Investoři mající v hledáčku Afriku se tradičně soustředí na komodity – zlato, platinu, diamanty, měď či ropu. Pozornost si nicméně v poslední době zaslouží i bouřlivě se rozvíjející sektor informačních a komunikačních technologií (ICT), který dokonce vede některé pozorovatele ke grandiózním předpovědím, podle nichž kontinent do několika let vybuduje vlastní křemíkové údolí, ne nepodobné své kalifornské předloze. Naplnění ambiciózních cílů však předpokládá rozsáhlou modernizaci a rozšíření africké síťové infrastruktury a také kapitálového trhu.
„Domníváme se, že technologický ekosystém po celé Africe zažije ohromný rozmach,“ tvrdí Marcin Hejka, výkonný ředitel divize rizikového kapitálu společnosti . Kontinent podle něj do deseti let stvoří několik technologických šampionů s tržní kapitalizací v řádech miliard dolarů. Centra s vyšší koncentrací začínajících firem vyvíjejících nejrůznější software či aplikace rostou v Jihoafrické republice i na východě kontinentu, například v relativně bohatší Keni.
Příkladem rychle se rozvíjejícího sektoru je mobilní telefonie. V prostředí, v němž jsou obchodníci zvyklí přijímat platby přes smartphony, spíš než hotovost a kde zemědělci využívají mobily ke zjišťování nejlepších cen pro svou produkci, nemá růstový potenciál hranice. V roce 2012 bylo podle Světové banky na kontinentu 650 milionů zákazníků registrovaných u nějakého operátora. To je víc než v EU či USA.
Stále více lidí vlastnících mobily se navíc začíná zařazovat do kategorie s takovými příjmy, že začínají poptávat i jiné než nejzákladnější služby. Svědčí o tom rychlé šíření širokopásmového připojení v uplynulých třech letech. „Mnoho podnikatelů zakládá internetové obchody, ve kterých nabízí své výrobky,“ svěřil se Gregory Rockson, spoluzakladatel afrického start-upu MPharma, serveru CNBC.
Vzestup ICT odvětví se odehrává na pozadí silného hospodářského růstu. V uplynulém desetiletí se kontinent mohl pochlubit 5% expanzí HDP ročně. V následujících pěti letech by podle Světové banky měl růst rychleji než všechny ostatní světadíly.
Internet v současnosti k africkému HDP přispívá jen 1,1 %. Konzultantská firma McKinsey odhaduje, že do deseti let by podíl sítě na ekonomice mohl vzrůst na 5 až 6 %. K tomu ale podle všeho povede klikatá cesta. Začínající firmy si stěžují na obtížné shánění kapitálu pro realizaci svých nápadů. Investoři prý stále raději upřednostňují komodity nebo realitní trh.
Tak jako v jiných sektorech i tady narazíme na obrovské rozdíly mezi jednotlivými státy. Zatímco v Senegalu či Keni se příspěvek internetu k HDP pohybuje kolem 3 %, což odpovídá situaci v Německu či Francii, ve stosedmdesátimilionové Nigérii je to jen 0,8 % HDP.
Příklady úspěšných příběhů se však najdou i v Nigérii. Abasiama Idaresit dával dohromady peníze na rozjezd online marketingové firmy v Lagosu víc než půl roku. Do dvou měsíců od startu se růst jeho příjmů dostal na 1000 USD měsíčně, za nějaký čas tržby dosáhly 100 tisíc USD. Nyní má Abasiamova společnost Wild Fusions smlouvu s Googlem, která její hodnotu vyčísluje na zhruba 20 mil. USD. Tržby rostou meziročně o 100 %. Mezi její zákazníky, jimž pomáhá se strategií internetového marketingu na různých afrických trzích, patří nebo .
Internetová penetrace v Nigérii dosahuje slušných 30 %, jinde je to podstatně méně. Z miliardy lidí v Africe používá síť jen 16 % populace, o polovinu méně než v Asii. Světový průměr podle Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) činí 36 %. Bonus z rozšíření lepšího připojení by přitom nemusel být zanedbatelný. Světová banka odhaduje, že na každých 10 procentních bodů širokopásmového pokrytí populace připadá růst HDP o 1,4 %.
Někteří analytici tvrdí, že IT technologie by mohly Africe pomoci překonat jiné infrastrukturní nedostatky, napomoci růstu spotřebitelské poptávky, podpořit regionální obchod a diverzifikovat ekonomiku směrem od závislosti na vývozu nerostných surovin či zemědělských plodin. Problémem je ale dostupnost. Zpráva ITU z roku 2013 konstatuje, že i když širokopásmové připojení se na kontinentu rozšiřuje nejrychleji na světě, služby po broadbandu stojí mezi pětinou a polovinou průměrného příjmu, což je o dost víc než 2 až 5 % příjmu v jiných rozvíjejících se zemích.
Vysoké náklady jdou z velké části na vrub drahého financování. Banky v Ghaně si za komerční úvěr mohou účtovat až 28% úrok. Fondy rizikového kapitálu jako Capital, nebo Summit Partners sice čas od času vloží prostředky do slibného start-upu, ale k udržitelnému rozvoji sektor potřebuje širší finanční zázemí. V Silicon Valley může začínající firma dostat až 2 miliony USD od širokého spektra firem rizikového či soukromého kapitálu a „andělských“ investorů. Takové podmínky ještě Afrika zdaleka nemá.
Jestliže jen málo firem dostane peníze od andělských investorů, těch, které by byly po úspěšném rozjezdu prodány či se vydaly na burzu, je jako šafránu. Jednou z výjimek je jihoafrické Fundamo, které se specializuje na finanční služby v mobilech. V roce 2011 firmu za 110 milionů USD koupila .
(Zdroje: CNBC, Reuters)