Rusku hrozí návrat do chudoby devadesátých let

Pro některé Rusy je současná recese připomínkou devadesátých let. Zdá se, že už rezignovali a nedoufají v návrat ekonomického růstu a prosperity, které si užívali na počátku vlády prezidenta Vladimira Putina. Obávají se, že se vrátí do doby, která už měla být dávno za nimi: Dlouhá recese, ekonomické šoky a chudoba podobná tomu, co prožívali po kolapsu Sovětského svazu v roce 1991.

Tatiana Maleva, která stojí v čele Institutu sociálních analýz a předpovědí, k tomu říká: „Rusové si zvykli na blahobyt, kterého dosáhli po roce 2000 a bude pro ně velmi bolestivé ho opět ztratit. Krize už trvá dva roky a zlepšení není v dohledu. Připomíná jim to devadesátá léta.“ Podle jejího názoru je přirovnání k devadesátým létům relevantní, protože země čelí „dlouhodobé a těžké stagnaci“.

Růst ruské ekonomiky prudce zpomalil ještě před kolapsem cen ropy a zavedením sankcí. I kdyby recese skončila příští rok, růst bude po letech klesajících investic a příjmů domácností anemický. Většina Rusů se přitom podle průzkumu veřejného mínění od agentury VCIOM domnívá, že to nejtěžší mají ještě před sebou. Ukazuje to, že velká část Rusů sice Putina podporuje, nicméně již nevěří, že by byl schopen zajistit jim lepší ekonomickou budoucnost.

Řada analytiků hovoří o tom, že Putin uzavřel s ruskou společností implicitní dohodu: Lidé nebudou protestovat proti omezené politické svobodě a výměnou se jim dostane ekonomického blahobytu a stability. Během počáteční fáze Putinovy vlády, která začala v roce 1999, se životní standard velké části společnosti skutečně zvýšil. Ekonomice totiž pomáhal trend rostoucích cen ropy. Rusové si během tohoto období zvykli na způsob života běžný v západních zemích. V roce 2014 dosahovaly příjmy na hlavu více než dvojnásobku jejich výše z roku 2000, klesl počet úmrtí novorozenců, zvýšila se očekávaná délka života, prudce vzrost počet vysokoškoláků.

Většina z uvedených pozitiv je v Rusku vnímána jako Putinova zásluha a prozatím se z ní Rusové stále těší. I tak ale mnoho Rusů cítí, že nastala změna. Recese sice přišla v roce 2015, už rok předtím ale klesaly příjmy domácností a tento trend se doposud nezastavil. V únoru se příjmy meziročně snížily o celých 7 %, což je nejrychlejší pokles od prosince 2014. Birgit Hansl, který působí ve Světové bance jako hlavní ekonom pro Rusko, popisuje důsledky tohoto vývoje: „Předchozí růst příjmů umožnil řadě lidí dosáhnout na lepší zdravotní péči či vzdělání. Nyní se musí v těchto oblastech opět spoléhat na státem poskytované služby a oni vidí, jak špatná je jejich kvalita. Podle Hansla se lidé „vyhýbali státním nemocnicím jako moru, nyní se do nich ale zase musí vracet“.

Řada z nich se tomu snaží stále za každou cenu vyhnout a například podle deníku RBC platí 44 % městských domácností se středními příjmy za zdravotní péči stejně jako v předchozích letech. Umožňuje jim to prudké snížení výdajů za potraviny, oděvy a alkohol. Lékař Muslim Muslimov tvrdí, že lidé se nyní vyhýbají dražším zákrokům. V minulosti si podle jeho odhadu vyžádalo léčbu asi pět z deseti lidí, kteří ho navštívili. Nyní to jsou dva nebo tři. Soukromé kliniky tlačí nové prostředí do ostré konkurence a existuje řada webových stránek, kde si pacienti mohou najít aktuální slevy za zákroky a vyšetření.

Když Rusko postihla v roce 2009 krátká, ale hluboká recese, vláda zvýšila sociální dávky. Nyní jí to ale nízké ceny ropy neumožňují a podle oficiálních čísel žije dnes pod hranicí chudoby 14 % populace (v roce 2014 to bylo 11 %). Sociologové z Akademie věd se ale domnívají, že reálná situace je horší. Podle jejich odhadů se počet lidí pod hranicí chudoby od roku 2013 zdvojnásobil a nyní dosahuje asi 25 % celkové populace. Rusko také není připravené na stárnutí své populace a reálné důchody klesají. Důchodci už nyní tvoří třetinu populace a podle projekcí by v roce 2030 měla být v důchodu polovina lidí.

Nositelem změn ve společnosti bývá často střední třída. Její podíl na ruské společnosti se ale už od roku 2000 drží na pouhých 20 %. Celkové bohatství sice po tomto roce rostlo, ale s ním i příjmová nerovnost. Ekonomická budoucnost pak vedle střední třídy závisí i na vědcích a talentovaných lidech. Ti však Rusko často opouštějí a podle Levada Center je právě u této skupiny lidí největší pravděpodobnost emigrace. Maleva k tomu uvádí: „Někteří lidé se obávají sociálních nepokojů. Já se mnohem více bojím sociální apatie, infantilismu a nezájmu. V takové společnosti bude těžké zvednout se z krize a nový začátek bude nemožný.“

Autorkou je Kathrin Hille.

Zdroj: FT