Informační technologie už vyvolaly revoluční změny v oblasti zábavy, médií i maloobchodu. V poslední době se stále více projevují i v oblasti taxislužeb a mají dopad na hotely. Dá se to samé čekat ve financích? Určitě bych si to přál a domnívám se, že k tomu skutečně dojde. Bill Gates jednou řekl, že „vždy přeceňujeme změny, ke kterým dojde v příštích dvou letech, a naopak podceňujeme změny, ke kterým dojde v následujících deseti letech“. Neměli bychom tedy být pasivní, a platí to jak pro soukromý sektor, tak pro sektor vládní.
Finance jsou odvětvím, kde vše stojí na informacích. Už nyní se ve financích dává více peněz na informační technologie než kdekoliv jinde. Dá se tedy čekat, že tyto technologie by měly vyvolat revoluci i zde. Vezměme si tři základní oblasti: Systémy plateb, intermediace a pojištění. Všechny tři intenzivně pracují s informacemi.
Klíčovými součástmi moderního finančního systému jsou banky a pojišťovny. Banky spravují platební systémy, vytvářejí většinu peněz, které v ekonomice proudí, jsou zodpovědné za většinu finanční intermediace, vytvářejí finanční instrumenty a trhy. Pojišťovny zase hrají klíčovou roli v oblasti hodnocení a managementu rizik. Bankovnictví je ale v současné době málo efektivní, nákladné, plné konfliktu zájmů a neetického chování a v neposlední řadě jsou banky schopny vytvářet velké krize.
Andrew Haldane z Bank of England nedávno poukázal na to, že v americkém bankovním systému nedošlo za posledních sto let k větší změně jednotkových nákladů. To naznačuje, že toto odvětví k sobě ve velkém stahuje příjmy ze zbytku ekonomiky. Navíc se zdá, že banky už vnímají občasné pokuty za protiprávní a neetické chování jako nedílný náklad spojený s jejich podnikáním. Pokud by přitom během posledních bankovních krizí nezasáhly vlády, ekonomické problémy by byly ještě mnohem vážnější.
Nové technologie mohou popsané problémy zlepšit ve dvou směrech. Za prvé, může dojít ke změně platebních systémů. Za druhé, mohou podpořit tzv. peer-to-peer půjčky tím, že k sobě přivedou zájemce o poskytnutí finančních zdrojů a zájemce o ně. Podobné půjčky procházejí boomem a teoreticky by nové technologie mohly úplně nahradit nákladné služby, které v této oblasti zajišťují banky. Optimisté si tak představují budoucnost, kde bude oddělen platební systém, intermediace a vytváření peněz v ekonomice. Zmenšilo by se tak i riziko, že banky vytvoří v ekonomice chaos. Na podobný optimismus je ale příliš brzy. Např. nové platební systémy by sebou mohly nést obrovská bezpečnostní rizika.
Dalším možným zdrojem transformace mohou být takzvaná „big data“. Ačkoliv i zde vidíme potenciál pro zlepšení v oblasti poskytování úvěrů, nejslibněji se jeví pokrok v oblasti pojišťovnictví. K pokroku by mohlo dojít např. v informacích o zdraví klientů či způsobu řízení vozidel. Získané informace by se mohly používat i k tomu, aby klienti pojišťoven byli motivováni ke změně svého chování.
Na druhou stranu by mohly vznikat i situace, kdy pojišťovny by například odmítaly někoho pojistit, protože u něj existuje velká pravděpodobnost vzniku nějaké nemoci. Další vývoj by tak mohl přinést i velké společenské tenze. Celkově ale můžeme tvrdit, že technologický pokrok může ve světě financí přinést velké zlepšení. Finance a zejména bankovnictví revoluci potřebují. Politici by ovšem neměli předpokládat, že ke změnám k lepšímu dojde automaticky.
Autorem je Martin Wolf.
Zdroj: FT