Bill Gates sám o sobě říká, že je optimista. A proč by také neměl být? Je jedním z nejbohatších lidí na Zemi a stál u zrodu osobních počítačů. Nyní spravuje nadaci, která se zaměřuje na řešení těch nejpalčivějších problémů současného světa – od dětské úmrtnosti přes malárii až po obrnu. A například počet úmrtí dětí klesá už od devadesátých let, takže pro Gatese je optimismus to samé jako realismus. Poslední dobou se ale zabývá jednou temnou otázkou: U čeho je nepravděpodobnější, že v následujících letech zabije více než 10 milionů lidí?
Seznam možných odpovědí zahrnuje výbuchy sopky, gigantická zemětřesení, asteroidy. U všech je ale podle Gatese velmi malá pravděpodobnost. Pak tu jsou samozřejmě války, ale ani ty mu tolik starostí nečiní, protože lidstvo se jimi už nyní intenzivně zabývá a jaderná válka alespoň prozatím nehrozí. Je tu ale jedna věc, která je stejně nebezpečná jako válka. Gates k ní říká: „Podívejme se na vývoj úmrtnosti ve dvacátém století. Jednoho vrcholu bylo dosaženo během první světové války a druhého během druhé světové války. Mezi těmito válkami ale také došlo k prudkému zvýšení počtu úmrtí. Šlo o španělskou chřipku.“
Nikdo nemůže říci, že jsme ohledně pandemií nebyli varováni. Byli, a to opakovaně. Jde o tu nejsnáze predikovatelnou katastrofu v lidské historii už jen proto, že se znovu a znovu vrací. Marcia Inhorn a Peter Brown zveřejnili v roce 1990 studii, ve které tvrdí, že infekce pravděpodobně zabily více lidí než všechny války, neinfekční nemoci a přírodní katastrofy dohromady. Jde o naše nejstarší a nejnebezpečnější nepřátele. I dnes chřipky zabíjejí mnoho lidí a snad každý rok se objevuje nový kandidát na pandemii. V roce 2014 se objevila Ebola, která zabila více než 10 000 lidí.
Autor knihy World War Z Max Brooks říká, že když byl ještě dítě, sledoval, jak se po světě šíří AIDS. Podle jeho slov ho trápilo, že na rozdíl od nemocí jako španělská chřipka šlo šíření AIDS zabránit jednoduchými radami ohledně toho, co je třeba dělat a co se dělat nemá. Americké Centrum pro prevenci nemocí nyní dokonce vydalo dokument s názvem „Preparedness 101: Zombie Apocalypse“. Tato „připravenost na zombie apokalypsu“ je vnímána jako připravenost na apokalypsu vyvolanou infekční chorobou. Brooks k tomu uvádí: „Pokud některé lidi vystrašíte příliš, prostě se uzavřou a přestanou poslouchat. Jestliže však problém prezentujeme jako hovory o zombie, je to jednoduchý způsob, jak hovořit o ochraně před pandemií.“
Ron Klain má v americké administrativě na starosti epidemii Eboly a ochranu před ní. V souvislosti s touto nemocí říká, že nelze hovořit o štěstí, když zabila 10 000 lidí. Ale v určitém smyslu svět štěstí měl, protože jde o nemoc, která se přenáší relativně složitým způsobem. Lidé, kteří se nakazí, mají viditelné symptomy. Navíc nákaza propukla ve třech menších zemích, které byly otevřené pomoci ze Západu. Kdyby došlo k pandemii chřipky, šíření by bylo mnohem jednodušší a nakažení lidé by nemuseli mít viditelné symptomy. Ebola podle Klaina ukázala, jak málo je svět připraven na nemoc, která už je známa po celá desetiletí a která se šíří poměrně pomalu. Pokud jsou zavedena řádná opatření, Ebolou nakažený člověk může nakazit dva lidi. To není tak vysoké číslo, protože u SARS viru už to jsou čtyři lidé a u spalniček osmnáct.
Gatesovy obavy z pandemie jsou založeny i na modelu toho, jak se nákazy šíří po celém světě. Používal tento model v rámci projektu boje proti obrně, ale pak ho použil třeba i na analýzu toho, jak by se dnes světem šířila španělská chřipka. Výsledky jsou podle Gatese šokující, protože „do 60 dní by se nemoc dostala v podstatě do všech městských center po celé Zemi“. Hlavním důvodem je to, že lidé se nyní pohybují velmi rychle a podle modelu by tak epidemie během 250 dní zabila 33 milionů lidí.
Gates tvrdí, že co se týče válek, vše je mnohem lépe organizované, než tomu je u epidemií. Dokazuje to podle něho právě epidemie Eboly. U ní například úplně chybělo organizované zázemí, které by řešilo to, zda dobrovolníci budou placeni, co se s nimi stane poté, až se vrátí z mise domů, jak bude vypadat karanténa. „Vše bylo řešeno nesystematicky, a to je na současném stavu to nejšílenější,“ říká Gates. Lidstvo má nástroje, jak se bránit. Nemoci se ale hýbou daleko rychleji než vlády a v současné době nikdo neví, jak to řešit.
Autorem je Ezra Klein.
Zdroj: VOX