Centrální banka by měla přistoupit k dalšímu uvolnění měnové politiky prostřednictvím prodejů koruny na devizovém trhu jen v případě, že by česká měna posílila bez opory v ekonomice. Uvedla to pro Dow Jones členka bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová. K takovému neopodstatněnému posílení by podle ní mohlo dojít v důsledku plánu americké centrální banky na očekávané omezení kvantitativního uvolňování. Tzv. QE v současnosti funguje jako podpora pro finanční trhy a v případě jeho utlumování lze čekat zvýšenou volatilitu na trzích, míní Zamrazilová.
"Spíše bych takové nástroje ponechala jako obranu proti zpevnění koruny, které by nebylo založeno na (ekonomických) fundamentech," řekla k možnosti zahájení intervencí proti koruně Zamrazilová. "Ačkoli nyní nevidím (posílení koruny) jako realistický scénář, nemohu jej vyloučit, protože musíme očekávat období vyšší volatility na finančních trzích," řekla. "To přijde s tím, jak velké centrální banky ukončují své nestandardní kroky." Trhy čekají na zítřejší výsledek dvoudenního jednání FOMC americké centrální banky. Všeobecně se předpokládá, že Fed rozhodne o pozvolném snižování objemu nakupovaných dluhopisů již nyní v září.
Koruna jako bezpečný přístav
Fed poskytuje podporu finančním trhům již déle než čtyři roky. Dluhopisové trhy jsou pod tlakem od května poté, co centrální banka poprvé přišla s možností brzkého omezení nákupů dluhopisů, jejichž objem byl stanoven na 85 miliard dolarů měsíčně. Příliv levných peněz od klíčových světových centrálních bank (Fed, ECB, BoE, BoJ) znamenal podporu mimo jiné pro měny zemí emerging markets. To ale není případ české koruny, která od roku 2009 sílila díky slušnému úvěrovému ratingu země a silné pozici fiskální politiky a stala se investorům určitým bezpečným přístavem, píše Wall Street Journal. Za „bezpečný ráj“ dnes korunu označili také stratégové .
Prognóza ČNB počítá s úrovní kurzu koruny vůči euru ve třetím čtvrtletí na 25,80 CZK/EUR, mírně slabším oproti dnešní úrovni kolem 25,72. Měnověpolitická inflace, tj. inflace očištěná o primární dopady změn nepřímých daní, v srpnu zpomalila na úroveň 0,5 %. Nacházela se tak pod dolní hranicí tolerančního pásma cíle 1 až 3 %.
ČNB v loňském listopadu snížila hlavní úrokovou sazbu na historické minimum 0,05 procenta, nazývané „technickou nulou“. Vyčerpala tak své standardní nástroje pro uvolňování měnové politiky. V srpnu bankovní rada poprvé hlasovala o zahájení devizových intervencí proti koruně, tuto možnost se zatím rozhodla nevyužít v poměru 4:3. Z jednání ČNB vyplynulo, většina sedmičlenné bankovní rady intervence za současných podmínek odmítá, včetně Zamrazilové. „Samozřejmě musíme kalkulovat s výhledem, který stanoví hlavní centrální banky. Naše měnová politika je nezávislá, ale neoperujeme ve vakuu a musíme brát do úvahy úrokové diferenciály,“ dodala Zamrazilová.
Růst v rukou domácností
Zamrazilová pro Dow Jones varovala, že slabá domácí spotřeba by mohla vést tempo ekonomického růstu k podstřelování cíle ČNB pro příští rok. ČNB očekává v letošním roce meziroční oslabení ekonomiky o 1,5 procenta a její návrat k růstu v roce příštím, a to tempem 2,1 %. „Obávám se, že nedojde-li k posílení výdajů domácností, které tvoří zhruba polovinu HDP, čekala bych tempo růstu po 2 procenty,“ řekla členka bankovní rady.
Další člen bankovní rady Kamil Janáček v minulém týdnu řekl, že česká ekonomika nečelí bezprostřednímu riziku deflace, které by vyžadovalo uvolnění měnové politiky. V případě signálů rychle se blížící deflační pasti by však intervence proti domácí měně podpořil.
(Zdroj: WSJ, Reuters)