Konečné výsledky francouzských prezidentských voleb potvrdily jasné vítězství liberála Emmanuela Macrona, které již dříve uznala i jeho soupeřka Marine Le Penová. Po sečtení všech odevzdaných platných hlasů jich bývalý ministr hospodářství Macron získal 66,06 procent. Vyplývá to z informací francouzského ministerstva vnitra. Krajně pravicovou političku podpořilo 33,94 procent voličů.
Ze 47 miliónů registrovaných voličů se 25,38 procent k hlasovacím urnám nedostavilo. Podle agentury Reuters jde o téměř rekordní neúčast. Rekordních 11,5 procent odevzdaných hlasů bylo buď prázdných nebo poškozených.
Macron, který byl ve svých 39 letech zvolen do čela Francie, se stane nejmladším prezidentem této země. Podle francouzského serveru Libération bude i nejmladším prezidentem na světě.
Macronovi již k vítězství blahopřáli světoví lídři jako německá kancléřka Angela Merkelová, britská premiérka Theresa Mayová a americký prezident Donald Trump.
Macron se dostal do popředí od roku 2014 jako ministr hospodářství ve vládě Françoise Hollandea, z níž vloni v srpnu odešel, a s nově založeným hnutím Vpřed! (En Marche!) zahájil své vítězné tažení.
Za svého působení ve vládě se proslavil ochranářským zákonem, namířeným proti levnější pracovní síle ze střední a východní Evropy. V úřadu ministra ale současně kritizoval francouzský sociální model.
Macron se narodil 21. prosince 1977 v Amiens, studoval filozofii na pařížské univerzitě Nanterre a v roce 2004 absolvoval prestižní Národní školu pro správní úředníky (ENA). Začal pracovat jako investiční bankéř v bance Rothschild & Cie. V letech 2006 - 2009 byl členem Socialistické strany (PS).
Euro nad 1,1000 k americkému dolaru
Euro se poprvé od amerických prezidentských voleb dostalo nad hodnotu 1,1 dolaru. Na asijských trzích tak po ohlášení vítězství Emmanuela Macrona posílilo o 0,2 procenta. Euro také posílilo vůči japonskému jenu, a to na dvanáctiměsíční maximum. Vzestup společné evropské měny však není zdaleka tak dramatický jako po prvním kole voleb, kde hrozil scénář s postupem dvou euroskeptických kandidátů.
"Vítězství Emmanuela Macrona poskytuje trhům zasloužený odpočinek od evropské politiky," řekl agentuř Reuters Bill Street, vedoucí investic londýnské skupiny Global Advisors.
Přinejmenším krátkodobý pozitivní efekt pro trhy a francouzské vládní dluhopisy předpokládá také David Zahn ze správcovské společnosti Franklin Templeton. "Avšak velmi rychle bude narůstat tlak na Macrona, aby přišel s konkrétním plánem vládnutí. V tuto chvíli známe jen hrubý náčrt jeho záměrů," řekl Zahn.
Co se bude dít dál? Výsledky oficiálně, konec Hollanda a parlamentní volby
A co se bude dít po prezidentských volbách?
10 května budou v 17:30 vyhlášeny oficiálně výsledky.
14.května vyprší mandát Françoise Hollandea. Do té doby musí nastoupit do funkce nový prezident.
Zhruba v polovině května by měl podle tradice nový prezident nominovat nového premiéra vlády.
O měsíc později 11. a 18. června budou parlamentní volby, které určí novou vládní většinu. V končícím Národním shromáždění mají většinu socialisté a jejich spojenci.
Podle posledních průzkumů by Macronova strana Vpřed! ve spojení s centristickým hnutím MoDem mohla dostat 24 procent hlasů. Pravicoví Republikáni se spojenci by měli mít 22 procent a krajně pravicová Národní fronta 21 procent, zatímco dosud vládní socialisté jen 15 procent.
(Zdroj: čtk, ČT, Reuters)