v dnešním obchodování mírně zeslábla na 25,64 CZK/EUR a 19,21 CZK/USD po včerejším závěru 25,60 CZK/EUR a 19,18 CZK/USD. Po vyjádření Řežábka pokračovala v sestupu k 25,70 a 19,17.
(Zdroj: Bloomberg, ČNB, WSJ)