Americká centrální banka po roce 2007 výrazně změnila způsob svého fungování. Její politika v době vysoké inflace po roce 2020 je předmětem řady otázek (viz první část článku). Poukazuje na to ekonom Tim Taylor, a to i s pomocí nové studie, jejímiž autory jsou Andrew T. Levin a Christina Parajon Skinner.
Levin a Skinner mimo jiné poukazují na „jedno pozoruhodné číslo, které říká, že od roku 1960 až do roku 2020 měl Fed každý rok přebytek ve svém hospodaření. Někdy vyšší, jindy nižší, ale obvykle v rozmezí 0,2 až 0,5 % HDP. Ten odváděl americkému ministerstvu financí... Během pandemie, ale i před ní ovšem vedla politika kvantitativního uvolňování k růstu objemu vládních dluhopisů v rozvaze centrální banky.
Jde přitom o dluhopisy, které jsou úročené pouze nízkými sazbami. Když pak Fed od roku 2022 úrokové sazby zvedal, úroky placené Fedem z bankovních rezerv vzrostly, zatímco finanční prostředky získávané z nízkoúročeného dluhu ministerstva financí nikoli... Fed tak prodělává a deficity plánuje splatit z přebytků, které budou vygenerovány v budoucnu.“
Ekonomové dodávají, že „se všemi změnami ve finanční struktuře Fedu stále dochází spíše ke ztrátám než k přebytkům a neočekává se, že by se přebytky během několika let obnovily.“ Taylor k tomu dodává, že řada změn ve fungování americké centrální banky má dobré důvody. Ovšem problém vidí v tom, že neproběhla žádná významná veřejná debata k tomu, že „Fed měl od roku 2007 do roku 2023 zvýšit svou rozvahu desetinásobně“. Také možnost Fedu platit úroky z bankovních rezerv byla schválena v letech 2006 a 2008. Tedy ještě v době, kdy byly bankovní rezervy stále poměrně malé.
Taylor ale také píše: „Přiznávám, že mám malou důvěru ve schopnost Kongresu vést rozumnou diskusi o transformaci Fedu. A už vůbec nevěřím v podobnou schopnost u Trumpovy vlády. Máme tu však situaci, kdy Fed reagoval na prudký nárůst inflace v letech 2021 až 2022 jen pomalu. A výsledkem jeho předchozích rozhodnutí je, že americké ministerstvo financí bude mít v příštích 15 letech asi o 1 bilion dolarů méně, než by mělo na základě toho, co dříve Fed ministerstvu odváděl.“
Fed podle ekonoma tráví hodně času vysvětlováním, jak byla všechna jeho minulá rozhodnutí nezbytná a jak se všechny existující problémy mohou vyřešit samy. Měl by ale více zkoumat, zda některá předchozí rozhodnutí nebyla skutečně chybná. „Pokud si Fed chce zachovat svou nezávislost, a já chci, aby tomu tak bylo, nemusí být neomylný. Ale musí prokázat, že je veřejně odpovědný.“
Zdroj: The Conversable Economist