Země G7 se vracejí k růstu poté, co se některým z nich podařilo posílit své rozvahy. Týká se to zejména Spojených států a Velké Británie. Růst je ale stále pouze mírný. V Japonsku je agresivní mix ekonomické politiky zdrojem volatility, ke znatelnému zlepšení situace přitom nedochází. A Evropa čelí negativnímu riziku dalšího útlumu ekonomické aktivity. ECB zatím svůj boj s deflací nevyhrála. Proces oddlužení není u konce a měnová unie se pohybuje směrem k dlouhodobě utlumenému růstu. Tento trend posiluje i skutečnost, že dvě velké ekonomiky eurozóny, Francie a Itálie, stojí na prahu významných strukturálních reforem.
Historický a předpokládaný vývoj růstu zemí G7 shrnuje první graf. Příští rok by se nejvyššímu tempu růstu měla těšit Kanada, mezi nejpomaleji rostoucí ekonomiky by měly patřit Itálie a Francie:
V zemích střední a východní Evropy bude v konkrétních případech záviset na velikosti domácí ekonomiky. Čím větší ekonomika, tím silnější bude její růst. Pozitivně se bude situace vyvíjet i u zemí s produkcí s vysokou přidanou hodnotou a úzkými obchodními vazbami s eurozónou, negativně budou naopak působit silnější vazby na Rusko a riziko přerušení dodávek energií z této země. Nejzranitelnější jsou v tomto ohledu baltské ekonomiky.
Druhý graf shrnuje historický vývoj a očekávaný růst zemí střední a východní Evropy. Rusko by se po pádu do recese mělo ke konci příštího roku dostat opět k růstu. Jeho tempo by u ostatních zemí mělo konvergovat k hodnotám nad 2,5 %. Postupné zvyšování tempa růstu by se mělo týkat i České republiky.
Země Latinské Ameriky se už nebudou těšit podpoře ze strany vysokých cen komodit, projeví se jejich strukturální slabiny. Ty jsou hlavním důvodem útlumu růstu v Chile a Peru, stagnace v Brazílii a recese v Argentině a Venezuele. Kolumbii bude pravděpodobně pomáhat silný domácí trh, Mexiko by mělo i nadále těžit z oživení v USA a z prováděných reforem. Většina zemí v rozvíjející se Asii si pravděpodobně udrží stabilní růst, největší riziko představuje zpomalení v Číně.
Konkrétní projekce týkající se růstu HDP a inflace shrnuje tabulka. Růst v České republice by se podle těchto projekcí měl letos pohybovat na 2,7 %, příští rok by měl posílit na 3 %. Zatímco letošní inflace by u nás měla dosáhnout 0,6 %, příští rok by se už měla pohybovat kolem 1,8 %. Nejvyššího růstu by příští rok měly z uvedených zemí dosáhnout Turecko, Lotyšsko a Litva (3,7 %). Turecko bude ale zároveň zemí s vysokou inflací dosahující 7 %. Nejnižší růst by měl být v Itálii a Chorvatsku.
Zdroj: Natixis