Na tento týden jsou naplánovány čerstvé PMI z Německa, Francie a celé eurozóny (středa), ve čtvrtek pak dorazí zářijové Ifo. Žádný zázrak se u těchto indikátorů nečeká, spíše naopak. Výjimkou by mohla být Francie, kde by se indikátory ve srovnání s minulým měsícem mohly zvednout. Důvod současného stavu je pak prostý a už nějaký čas stále stejný – problémy v rozvíjejících se zemích.
Nedávno jsem zde v souvislosti s výše uvedeným poukazoval na to, že Německo poměrně úspěšně (je to ale relativní – viz zmíněné Ifo a PMI) přesedlalo z asijského exportního koně na koně amerického. Už jsem zde také díky vstřícnosti ukazoval seznam společností obchodovaných na německém trhu, které jsou svými tržbami nejvíce vystaveny problémům v Asii a v Číně. Nyní se s námi banka dělí o podobný seznam, Na rozdíl od toho předchozího, který spíše navádí k tomu, co nedělat (do jakých titulů neinvestovat), ten dnešní navádí k tomu, co dělat. Jde o přehled toho, jaká část tržeb je u jednotlivých obchodovaných firem generována v USA:
Podobně jako u tržeb generovaných v Asii jsou na konci žebříčku utility – ty přímo nezajímá ani vývoj v USA, ani v Číně. Relativně málo tržeb v USA ale tvoří i , (na rozdíl od i , kde tržby z USA tvoří relativně vysoký podíl celkových tržeb), , či . To tedy jsou firmy, kterým bychom se vyhýbali, pokud bychom věřili, že v americké ekonomice nepůjdou věci tím nejlepším směrem. V současné době se ale zdá, že je to naopak jedna z mála významných ekonomik, kde věci relativně dobrým směrem jdou. I poslední rozhodnutí Fedu není pravděpodobně založeno na obavách o vývoj v samotné americké ekonomice, ale na pohledu za její hranice.
Nejvíce exponovanou firmu vůči americkému trhu je Fresenius Medical Care. Jde o méně známou společnost, která se specializuje na zdravotnické přístroje (dialýza, testy, apod.). Ta v USA generuje téměř 70 % svých tržeb. S odstupem za ní je Fresenius – ta z 30 % vlastní předchozí jmenovanou firmu a celkově také podniká ve zdravotní péči. Následuje chemička a , který v USA generuje asi 30 % tržeb. Relativně hodně tržeb v USA generují i giganti a .
Pokud bychom vývoj v Asii/Číně a v USA považovali za cyklický (tj. relativně krátkodobý jev), podobná rozdělení tržeb nemají zase takový význam. Nebo by možná měly fungovat dokonce opačně než by velela intuice. Konec konců to není tak dávno, co byla americká ekonomika odsuzována téměř k zániku, o Asii se hovořilo jako o nevyčerpatelném tahounovi globálního růstu. Pokud bychom se tehdy řídili podle podobných seznamů, dopadli bychom dobře jen v případě, že bychom je použili jako kontrariáni – pokud bychom šli proti převažujícímu názoru.
Pokud má ale vývoj v USA a (asi zejména) v Číně a u jejích sousedů strukturální (dlouhodobý) základ, situace je přece jen jiná. Sázet na americkou ekonomiku přes německé akcie pak nemusí být špatný nápad – v určitém smyslu to je ta nejlepší kombinace, protože evropské, respektive německé akcie nemají zase tak nafouknuté valuace jako tomu obvykle je v případě amerických titulů. I tato strategie ale samozřejmě má svá úskalí, mezi ně patří i správná selekce. To, že určitý výběr už probíhá, může naznačovat i následující graf, kde je vývoj ceny akcií (který vsadil spíše na čínskou ekonomiku* – viz Německé akcie a jak se čínsky řekne „prodávat“) a akcií , který je naopak spojkou na americkou ekonomiku:
Zdroj: FT
*S ohledem na současný vývoj ohledně údajného falšování údajů o emisích a následných problémech v USA se z asi sázka na americkou ekonomiku jen tak nestane.