Ruský prezident Putin v sobotu přirovnal západní sankce vůči Rusku k vyhlášení války a uvedl, že zapojení kterékoli země do bezletové zóny nad Ukrajinou by de facto vstupem do války bylo. Mezi jeho další tvrzení patří, že ruská zvláštní operace na Ukrajině jde nadále podle plánu a armáda dodrží cíle demilitarizace a denacifikace Ukrajiny. Za správné Putin považuje rozhodnutí neomezovat zásah na Donbas, ale na celou Ukrajinu. Ruská armáda dnes oficiálně vyhlásila dočasný klid zbraní u ukrajinských měst Mariupol a Volnovacha, aby umožnila odchod civilního obyvatelstva, ovšem podle ukrajinských úřadů příměří nedodržovala a evakuace tak byly odloženy. Ruské ministerstvo obrany naopak tvrdí, že odchodu civilistů zabránili ukrajinští "nacionalisté". Ruského prezidenta Vladimira Putina poprvé od zahájení invaze na Ukrajinu navštívil zahraniční lídr, izraelský premiér Naftali Bennett. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přes noc kritizoval NATO kvůli tomu, že odmítá zavést právě bezletovou zónu nad jeho zemí.
Do jednání vstupuje izraelský premiér
Izraelský premiér Naftali Bennett se dnes setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, aby projednali situaci na Ukrajině. Předseda izraelské vlády po schůzi telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Závěry z obou rozhovorů zatím zveřejněny nebyly. Šlo o první návštěvu zahraničního lídra v Moskvě od minulého týdne, kdy ruské jednotky zahájily invazi na Ukrajinu. Izraelský premiér následně zamířil do Berlína na setkání s německým kancléřem Olafem Scholzem.
Bennett se dosud nepřidal k hlasům západních zemí, které vpád Ruska do sousední země ostře odsoudily, poznamenává agentura AFP. Podle ní jde o důkaz silných vazeb Izraele na Kyjev i Moskvu. Premiér už tento týden telefonicky hovořil s Putinem i s jeho ukrajinským protějškem Zelenským. Kyjev požádal, aby Izrael mezi oběma stranami zprostředkoval jednání.
Moskvu od invaze ruských vojsk na Ukrajinu z 24. února nenavštívil žádný zahraniční lídr. Den před vpádem v Rusku jednal pákistánský premiér Imran Chán, jeho návštěva ale byla naplánovaná dlouho dopředu.
Souhrn sobotních událostí kolem Ukrajiny
Zástupci městské správy Mariupolu, kde podle úřadů neteče voda, nejde elektřina a dochází jídlo, ráno uvedli, že civilisté budou z města moci odcházet mezi 10:00 a 15:00 SEČ. Bezpečná cesta měla vést směrem na severozápad do Záporoží a příměří mělo posloužit k opravám infrastruktury a zajištění zásob potravin a léků. Místostarosta přístavního města Serhij Orlov nicméně po deklarovaném začátku klidu zbraní řekl, že ruské jednotky pokračují v útocích, evakuace civilistů byla proto odložena. Z Volnovachy se podařilo evakuovat 400 lidí, původně měly ukrajinské úřady v plánu dostat do bezpečí na 15.000 civilistů.
Shoda na ustavení humanitárních koridorů byla jediným výsledkem čtvrtečního druhého kola jednání ukrajinských a ruských vyjednavačů. Další kolo přímých rozhovorů mezi Moskvou a Kyjevem se podle ukrajinské vládní strany Sluha národa uskuteční v pondělí. Rusko to zatím nepotvrdilo.
"S vědomím, že nové údery a oběti jsou nevyhnutelné, se NATO záměrně rozhodlo neuzavřít oblohu nad Ukrajinou," uvedl v pátečním videoposelství Zelenskyj. "Vedení aliance dnes (v pátek) dalo zelenou dalšímu bombardování ukrajinských měst a vesnic tím, že odmítlo vytvořit bezletovou zónu," dodal.
Západní představitelé od začátku ruské invaze zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou vylučují s odůvodněním, že by se letouny NATO musely v takovém případě zřejmě střetnout s ruskými stíhačkami. To by podle nich mohlo vyvolat širší konflikt s Ruskem.
Ruský prezident Vladimir Putin následně uvedl, že by Rusko vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou ze strany jakékoliv země považovalo za její účast v konfliktu. Rozhodnutí neomezovat takzvanou speciální vojenskou operaci na Ukrajině jen na oblast Donbasu je podle něj naprosto správné.
Ruské síly na Ukrajině podle prohlášení mluvčího ruského ministerstva obrany pokračují v rozsáhlé ofenzivě a obsadily několik měst a vesnic. Ukrajinské úřady uvedly, že se jim podařilo z města Mykolajiv vytlačit ruské vojáky, ruské jednotky ale podle nich převzaly kontrolu nad psychiatrickou léčebnou ve městě Borodjanka, kde se nachází 670 lidí. Ze zhruba šedesátitisícového města Irpiň, které je ostřelováno, se tisíce lidí snaží uprchnout do Kyjeva.
Údaje o ztrátách a bojích zveřejňované oběma stranami nelze nezávisle ověřit.
Kvůli úderům na civilní cíle, které Rusko popírá, z Ukrajiny nadále utíkají lidé směrem na západ. Celkem od zahájení ruské invaze z Ukrajiny uprchlo zhruba 1,5 milionu lidí, uvádí Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dnes oznámil o něco nižší bilanci, 1,3 milionu lidí. Nejvíc uprchlíků přijalo Polsko.
Německé policejní odbory žádají, aby vzhledem k náporu lidí prchajících před válkou byly zavedeny kontroly na hranicích Německa s Českem a Polskem.
Nespokojenost s ruskou okupací daly dnes najevo stovky lidí v obsazených ukrajinských městech Cherson a Berďansk. Podporu Ukrajině vyjádřily desetitisíce lidí v Římě, tisíce lidí manifestovaly v Hamburku, Mnichově a Düsseldorfu.
Rusko v prvních dnech invaze podle expertů a zahraničních státníků postupovalo pomaleji, než předpokládalo, a ukrajinský odpor mu zřejmě způsobuje nečekaně vysoké ztráty. Ukrajinské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že Rusko přišlo již o asi 10.000 vojáků. Informaci však nelze nezávisle ověřit. Moskva dosud připustila zhruba 500 zabitých a na 1600 zraněných vojáků, jedná se o několik dní starý údaj.
Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov dnes napsal, že se do vlasti vrátilo ze zahraničí zatím 66.224 Ukrajinců, aby se zapojili do bojů proti ruské armádě.
Západní zpravodajské organizace nadále pozastavují svou činnost v Rusku, v pátek večer takový krok ohlásila televize CNN, kanadská veřejnoprávní CBC či agentura Bloomberg. Dnes se své vysílání v Rusku rozhodly zastavit i německé stanice ARD a ZDF, činnost přeruší španělská agentura EFE a své zpravodaje z Ruska stáhne italský veřejnoprávní rozhlas a televize RAI. Reagují tím na nový ruský zákon, který stanovuje vysoké tresty za "dezinformace", jimiž se rozumí jakékoliv informace o ruské armádě a konfliktu na Ukrajině, které odporují oficiálním vyjádřením. Česká televize a Český rozhlas zatím své zpravodaje z Ruska nestahují.
Další západní firmy končí v reakci na tvrdé sankce vůči Putinovu režimu svou činnost v Rusku, naposledy tak učinil americký poskytovatel platebních služeb PayPal nebo španělský oděvní gigant Inditex, který provozuje značky jako Zara nebo Pull and Bear. Pozastavení veškerých maloobchodních aktivit v Rusku dnes oznámili rovněž italský módní dům a německý výrobce sportovního oblečení a obuvi .
Ruské aerolinky Aeroflot od 8. března zruší všechny lety do zahraničí kromě Běloruska. Kvůli sankcím, které na Rusko uvalily západní země v souvislosti s ruským útokem na Ukrajinu, podle ruských úřadů hrozí zabavování letadel v cizích zemích. Společnost dříve oznámila zrušení všech spojů se zeměmi Evropské unie. Vnitrostátní lety zůstanou v provozu.
(Zdroj: čtk, ČT, Bloomberg, Reuters)