Řešení ukrajinské krize se včera na společném jednání v Minsku snažili najít zástupci Ukrajiny, Ruska a OBSE. Šlo již o druhou schůzku v běloruské metropoli. První se konala minulý týden v úterý, paradoxně se přitom hned následující den situace na východě Ukrajiny silně vyhrotila. Proruští separatisté s podporou ruských vojáků začali obsazovat další území a směřovat k přístavu Mariupol, který je dle oficiálního prohlášení separatistů hlavním cílem operace.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přitom včera ujistil, že Rusko nebude vojensky intervenovat na Ukrajině. Naopak vyzval ukrajinskou armádu, aby se stáhla z pozic, z nichž její vojáci mohou ostřelovat civilní cíle. Prezident Putin navíc naznačil, že východ Ukrajiny by mohl směřovat k samosprávnému státnímu uspořádání.
Na včerejším setkáni v Minsku zástupci východoukrajinských samozvaných republik prohlásili, že jsou ochotni přistoupit na zachování územní celistvosti současné Ukrajiny, pokud Kyjev uzná jejich zvláštní status, stejně jako zvláštní postavení ruštiny.
V reakci na poslední vývoj v regionu připravuje Evropská unie již třetí kolo sankcí zacílených na ruskou ekonomiku. Finální podoba unijních sankcí by měla být známa nejpozději do konce tohoto týdne. Některé státy EU (ČR, Slovensko, Maďarsko, Itálie a Rakousko) však svůj souhlas se sankcemi podmiňují analýzou, která by přesně specifikovala dopad sankcí na jednotlivé státy a Rusko.
Ekonomické sankce zatím postoj Ruska k Ukrajině vůbec nezměnily a zůstává otázkou, zdali nové sankce mohou situaci nějak obrátit. Sankce sice dopadají na ruskou ekonomiku, avšak postup prezidenta Putina na Ukrajině zůstává stále stejný. Pokud bychom měli ve stručnosti shrnout dosavadní hlavní dopady sankcí, měli bychom připomenout:
1) Oslabení ruské měny – rubl je níže jak vůči dolaru, tak oproti euru. Nejvíce se slábnoucí rubl projevil na krachu ruských cestovních kanceláří letos v červenci.
2) Odliv zahraničních investorů – vyhrocená geopolitická situace a sankce Západu odrazují (zahraniční) investory, klesají FDI a Rusko ztrácí mezi investory na atraktivitě.
3) Prodeje na ruských akciích – hlavní ruský index MICEX ztratil za posledních 5 dní 5 %, když pod největším tlakem byly těžařské společnosti a banky, tedy firmy nejvíce postižené sankcemi.
4) Obavy o cenu a kvalitu potravin – kvůli embargu Ruska na import potravin ze Západu.
5) Nejistota ohledně energetických dodávek – případné proti-sankce Ukrajiny by mohly znamenat zákaz transportu ropy a plynu přes ukrajinské území. Podle spekulací by nadcházející zima mohla být obdobím, kdy by se mohly „nečekané“ výpadky v dodávkách objevit.
Konkrétní podoba nových sankcí EU by měla být známa v polovině tohoto týdne. Již o víkendu se však objevily informace, že by mohlo být Rusko vyřazeno ze systému SWITF (mezibankovní komunikační a vypořádávací systém). Tímto krokem by byly (vybrané) ruské banky a jejich klienti odříznuti od mezinárodních plateb s dopadem na jejich kredibilitu a potažmo rating.
Zdroj: Bloomberg, RIA, ČTK