Americká příjmová nerovnost je stále patrnější. Prokázal to tradiční report Study of Consumer Finances z dílny Fedu, který je zveřejňován každé tři roky a zkoumá otázku rozdělení příjmů ve společnosti.
Závěry nedávno zveřejněného reportu odhalily, že nadále narůstá mezera mezi bohatstvím nejúspěšnější vrstvy a zbytkem společnosti. Tři procenta nejbohatších Američanů totiž v minulém roce držela 54,4 % národního bohatství, tedy mírně více, než tomu bylo při posledním zveřejnění zprávy mapující rok 2010. Výraznou distorzi v rozdělení majetku dokresluje srovnání s údajem roku 1989. Tehdejší tři procenta nejbohatšího obyvatelstva drželo 44,8 % veškerého majetku.
Celkově rozevírání nůžek podtrhuje také pokles celkového podílu „běžného“ obyvatelstva. Devadesát procent nejchudších Američanů totiž v roce 2013 disponovalo 24,7 % celkového majetku, což představuje pokles o 8,5 % z podílu drženého v roce 1989.
Jedním z možných vysvětlení rozevírajících se nůžek může být skutečnost, že majetnější občané obvykle disponují přebytečnou likviditou. Tu investují do aktiv s vyšší mírou zhodnocení jako jsou akcie či nemovitosti. Ty sice prožívají občasné výkyvy, v dlouhodobém horizontu (1989 – 2013) však lze skrze ně realizovat daleko větší výnosy, které chudší občané „neshrábnou“. Ve výsledku se tak prohlubuje mezera v rozdělení bohatství.
Report americké centrální banky také pravidelně sleduje vývoj v celkových příjmech. I z nich je patrné rychlejší tempo nárůstu u bohatších vrstev. Mediánový příjem totiž mezi lety 2010 a 2013 klesl o 5 %, zatímco u průměrné hodnoty došlo k růstu o 4 %. Je tedy patrné, že „prostřední hodnota“ (reprezentována mediánem) klesá, zatímco se průměrná hodnota (vychýlená vysokými příjmy bohatšího obyvatelstva) zvyšuje. Důvodem je skutečnost, že tři procenta nejbohatších Američanů stojí za 30,5 % veškerých vyplacených příjmů.
Zdroje: Fed, CNNMoney