Řada lidí na trhu se domnívá, že velké finanční instituce mají implicitní garanci vládní podpory, která by přišla v případě, že by se dostaly do vážných problémů. Jde o problém nazývaný „příliš velké na to, aby padly“, který se do centra pozornosti dostal zejména během finanční krize roku 2008. Nyní byla zveřejněna nová studie, která ukazuje, jak celou věc ovlivňují „závěti“ bank, které požadují regulátoři.
Z pohledu vlády je důležité, aby pád finančních institucí nezpůsobil v celém systému vážné škody. Vládní pomoc ovšem uměle snižuje rizika, kterým u těchto společností čelí investoři, a také snižuje jejich náklad financování. Americký zákon zvaný Dodd-Frank Act se snaží řešit tento problém takzvanou „závětí“. Tu musí sestavit každá z významných bank a popisuje v ní strategii, jak rychle a organizovaně nakládat se svými aktivy v případě hlubokých problémů, které by se mohly přenést do celé ekonomiky.
Takovou závěť měla původně sestavit každá banka s celkovými aktivy převyšujícími 50 miliard dolarů, ale současné změny v zákoně hranici posouvají na 250 miliard dolarů. A velká část závěti musí být přístupná veřejnosti. Nicola Cetorelli a James Traina z Fedu v New York tvrdí, že pokud takový nástroj skutečně snižuje pravděpodobnost nutnosti vládní záchrany, banky by se již neměly těšit uměle nízkému nákladu kapitálu. Tuto tezi testují na porovnání nákladu kapitálu velkých bank před zavedením nové regulace a po ní. A na základě své analýzy tvrdí, že popsaný efekt se skutečně dostavil: Investoři v současné době nemají taková očekávání vládní pomoci a náklad kapitálu se skutečně zvýšil.
Když ekonomové vynásobili rozdíl v nákladu kapitálu celkovým objemem kapitálu bank, zjistili, že v absolutním vyjádření odpovídá růst nákladu kapitálu zhruba 42 miliardám dolarů ročně. Například i Citibank pozorovala nárůst ve výši 14 miliard dolarů, u menších bank zaměřených zejména na komerční bankovnictví je efekt slabší, u větších silnější. Jde přitom o čistý efekt nové regulace, ve kterém se na jednu stranu odráží odstranění umělého snižování nákladu kapitálu, na stranu druhou ale snaha o celkové zvýšení odolnosti a bezpečnosti bank, která působí opačným směrem.
Závěti bank a s nimi spojená regulace měly vytvořit situaci, ve které by se dalo důvěryhodně tvrdit, že bankám již nebude poskytována žádná pomoc. „Naše studie ukazuje, že trhy skutečně výrazně snížily svůj odhad případné vládní podpory, což se projevilo v růstu nákladu kapitálu bank,“ tvrdí Nicola Cetorelli a James Traina.
Zdroj: Liberty Street Economics, NY Fed