Podíl zahraničních investorů na ruském dluhopisovém trhu prudce roste a zanedlouho by mohl dosáhnout 50 %. Zpráva, která by ve většině zemí byla přijata pozitivně, jelikož naznačuje zlepšování investičního klimatu a dobrý stav veřejných financí, však v suverenitou posedlém Rusku nenarazila na nadšenou reakci. Centrální banka se obává, že se země stane závislá na finančních trzích mimo její kontrolu.
Podle deníku Vedomosti se podíl neruských držitelů státních dluhopisů zvýšil ze 7 % v loňském roce na nynějších 30 %. Z celkového emitovaného objemu 3300 mld. RUB k 1. červenci cizinci vlastnili státní obligace v hodnotě 930 mld. RUB (kolem 30 mld. USD).
Podle šéfa oddělení finanční stability ruské centrální banky Vladimira Čisťuchina by zahraniční subjekty mohly brzy ovládnout polovinu dluhopisového trhu. To prý s sebou ponese rizika, mezi něž patří zhoršený přístup ruských bank k vysoce likvidním cenným papírům a také vyšší závislost na vývoji globálních trhů a vrtoších zahraničních věřitelů. Pokud podíl zahraniční držby na celkové dluhopisové emisi překročí 40 %, začne centrální banka konzultovat situaci s ministerstvem zahraničí a připraví nějakou formu reakce, uvedl Čisťuchin.
Rostoucí zájem zahraničních investorů o dluhopisový trh banka připisuje liberalizaci ruského finančního trhu, kterou využívají hlavně velké státní a hedgeové fondy hledající vyšší výnosy v prostředí extrémně nízkých úrokových sazeb v rozvinutých ekonomikách. Desetiletý ruský dluhopis momentálně vynáší 7,1 %, což je o 4,4 % víc než americký dluhopis s obdobnou splatností.
Od začátku letošního roku mohou zahraniční investoři působit na ruském finančním trhu bez nutnosti zřízení zastoupení, a to přes účty obchodníků Euroclear a Clearstream. Podle analytika Dennise Porvaje z moskevské pobočky Bank centrální banka možná do svých statistik započítala zahraniční subjekty, které dříve kupovaly dluhopisy přes ruské dceřiné společnosti a teď své účty převedly k Euroclearu nebo Clearstreamu. Ve skutečnosti je prý v rukách cizinců jen 15 % dluhopisového trhu, myslí si Porvaj.
Zvýšený zájem zahraničních investorů o ruské obligace v poslední době vedl ke snížení jejich reálného výnosu. U jednoletého dluhopisu se po očištění o inflaci výnos smrskl na 1,5 %, u desetiletého pak na nulu.
V porovnání s podobně velkými zeměmi jsou ruské veřejné finance v excelentním stavu. Na úrovni 8,4 % HDP je veřejný dluh nejnižší v rámci 20 největších ekonomik světa. Kvůli rychle rostoucím státním výdajům a stagnujícím cenám ropy a plynu, jež se na příjmech rozpočtu podílí z 50 %, se ale manévrovací prostor ruské státní kasy v posledních letech výrazně zmenšil. Dva fondy, do nichž si země po léta odkládala přebytky z vývozu ropy, byly značně vyčerpány během finanční krize a od té doby byly doplněny jen zčásti.
Ministr financí Anton Siluanov nedávno prohlásil, že kvůli slabšímu než očekávanému růstu ekonomiky může letos ve federálním rozpočtu chybět 30 mld. USD. Chybějící peníze navrhl doplnit z Rezervního fondu. Dodal, že stát si v blízké budoucnosti už nebude moci dovolit navyšovat výdaje a bude se muset přizpůsobit prognóze pomalejšího růstu. Podle projekcí ministerstva by v příštím roce měl schodek státního rozpočtu dosáhnout 0,4 % HDP a poté postupně růst.
Ruský prezident Vladimir Putin v nedávném projevu uvedl, že na modernizaci silnic, železnic a dalších důležitých objektů v nejrozlehlejším státě světa by mohla být vydána až polovina z 87 mld. USD, které se momentálně nachází v pokladnici Fondu národního blahobytu. „Rezervy našeho Fondu národního blahobytu by neměly být utraceny za triviality. Měly by být nasměrovány do projektů, které změní tvář země,“ uvedl prezident.
(Zdroje: Moscow Times, RIA Novosti, FT)