Ruský bankovní sektor, silně postižený západními sankcemi, hledá nový modus vivendi a snaží se vytvořit vlastní - národní platební systém (pro bankovní karty). Nový systém bude, na ruském území, konkurentem mezinárodních platebních mechanismů a a má za cíl snížit závislost Ruska na zahraničních finančních institucích. Právě omezení platebního styku pro ruské banky prostřednictvím společností a bylo součástí sankcí Západu za postup Kremlu na Ukrajině.
Národní systém platebních karet, jak zní oficiální název připravovaného projektu, by se měl rozběhnout (v testovací verzi) v polovině prosince 2014. V úvodní fázi se do nového systému zapojí 8 ruských bank, které figurují na sankčním listu Západu. Později by se měly přidávat ostatní ruské bankovní domy. Jako první začnou novou platební architekturu používat banky Rosbank, Gazprombank a Alfa-Bank. Ruská centrální banka vložila do projektu na úvod 13,6 mld. USD, aby národní platební systém podpořila dostatečnou likviditou. Ruská měnová autorita bude současně garantem a hlavním regulátorem celého platebního systému.
Ruský národní platební systém by měl zahájit ostrý provoz v průběhu 1Q15 a od prosince 2016 by měl začít vydávat vlastní platební karty. Od počátku roku 2015 by navíc měly být všechny mezinárodní karetní operace a na ruském území zprocesovány prostřednictvím nového systému.
Krátce po anexi Krymu se (v EU a USA) začaly hromadit spekulace o tom, že Rusko by mohlo být odstřiženo od systému SWIFT (mezibankovní platební vypořádávací systém). To by v praxi znamenalo úplnou finanční izolaci Ruské federace a dle vyjádření ruských bankéřů by se jednalo o „vyhlášení války“. Zbraně hromadného finančního ničení, jako SWIFT, však zatím zůstávají u ledu, i když v rámci nezávazného hlasování poslanců EU byl schválen text doporučující odstřižení Ruska od SWIFT v případě dalšího vyhrocení rusko-ukrajinského konfliktu.
I tak však ruská ekonomika skomírá a příští rok ji s největší pravděpodobností čeká recese. K tomu je třeba připočíst klesající ceny ropy, které ochuzují ruský státní rozpočet a podporují oslabování rublu. Ruská měna od počátku roku ztratila vůči dolaru 63 % a to navzdory všem opatřením centrální banky. Rublu nepomohlo ani zvýšení sazeb, ani přímé intervence, ani zavedení free floatu, ani snížení sazeb u devizových repo operací. A aby toho nebylo málo, ruské korporace musí v rámci prosincové úvěrové tranše splatit 35 mld. dolarů, což vytvoří další tlak na rubl.
Devizové rezervy navíc Rusku rychle ubývají. Intervence centrální banky společně s finanční výpomocí bankám mají za následek pokles rezerv z 515 mld. USD před rokem na současných 419 mld. USD. Pětinová ztráta devizových zásob se však nikterak neprojevila na síle rublu, pouze zpomalila jeho pád.
Je otázkou, zdali větší finanční nezávislost Ruska, kterou má nový platební systém podpořit, bude co platná v situaci, kdy se ruské hospodářství potácí na hranici recese a měna nezadržitelně padá, společně s ropou. Jen během dnešního obchodování ropa (Brent) odepsala další 3 % (67 USD/barel). Nízké ceny černého zlata podlamují hospodářskou stabilitu a také velikost ruské ekonomiky, která se od začátku roku smrskla (dle ukazatele HDP) z pozice 8. největší ekonomiky na světě na úroveň středně velké země jako je Španělsko, nebo Korea.
Negativní indikace budoucího ekonomického vývoje v Rusku vnímají také (zahraniční) investoři, kteří v tomto roce stáhli z Ruska kapitál v celkové výši 125 mld. USD, což je nejvyšší částka od finanční krize v roce 2008. Do boje o zahraniční finance se vložil i prezident Putin, který 4. prosince vyhlásil totální amnestii na kapitál, který Rusové převedou zpět do vlasti. Nikdo se jich nebude vyptávat na původ majetku, zdůraznil Putin. Kdo by chtěl ovšem převádět peníze to země, jejíž měna ztratila na rok přes 60 % své hodnoty a jejíž ekonomika se (velmi pravděpodobně) řítí do recese.
Zdroj: Bloomberg, Sputnik, Vedomosti