Rok 2014 je za námi a rozhodně nelze říci, že by byl nudný nebo nepřekvapivý. Kdo by si vloni touto dobou býval pomyslel, že americký desetiletý vládní výnos bude za 12 měsíců bezmála o 100 bps nižší nebo že Rusko (stejně jako někteří další producenti a zejména exportéři ropy) se dostanou do vážných ekonomických potíží?
Jedním ze společných jmenovatelů výše uvedeného je prudký propad cen ropy. O tom již sice bylo řečeno mnoho, ale zdá se, že další vývoj ceny této stále klíčové komodity bude ostře sledovaný i v roce následujícím. Mimo jiné i proto, šéfka Fedu Yellenová, resp. hlavní ekonom ECB Praet hovoří o možném průsaku nižších cen ropy do jádrové inflace, resp. inflačních očekávání. Fed má situaci o něco jednodušší v tom smyslu, že ekonomický vývoj v USA se zdá být jinak velmi pozitivní. Pravděpodobnost zvyšování oficiálních sazeb v letošním roce je tak velmi vysoká. V ECB se naopak obávají, že v situaci již tak zranitelných inflačních očekávání je může delší období nízké inflace dále tlačit dolů. A to je asi ta poslední věc, kterou si centrální banka cílující inflaci přeje.
Kromě vývoje cen ropy a politik centrálních bank však budou trhy bedlivě sledovat i další, možná spíše ekonomické než politické, faktory. V nám blízké Evropě resp. eurozóně se situace mezi svátky zkomplikovala kvůli dění v Řecku, kde proběhnou předčasné volby. Favoritem přitom je koalice radikální levice Syriza, která zpochybňuje dohody uzavřené mezi předchozími vládami a řeckými věřiteli. Nervozitu mohou směrem k závěru roku přinést i blížící se parlamentní volby ve Španělsku. Země je podobně jako Řecko dlouhodobě postižena vysokou mírou nezaměstnanosti, a tak i zde roste popularita netradičních stran v tomto případě levicově-populistického uskupení “Podemos”. To zažívá raketový nárůst v předvolebních průzkumech (v současnosti je již první) a má za sebou i nějaké faktické úspěchy, jako například zvolení pěti zástupců do evropského parlamentu. A to pouhé čtyři měsíce po založení strany.
Na pomezí politiky a ekonomiky stojí konec konců i další vývoj vztahů mezi Ruskem a Západem. A nesmíme zapomínat ani na Čínu respektive na to, jak se jí podaří vypořádat se s pomalejším hospodářským růstem. To bude přitom mít následky pro řadu rozvíjejících se i vyspělých zemí, které jsou velkými producenty komodit, jichž je Čína hlavním spotřebitelem.
Sečteno a podtrženo, ani v roce 2015 se pravděpodobně nebudeme nudit a o překvapení všeho druhu patrně nebude nouze.
Forex
Dolar v závěru roku vůči euru dále posiloval a dnes po ránu se pár EUR/USD dokonce obchoduje na nejnižší úrovni od konce července 2012. Spíše než nějaké konkrétní události za posílením dolaru v závěru roku vidíme očekávání pokračující divergence měnových politik ECB a Fedu, ke kterému se navíc přidalo vyhlášení předčasných voleb v Řecku. Co se týče eura tak je na místě připomenout, že členem eurozóny se stala od nového roku Litva (jež vstupuje jako poslední z pobaltských zemí).
V regionu byl poslední den v roce o něco zajímavější a to zásluhou zlotého. Ten dále korigoval prudké oslabení, ke kterému došlo kolem Vánoc, a pár EUR/PLN se tak dostal zpět k hladině 4,28. Koruna rovněž mírně posilovala a forint naopak lehce oslabil.
Dnes může na devizových trzích sice ještě převládat sváteční atmosféra, ale budou již zveřejněny i některé zajímavé statistiky. V regionu půjde o indexy podnikatelských nálad PMI, v USA bude zveřejněn obdobný index ISM. V prvním zmíněném případě bude nejzajímavější patrně údaj z Polska, kde se do hry opět dostává možné snížení oficiálních úrokových sazeb a index PMI proto minimálně někteří tvůrci měnové politiky bedlivě sledují. V druhém zmíněném případě neočekáváme, že by index ISM na stávající situaci něco výraznějšího změnil.