Aktualizováno Diplomatický rozkol mezi Saudskou Arábií a Íránem dal na počátku nového roku ropě konečně impuls k růstu a černé zlato tak zahajuje rok 2016 v pozitivním duchu. Cena ropy šplhala vzhůru hlavně díky spekulacím o tom, že přerušení diplomatických vztahů mezi těmito dvěma členskými státy OPEC by mohlo vyústit v omezení dodávek. Dnešní růst založený převážně na geopolitickém fundamentu byl však do značné míry omezen ranním děním na asijských trzích, které skončily v červených číslech. Hlavní čínský index Shanghai Composite se propadl o bezmála 7 procent po zveřejnění horších než očekávaných dat z čínského průmyslu. Zklamala i průmyslová aktivita v Indii, která by podle Mezinárodní energetické agentury měla letos růst poptávky po ropě táhnout.
Saudská Arábie, která je největším světovým vývozcem černého zlata, v neděli přerušila s Íránem diplomatické styky v reakci na útok na saudskou ambasádu v Teheránu. Tomu předcházela sobotní poprava prominentního šíitského duchovního v saudském Rijádu. Přerušení diplomatických styků s Íránem potom v pondělí oznámil i další producent z perského zálivu Bahrajn. Toto geopolitické napětí, kterým začal nový rok na Středním východě tak podnítilo růst hlavně referenční ropy Brent i o více než 4 procenta na bezmála 39 dolarů za barel. Brent je tak po krátké pauze opět dražší než severoamerická ropa WTI, která se dnes obchoduje nad 38 dolary za barel.
Globální ropný trh se tak nyní vypořádává se dvěma zásadními otázkami. Prvním tématem, které budou nyní investoři na ropném trhu sledovat, bude další vývoj vztahů mezi Saudskou Arábií a Íránem, které se nyní nacházejí na bodu mrazu. Další otázkou, která i nadále visí nad ropným trhem, bude i nejistota spojená s načasováním a objemem návratu íránských ropných dodávek na trhy. Kolize dvou středně východních států totiž přišla v době, kdy se Írán jako majitel jedněch z největších světových zásob ropy, chystá navýšit export ihned po očekávaném zrušení západních sankcí namířených proti jadernému programu Teheránu.
Hned první den tohoto roku však několik íránských představitelů přislíbilo rozšíření teheránských raketových kapacit, čímž rozčílili Spojené státy, které pohrozily zavedením nových sankcí a to přesto, že většina protiíránských opatření by měla být zrušena. Navíc někteří íránští představitelé o víkendu uvedli, že Teherán zvýší produkci na úroveň, kterou je trh schopen vstřebat, což lze považovat za značný posun v íránské rétorice. Írán, který plánuje zvýšit produkci černého zlata o půl milionu až milion barelů denně, nyní tvrdí, že nemá v úmyslu trh zaplavit ropou, pro kterou na něm nebude žádná poptávka. Export ropy z Íránu z maxima před uvalením sankcí v roce 2011 na úrovni 3 milionů barelů klesl na zhruba 1 milion barelů denně.
Pravdou však zůstává, že ropný medvědí trh není u konce a investoři se pouze chytají stébla. Současné napětí na Středním východě totiž s největší pravděpodobností na produkci ropy nebude mít žádný vliv. Ropný trh se totiž stále nachází v přebytku. OPEC, Rusko a Spojené státy čerpají navzdory nesouladu s poptávkou půl milionu až 2 miliony barelů ropy denně a cena černého zlata je tak stále oproti svému vrcholu z poloviny roku 2014 o dvě třetiny nižší.
Zdroj: RTRS, BBG