Existuje přísloví, které říká: „Lidé plánují a Bůh se směje.“ Woody Allen tu samou věc vyjadřuje následovně: „Pokud chcete Boha rozesmát, řekněte mu o svých plánech.“ Podle některých názorů to přesně vystihuje i politiku centrálních bank založenou na tzv. „forward guidance“. Těžko říct, zda se jí Bůh skutečně směje, ale relevantní je následující otázka: „Jaký je ten nejlepší způsob, kterým mohou centrální banky informovat o budoucím vývoji jejich politiky?“
To nejmenší, co centrální banka může udělat, je říci, že bude dál dělat to, co bude v dané situaci považovat za nejlepší. Ve druhém extrému se explicitně zaváže k určité politice. Mezi těmito extrémy stojí řada dalších možností, včetně stanovení cíle politiky (třeba cíle týkajícího se inflace), či provázání politiky s vývojem některých ekonomických ukazatelů. Ekonomická teorie s výběrem těchto možností moc nepomáhá. Většinou se totiž předpokládá, že pokud se lidé chovají racionálně a mají přístup k potřebným informacím, stačí, aby byly cíle centrálních bank jasné a nic více není třeba dodávat. Všichni si utvoří stejná očekávání ohledně dalšího vývoje politiky.
S tímto pohledem ale souvisí několik problémů, včetně časové nekonzistence monetární politiky – co je optimální dnes, nemusí být optimální zítra. V reálu pak narážíme na celou řadu problémů. Například Bank of England bývá kritizována za to, že v různé době vysílá rozdílné signály a výsledný obrázek je příliš nejistý. Podle mého modelu by přitom Bank of England mohla v současné situaci vydat následující prohlášení: „Sazby pravděpodobně postupně porostou ze současných mimořádně nízkých úrovní. Tento růst se ale zřejmě zastaví znatelně pod úrovní 5 %, která byla dříve považována za běžnou. Přesný vývoj sazeb ale nelze popsat s jistotou, protože není známo, jak se bude vyvíjet ekonomika.“ Takové shrnutí není špatné, otázkou zůstává, zda by nebylo vhodnější bližší upřesnění.
Centrální banka by mohla pro zpřesnění svého pohledu používat graf, který by zobrazil očekávaný vývoj sazeb spolu s různými scénáři a jejich pravděpodobností. Zde ale narážíme na to, že by to vyžadovalo odhad pravděpodobnosti různých vývojů ekonomiky a to v řadě případů nelze rozumným způsobem provést. Udávání pravděpodobností v nejistém světě může být navíc přímo zavádějící. Možná je tedy vhodnější orientovat se spíše na více kvalitativní prohlášení následujícího typu: „Sazby pravděpodobně porostou jen pomalým tempem a tento růst skončí na úrovni, která leží pod bývalým standardem.“ Informaci toto sdělení obsahuje a většina lidí mu rozumí.
Uvedené je výtahem z „Mensch tracht, und Gott lacht – what’s the best guidance on monetary policy?“, autorem je David Miles.
Zdroj: VOX