Před několika dny zamrzlo na tři hodiny obchodování na trhu NASDAQ, podobné problémy měl největší trh s deriváty v Evropě. Minulý měsíc ztratilo 14 000 lidí připojení k internetu ve státu Iowa poté, co automobil poškodil kabel. V roce 2011 přišel úplný internetový blackout v Egyptě poté, co vláda nařídila operátorům, aby přepnuli pár tlačítek. Syrská vláda nyní činí to samé. V roce 2006 měla problémy s připojením celá Asie, příčinou bylo mírné zemětřesení, které poškodilo transatlantický kabel. V době iPadů, Wi-Fi a chytrých telefonů můžeme lehce zapomenout na to, že internet je postaven na fyzické infrastruktuře. Tu tvoří obrovské servery, optické kabely a další zařízení. To vše změnilo způsob, jakým komunikujeme, a vlastně i všechny další aspekty moderní společnosti. Celkově jde o pozitivní přínosy, musíme si být ale vědomi i toho, jakým omezením internet čelí.
Všechny síťové systémy rostou až do doby, kdy narazí na kritický bod. V něm dojde k překročení jejich přenosové kapacity a následuje kolaps. Je to patrné v přírodě, kde například mravenčí kolonie rostou až do určité velikosti, pak jejich velikost začne zase klesat. Stejné je to s naším mozkem a neurony a technologickými sítěmi. Dnes celý svět závisí na internetu, a platí to i o trzích. Pokud se dostaneme za onen kritický bod, přijde kolaps. Tomuto riziku čelí zejména akciové trhy, ty totiž měly fungovat jako nástroj pro získávání dlouhodobého kapitálu. V krátkém období ale čelíme řadě fluktuací a problémů s efektivitou trhu, což vede ke spekulacím na krátkodobé zisky a ztráty. Tyto spekulace jsou legalizovaným gamblerstvím a ve 21. století došlo k jejich prudkému růstu. Investiční manažeři nejsou ani schopni vysvětlit složité algoritmy, podle kterých se v současnosti obchoduje. Neváhal bych tvrdit, že na trzích už funguje umělá inteligence, které sami plně nerozumíme.
Vítěze hry na trzích neurčují jen složité algoritmy, ale i rychlost, se kterou jsou schopni se dostat k informacím. Například v červnu byl Thomson Reuters kritizován za to, že poskytuje svým nejlepším klientům přístup k některým informacím o něco dříve, než je tomu u zbytku klientů a veřejnosti. Akciový trh má ale fungovat na základě dlouhodobých investic. Pokud na něm používáme krátkodobou taktiku, riskujeme. Řešením by mohly být limity pro jednotlivé investory. Ty by omezovaly objem akcií, který je možné u každé akcie učinit. Na to ale není vůle. Přitom je faktem, že pokud nezvolníme tempo, budeme se přibližovat kritickému bodu, po kterém nastane kolaps. Obecně pak může dojít ke dvěma scénářům. V prvním z nich kolabující systém prostě zemře, což je obvyklý vývoj: 90 % živočišných druhů se za kritický bod nedostane. Nebo je možné systém neustále posilovat. Paradoxně bychom tak na trzích měli zvolnit tempo na to, abychom mohli dosáhnout maximální efektivity.
Autorem je Jeff Stibel.
(Zdroj: Harvard Business Review)