Ekonom Robert Shiller v osmdesátých letech šokoval svět financí tím, že podle jeho výzkumu se akciové trhy chovají predikovatelným způsobem. Za tento výzkum, který byl v přímém rozporu s tehdy přijímanými teoriemi, nakonec získal Nobelovu cenu. Předpokládalo se, že kdyby investoři věděli, že ceny mají růst, ihned by začali nakupovat a ceny by rostly už dnes.
Výsledkem by byl náhodný pohyb cen akcií v čase, ale Shiller ukázal, že takto se trhy nechovají. Jestliže se valuační násobky nacházejí vysoko, dá se čekat, že ceny klesnou. Pokud leží naopak nízko, je pravděpodobné, že ceny se postupně zvednou. Někdy trvá několik let, než k tomu dojde. Ale pokud jsou investoři ochotni riskovat a mají trpělivost, dá se tento vztah využít k dlouhodobé ziskové strategii.
Popsané pohyby trhu v podstatě znamenají, že trhy mají tendenci k přestřelování a následným korekcím. Jak dlouho ale může k takovému přestřelování docházet? Jde o jev, který nějak souvisí s tím, kolik na trh přišlo drobných investorů? Nebo má nějakou hlubší příčinu, která souvisí s tím, jaký vliv mají informace na poptávku a nabídku na finančních trzích? Ekonomové Benjamin Golez a Peter Koudijs se podobné otázky pokusili zodpovědět, ale nepoužili k tomu data z naší doby, šli naopak zpět až k samému začátku fungování finančních trhů.
Golez a Koudijs zkoumali dění na akciovém trhu v Amsterodamu v sedmnáctém století. Tento trh byl v té době nejrozvinutější na světě, poté se globální finanční centrum přesunulo do Londýna a nakonec do Spojených států. V sedmnáctém století bylo na trhu v Amsterodamu možné obchodovat pouze s jednou akcií – Holandskou Východoindickou společností. V dalším století přibylo několik málo dalších a tehdejší trh tedy ani zdaleka nepřipomínal dnešní vysoce diverzifikované trhy. I přesto byl ale překvapivě efektivní, rychle reagoval na nové zprávy a nabízel nízké náklady obchodování.
Ekonomové zjistili, že holandský trh se choval podobně, jako se chovají trhy dnes: Jeho pohyby byly predikovatelné. To znamená, že když byl poměr cen a dividend vysoko relativně k dlouhodobému průměru, šlo o spolehlivou známku předraženého trhu. Když se tento poměr naopak nalézal nízko, dalo se vydělat hodně peněz nákupem akcií. Míra predikovatelnosti se tehdy podobala té dnešní a ekonomové tvrdí, že tomu tak je napříč celou historií akciových trhů.
Zdá se tedy, že akciový trh se vyznačuje vlastností, které vůbec nerozumíme. Mohou na něm vládnout mocné síly, které jej posouvají směrem k efektivitě, ale stejně tak tam existují síly, které jej od ní posouvají dál. Bubliny a tržní efektivity jsou možná propojeny pevným poutem a ani jedna strana není v jejich věčném zápasu schopna dosáhnout konečného vítězství. Shiller v této souvislosti klade důraz na psychologii – na naši tendenci reagovat přehnaně, náš přehnaný optimismus a další podobné faktory. Gene Fama, který zastává teorii efektivních trhů, zase hovoří o změnách v ochotě riskovat. Každopádně ale víme, že ceny akcií nejsou dokonalým obrázkem toho, jak si vedou obchodované společnosti. Tyto ceny totiž říkají i něco navíc a tomu stále úplně nerozumíme.
Autorem je ekonom Noah Smith.
Zdroj: Bloomberg