„Čínská měna není v současnosti moc známá, ale v průběhu mého života se stane téměř tak běžná jako americký dolar.“ Takto zhodnotil vyhlídky jüanu britský ministr financí George Osborne na nedávné návštěvě Šanghaje. Na první pohled se to zdá nerealistické. Jüan lze sotva označit za přední měnu mezinárodních financí či investic. Sotva bychom ji našli v rozvahách několika centrálních bank. Změna tedy bude vyžadovat hluboký posun na finančních trzích.
Vzestup jäunu nicméně probíhá pozoruhodným, i když místy obtížně pozorovatelným tempem. Jako prostředek směny a zúčtovací jednotka má čínská měna nakročeno k tomu, aby do tří let získala mezinárodní status. Během deseti let by pak mohla sesadit dolar z pozice světové rezervní měny.
Posilující postavení jüanu má mnoho aspektů. Předně jde o obchod. Historie ukazuje, že měny zemí, které hrají důležitou roli ve světové ekonomice, získávají prominentní postavení. Čína loni předběhla Spojené státy a stala se největším obchodníkem se zbožím (měřeno obratem zahraničního obchodu v dolarech), což dává jüanu slušný potenciál. Čínská měna je zatím devátá nejobchodovanější na světě a nedávno se dostala na pozici druhé nejpoužívanější ve financování mezinárodního obchodu, o niž přišlo euro.
Do tří let by se tak z jüanu mohla stát klíčová měna globálního obchodu s přibližně 5% podílem na celkovém obratu. Znamenalo by to pětinásobný nárůst v porovnání s rokem 2012.
Vzestup jüanu postupuje rychle i v oblasti globálního investování. Katalyzátorem jsou finanční reformy Pekingu a rozvoj kapitálového trhu. Podle plánu prezidenta Si Ťin-pchinga by se měla protáhnout výnosová křivka státních dluhopisů a zároveň by měl vzniknout kapitálový trh, schopný uspokojovat potřeby domácích i zahraničních investorů. Pomoci by mělo i rozšíření pásma, v němž se pohybuje směnný kurz.
Trh s dluhopisy denominovanými v jüanech je už dnes největší mezi rozvíjejícími se ekonomikami. Hodnota obligací emitovaných v posledních třech letech, které ještě nejsou splatné, vzrostla o 800 %. Dluhopisy v čínské měně vydaly například či Catterpillar. Zahraniční investoři sice na tento trh nemají přístup, směr reforem ale naznačuje brzký obrat. Do pěti let by se jüan měl zařadit po bok dolaru a eura v žebříčku nejpoužívanějších měn globálního dluhopisového trhu.
Jako rezervní měna má jüan nejvíc co dohánět. V současnosti tvoří jen 0,01 % devizových rezerv centrálních bank. V případě dolaru je to 60 %, dalších 25 % drží euro. Zdánlivě nízký podíl však skrývá fundamentální reorientaci směrem k čínské měně, která začala v roce 2005, kdy Peking zrušil režim fixního kurzu.
Do té doby byl dolar jediným orientačním bodem pro centrální banky rozvojového světa s obrovským vlivem na chování jejich měn. Když se dolar pohnul o 1 %, měny emerging markets se vydaly stejným směrem v průměru o 0,8 %. Dnes tažná síla americké měny při 1% posunu zeslábla na 0,5 %. Jüan naopak získal na významu. Zatímco dřív jeho pohyb žádný vliv neměl, dnes 1% změna jeho kurzu pohne ostatní měny emerging markets o 0,1-0,2 %. Tento trend bude s růstem hospodářského vlivu Číny posilovat. Do roku 2025 by mohly jüany tvořit 30 % devizových rezerv centrálních bank, a začít tak vážně ohrožovat postavení dolaru.
(Zdroj: FT)