Zvláštní zdanění peněžních ústavů na Slovensku ohrožuje poskytování úvěrů podnikatelskému sektoru. Tvrdí to slovenská bankovní asociace, podle které je bankovní daň na Slovensku s odstupem nejvyšší v EU, a měla by proto klesnout. Vláda premiéra Roberta Fica ovšem zvažuje, že zatížení bankovního sektoru mimořádným odvodem ponechá v platnosti déle, než původně předpokládala.
podnikající v zemi musejí odvádět zvláštní daň ve výši 0,4 procenta ze všech vkladů klientů. Loni, kdy objem půjček poskytnutých firmám po předchozím růstu klesl o více než tři procenta, tak státu zaplatily téměř 170 milionů eur (4,4 miliardy korun). Podíl zaplacené daně na aktivech bankovního sektoru byl na Slovensku desetinásobně vyšší než v dalších zemích EU, které podobný odvod uplatňují.
"I s ohledem na připravované další zatížení bankovního sektoru ( 'evropskou' daní z z finanční transakcí), které vytváří nové překážky pro růst úvěrů, je potřebné přehodnotit výši bankovního odvodu (na Slovensku) a snížit ji na úroveň průměru EU," tvrdila bankovní asociace.
Slovenská vláda takový krok ale neplánuje. Naopak, podle listu Pravda jednobarevný kabinet sociálních demokratů zvažuje, že bankovní daň bude vybírat delší dobu. Podle stávajících pravidel začne sazba daně klesat poté, co z ní stát vybere půl miliardy eur. Premiér Fico ale naznačil, že se tak nestane, pokud stát nezíská dostatek peněz úsporami ve výdajích a z lepšího výběru daní. Podobně by pak v platnosti zřejmě zůstalo i mimořádné zdanění firem podnikajících v jiných regulovaných sektorech ekonomiky, které Ficova vláda prosadila loni a které má platit do konce tohoto roku.
Slovensko zavedlo bankovní daň s cílem vybrat peníze na ozdravení státních financí. Bratislava ještě před vstupem země do Evropské unie v roce 2004 bankovní sektor ozdravila a největší komerční peněžní ústavy stát zprivatizoval.