V roce 2014 byl počet onemocnění spalničkami v USA nejvyšší za posledních 20 let. Důvod? Stále více lidí je proti očkování svých dětí. Ohánějí se přitom hlavně jednou starou a vyvrácenou studií, která tvrdí, že očkování souvisí s autismem. K tomu se přidávají konspirační teorie hovořící o tom, že lékaři a farmaceutické společnosti mají z očkování zisky a tudíž se jej snaží vehementně prosazovat. Tento argument ale z historického hlediska nedává smysl.
Pediatři a lékaři na očkování často prodělávají. A celé odvětví výroby léků se v oblasti vakcín ještě nedávno potýkalo s nízkými maržemi a nedostatečnou produkcí. The Economist ohledně toho napsal, že „vakcíny byly po celá desetiletí opomíjenou oblastí farmaceutického odvětví, technologie byla zastaralá, investice nedostatečné a ziskové marže ležely kriticky nízko. Řada firem prodávala své divize výroby očkovacích látek a zaměřovala se místo toho na ziskové léky“.
Ve skutečnosti byly vakcíny tak málo ziskové, že řada firem prostě jejich výrobu zastavila. V roce 1967 je vyrábělo 26 společností, v roce 1980 už jich bylo pouze 17. Před deseti lety byla finanční motivace pro jejich produkci tak malá, že se šířily obavy z toho, že farmaceutické firmy od jejich výroby úplně upustí. Ve srovnání s léky, které jsou podávány denně, jsou vakcíny potřeba jen jednou za život. Například firma Wyeth, kterou později koupil , ukončila výrobu očkovací látky proti chřipce, protože marže byly příliš nízké.
Dnes se odhaduje, že trh s vakcínami dosahuje velikosti asi 24 miliard dolarů. Jde o obrovské číslo, které ale tvoří přibližně pouze 2 – 3 % celkového farmaceutického trhu. Výroba vakcín je přitom složitá a nese sebou vyšší náklady. Regulace je v této oblasti velmi přísná a veřejné instituce často nakupují za nízké ceny (i když to nemusí znamenat problém, protože zase nakupují ve velkých množstvích). Celková kombinace nízkých cen, vysokých výrobních nákladů a regulace ale mohla přispívat k tomu, že očkovacích látek býval někdy nedostatek.
V posledních letech se ale situace změnila. Globální poptávka vzrostla, platí to zejména o rozvíjejících se zemích. Gavi Alliance poskytla od roku 2000 očkování 500 milionům dětí v chudých zemích. Odhaduje se, že tím zabránila 7 milionům úmrtí. tvrdí, že 80 % vakcín, které společnost v roce 2013 vyrobila, šlo do rozvíjejících se zemí. A na trh se dostaly i očkovací látky, které mohou ve vyspělých zemích vydělávat zisky. Tyto země přitom stále představují přibližně 82 % hodnoty světového trhu.
David Bishai z Johns Hopkins Bloomberg School of Public Health říká, že „trh se otevřel ve chvíli, kdy se ukázalo, že u vakcín proti žloutence lze udržet vyšší ceny“. V osmdesátých letech tomu tak nebylo. Na trh se také dostaly velmi dobré očkovací látky proti lidským papilomavirům a meningitidě. Zjistit, jaké marže farmaceutické firmy na vakcínách nyní dosahují, není jednoduché. Nejsou zveřejňovány náklady na výzkum a vývoj, výrobu, ani distribuci. Například uvádí, že vakcíny pro něj dnes představují jednu z klíčových oblastí a v roce 2014 generovaly 5,3 miliardy tržeb. Marže ale firma nezveřejňuje. Analytici je odhadují mezi 10 až 40 %, ale firmy se obávají, že kdyby skutečnou výši zveřejnily, čelily by tlaku na snížení cen.
V minulosti tedy panovaly obavy z toho, že vakcín nebude kvůli nízké ziskovosti dostatek. A dnes se objevují obavy, že si je kvůli vysoké ceně nebudeme moci dovolit. minulý rok informovaly o tom, že některé rodiny mají problém s očkováním, protože nemohou nalézt lékaře, který by jej provedl. Se skladováním látky totiž souvisejí vysoké náklady. Organizace Lékaři bez hranic zase nedávno apelovala na a , aby snížily ceny vakcín pro rozvíjející se země. Lidé jako Bill Gates, kteří podporují vyšší výrobu vakcín, poukazují na složitost jejich produkce a na vysoké výdaje na výzkum a vývoj. Mohlo by ale pomoci, pokud by vakcíny vyrábělo více firem. V současnosti je trh vysoce koncentrovaný, a to jak na straně nabídky, tak na straně poptávky. Fixní náklady jsou vysoké a vyšší konkurenci brání i licence.
Je pravděpodobné, že výroba očkovacích látek je nyní ziskovější než v sedmdesátých a osmdesátých letech. Jde ale o důsledek tržních sil a není to důvod, proč se bránit očkování. Farmaceutické firmy potřebují motivaci k výrobě a ekonomické i sociální přínosy očkování jsou obrovské. Jde o lidské životy i o dolary. Jedna studie tvrdí, že plně očkované dítě znamená úspory ve výši 10 dolarů na každý dolar utracený na očkování. Podle některých názorů je tak očkování jedním z nejúspornějších programů, které vůbec existují. V USA se odhaduje, že mezi lety 1994–2013 bylo očkováním na přímých nákladech ušetřeno 295 miliard dolarů a 1,38 bilionu dolarů na nákladech nepřímých. Zisky z výroby vakcín nejsou argumentem proti očkování. Nejdůležitější je, zda je bezpečné a efektivní. Zde je odpověď bezpochyby kladná.
Zdroj: The Atlantic