Aktualizováno Finální údaje o spotřebitelských cenách v eurozóně nepřinesly změnu na hlavní úrovni. Meziroční inflace zůstala v záporu o 0,3 procenta, stejně jako podle předběžného odhadu. K drobné úpravě směrem vzhůru ale došlo u jádrové inflace, která za únor nově činila 0,7 procenta po lednových 0,6 procenta.
Celkový index táhly dolů energie, jejichž ceny byly meziročně o 7,9 procenta níž. Tento vliv byl menší než v lednu, ale při pohledu na trh s ropou se dá předpokládat, že za březen bude znovu značný. Potraviny naopak deflaci tlumily, když jejich ceny stouply o 0,5 procenta. Jádrovou inflaci drží v kladných číslech ceny služeb vyšší o 1,2 procenta, zatímco ceny průmyslového zboží meziročně o 0,1 procenta klesly.
Data ze členských zemí ukazují, že nejsilněji ceny klesají v Řecku následovaném Litvou a Španělskem. Na druhé straně stojí mírně kladná inflace v Rakousku a těsně i v Itálii.
Meziměsíčně se spotřebitelské ceny v eurozóně zvýšily o 0,6 procenta po 1,6procentním poklesu v lednu. Jádrový index se zvedl rovněž o 0,6 procenta.
Zmenšení deflace v eurozóně vypadá jako přechodné. Srovnávací základna i obnovený pokles ropy v březnu by měly vést k opětovnému prohloubení poklesu spotřebitelských cen. Mírné zrychlení jádrové inflace bereme rovněž jako přechodné, na nastartování trendu směrem vzhůru je ještě brzy. Záporná inflace je v souladu s předpokladem ECB; pro posouzení vývoje bude rozhodující až další průběh roku, kdy z čísel začne postupně mizet vliv propadu ropy a bude se zlepšovat domácí poptávka. Úprava nastavení měnové politiky v eurozóně na základě inflačních čísel ze začátku roku je velmi nepravděpodobná.