Hledat v komentářích

Investiční doporučení

více...

Výsledky společností - ČR

více...

Výsledky společností - Svět

více...

IPO, M&A

více...

Týdenní přehledy

více...
 

Detail - rozhovor
Rozhovor s prezidentem Svazu průmyslu a dopravy Jaroslavem Mílem nejen o českém průmyslu

Rozhovor s prezidentem Svazu průmyslu a dopravy Jaroslavem Mílem nejen o českém průmyslu

30.09.2009 9:05
Autor: 

Ekonomická krize přivedla mnohé podnikatele do velmi nelehké situace. Počet firem a lidí, kteří nejsou schopni plnit své finanční závazky, narostl za první pololetí v porovnání s loňským rokem o 58 procent na celkových 4 021 insolvenčních návrhů. U samotných právnických osob bylo v červenci v Česku vyhlášeno 129 bankrotů, což je nejvyšší počet od ledna 2008, tedy od platnosti nového zákona. Kromě této špičky ledovce dochází ve většině firem v důsledku horší ekonomické situace ke snižování stavů a zhoršuje se platební morálka mezi podniky. Výsledky zářijového šetření Svazu průmyslu a dopravy ČR naznačují, že průběh překonávání dopadů recese v průmyslu a celé ekonomice bude dlouhodobý. V letošním roce očekává nárůst zakázek méně než třetina firem (29%) a ani v prvním čtvrtletí příštího roku se nedá očekávat zásadní obrat. Jen zhruba 40 % tuzemských firem předpokládá, že dojde k nárůstu zakázek.

Jaké jsou vyhlídky českých firem a průmyslu jako celku? Je stimulace ze strany státu dostatečná nebo bude pro překonání krize třeba dalších podpůrných opatření? Jak se exportně orientovaná odvětví vyrovnávají s relativně silnou českou měnou? Na tyto a další dotazy se můžete ptát přímo prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Míla v online rozhovoru na www.patria.cz. Bývalý šéfa skupiny ČEZ bude na Vaše dotazy odpovídat od 10:30 do 11:30 hod. Otázky však můžete klást i před začátkem rozhovoru po přihlášení kliknutím na zelené tlačítko a vyplněním formuláře.

Jaroslav Míl (51): Absolvent elektrotechnické fakulty ČVUT. M.B.A. absolvoval v roce 1998 na britské Sheffield Hallam University. Od roku 1985 působil na různých postech ve skupině ČEZ, od července 2000 již jako předseda představenstva a generální ředitel a od roku 2007 členem představenstva společnosti Slovenské elektrárny. V roce 2000 byl generálním ředitelem a předsedou představenstva Elektráren Opatovice. Od roku 2004 dodnes působí jako prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Z jiných významných funkcí zasedá například v dozorčí radě Burzy cenných papírů Praha či v Radě vlády pro informační společnost.


Rozhovor je uzavřený

Upozornění:
* Redakce Patria.cz si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem. Otázky mohou být redakčně kráceny.
* Při psaní otázek se prosím podívejte na již položené, vyvarujte se posílání stejných dotazů.
* Z technických důvodů mohou být vaše dotazy zobrazeny se zpožděním.
* Otázky a odpovědi jsou řazeny chronologicky v textu tohoto článku. Položené otázky se rovněž zobrazí pod článkem v diskusi.
* Host bude odpovídat na otázky v pořadí v jakém přišly, redakce Patria.cz si však vyhrazuje právo výjimečně provádět selekci otázek a cenzuru. Děkujeme za pochopení. 

Aktualizace rozhovoru
  • Otázka (Romana, 11:20) -
    Dobrý den pane Míle, v souvislosti s Vaší předchozí působností v čele ČEZ mi nedá nezeptat se, jak se díváte na současné tance kolem superdividendy ČEZ jako dodatečného zdroje příjmů do státního rozpočtu...
  • Odpověď (Jaroslav Míl, 11:42) -
    Vyplácení superdividendy je tajným snem minoritních akcionářů a správnou otázkou je, proč to někteří politici navrhují. Jinými slovy, kdo je nejvýznamnějším minoritním akcionářem. Obecně řečeno – dividendová politika má být přiměřená, předvídatelná a dlouhodobá a ve chvíli, kdy si společnost na dividendy půjčuje, tak něco není v pořádku.
  • ---
  • Otázka (Jaroslav Černý, 11:14) -
    Pane Míle, zajímal by mne váš názor na šrotovné. Téměř všechny vlády rozvinutých zemí již šrotovné přijaly a mnohé v něm na základě dobrých zkušeností chtějí pokračovat. Pouze u nás většina ekonomů dští na šrotovné síru a neuznává jeho multiplikační účinky na životní prostředí, zaměstnanost v navazujících oborech atd. Děkuji za váš názor.
  • Odpověď (Jaroslav Míl, 11:48) -
    Když šrotovné za auta, proč ne za IT. Snížili bychom tím spotřebu el. energie. Proč ne za televizní přijímače apod. Řada evropských vlád dnes zjišťuje, že zavedení šrotovného byla chyba, ale protože neinvestovaly příliš mnoho politického kapitálu do této akce, tak v ní budou pokračovat.
  • ---
  • Otázka (Ondra, 11:02) -
    Dobrý den. Jaké strukturální změny českého průmyslu lze v reakci na krizi a protikrizová opatření očekávat? Lze očekávat nějaký výrazný a dlouhodobější boom některých odvětví? Děkuji Ondra
  • Odpověď (Jaroslav Míl, 11:39) -
    Jakkoli se krize dotýká především automobilového průmyslu, tak více než o jednotlivé sektory hospodářství půjde o jednotlivé firmy. Přežijí jen ty, které budou mít možnost perfektně řídit své náklady, tok hotovosti a zároveň budou mít zajištěný odbyt (nové trhy, inovativní produkt). Dnešní krize se pochopitelně bude méně dotýkat farmaceutických firem, firem s produkty denní spotřeby (potraviny, hygienické zboží, nápoje atd.) a více těch odvětví, která jsou v době recese zbytná (turistický ruch, výroba jízdních kol atd.). Myslím si, že to budou mít složité všechny společnosti, které podnikají v oborech s výraznou a dlouhodobou nadprodukcí, což je třeba automobilový průmysl. Nejsem prognostik, ale odvětví s novými technologiemi, novými materiály (např. nanotechnologie) mají zcela určitě budoucnost.
  • ---
  • Otázka (Open_mind, 11:00) -
    Dobrý deň prajem, rád by som sa spýtal aká je aktuálne platobná morálka odberateľov v sektoroch dopravy a priemyslu ( spracovateľský pr., chemický priemysel, koženársky, odevný, veľkoobchod ) Ďakujem.
  • Odpověď (Jaroslav Míl, 11:33) -
    Platební morálka se zhoršuje a tento trend, který byl nastartován již v prosinci loňského roku, bude podle mého názoru pokračovat po celý příští rok. Ohrožuje to zdravé firmy, především malé a střední. Je škoda, že vláda na možnost poskytování provozních úvěrů ze strany ČMZRB reagovala tak pozdě. Nárůst konkurzů právě z titulu druhotné platební neschopnosti má růstový trend.
  • ---
  • Otázka (Jirka, 10:55) -
    Dobrý den, jak se stavíte k masivní fiskální podpoře ze strany vlád jednotlivých zemí v rámci protikrizových opatření (bez domýšlení jejich budoucích následků?) a jednorázové podpůrné programy typu šrotovného? Kde byste viděl nejvíce smysluplné uplatnění státních peněz pouštěných do ekonomiky v rámci protikrizových opatření?
  • Odpověď (Jaroslav Míl, 11:32) -
    Nikdy jsem nebyl příznivcem šrotovného. Kritizoval jsem je už na podzim r. 2008. Recesi vidím jako velkou příležitost pro vedení reforem, protože veřejnost je na ně připravena. Bohužel nejsou politikové, kteří mají chuť, odvahu a bohužel asi i schopnost toto jít občanům vysvětlit. Bohužel jsme svědky toho, že zásahy státu brzdí nezbytnou restrukturalizaci. Moje povzdechnutí nad politiky se týká v podstatě všech, kteří reprezentují vyspělé ekonomiky. Byl jsem mile potěšen vítězstvím paní Merkelové v německých volbách, která oproti období před 4 roky ztratila méně než 2 %. Ukázalo se, že klid žádné skandály a schopnost srozumitelně říct, co chci, bylo oceněno. Uplatnění státních peněz bych viděl ve vzdělávání, aplikovaném výzkumu a inovacích.
  • ---
  • Otázka (lime, 10:51) -
    Jak se díváte na boom solární energetiky a větrných alejí v ČR. Jak se díváte na ekologické malé vodní elektrárny, které z řek dělají stoky, protože je připravují o přírodní peřeje a zdroje kyslíku? Není jejich podpora od ČEZu farizejská? O kolik zvyšuje jejich dotace cenu el. energie?
  • Odpověď (Jaroslav Míl, 11:23) -
    Cena el. energie je díky podpoře obnovitelných zdrojů zvýšena zcela nepatrně. Nikdy jsem nebyl příznivcem fanatické podpory obnovitelných zdrojů zvláště, když jsem si jako šéf ČEZu spočítal, že se nám vyplatí větrnou elektrárnu pohánět proudem. Na druhou stranu v roce 1994 mobilní telefon uměl tisíckrát méně funkcí než dnes, byl zhruba 100krát dražší a 10krát těžší. Vývoj ve fotovoltaických technologiích půjde směrem dalšího snižování cen těchto technologií a zvyšování účinnosti. Když vyřešíme problém spotřeby, tzn. skladování a transportu energie, bude se jednat o jeden z nejlevnějších zdrojů. Například v době, kdy svítí slunce, můžete dobíjet auta v garážích, resp. pohánět klimatizační jednotky. Zkusme to posuzovat ne pohledem ČR a jejího geografického položení, ale pohledem jižních států. Umím si představit odsolovací zařízení mořské vody poháněné fotovoltaickými zdroji. V ten moment umíte řešit otázku nedostatku pitné vody a to nejen na Arabském poloostrově.
  • ---
  • Otázka (MatriX, 10:49) -
    Ministerstvo financí včera zhoršilo výhled české ekonomiky pro příští rok a nově očekává 0,5% pokles. Máte vy nějaký číselný odhad vývoje HDP v příštím roce? Očekáváte ještě záporná čísla, nebo již „kladnou nulu“, či dokonce více?
  • Odpověď (Jaroslav Míl, 11:15) -
    Očekávám zápornou „0“. Po pravdě řečeno jakýkoli odhad je těžko předvídatelný, protože je to spojeno s vývojem vnějšího okolí a k tomu podle mě ani ČNB ani Ministerstvo financí nemá dostatečné modely. Naše průzkumy ovšem ukazují, že ke zlepšení minimálně do poloviny příštího roku nedojde. Realizované analýzy jsou vždy v pásmech a je to o tom, jestli chcete prezentovat optimistickou stranu pásma či pesimistickou. Osobně mám obavy z toho, že v příštím roce začne Evropa sčítat ztráty z neuvážených a populisticky motivovaných zásahů vlád do ekonomiky.
  • ---
  • Otázka (Homo, 10:38) -
    Dobrý den, zajímal by mě Váš názor na činnost české burzy. Myslíte si, že plní společensko-ekonomickou, národohospodářskou funkci? Zároveň by mě zajímal Váš názor na to, že některé menší perspektivní podniky, kotují své akcie raději na Varšavské burze a většina SPADových titulů má své sídlo mimo území ČR. Homo
  • Odpověď (Jaroslav Míl, 11:12) -
    Částečně viz předchozí odpověď. Skutečnost, že stovky až tisíce podniků českých podnikatelů mají sídlo v zahraničí má jeden jediný důvod, který jde nazvat „zcela nedostatečné vymahatelnost práva a ochrana investic“. Porovnáme-li naši burzu s jinými - např. Frankfurt, Londýn, Varšava, New York, tak celkem logicky naše burza vzhledem ke své velikosti nemůže plnit tu roli jako tyto burzy ve svých zemích. Co se týče Varšavské burzy - má větší počet titulů než naše burza a hlavně Polsko je čtyřikrát větší než ČR.
  • ---
  • Otázka (MK, 10:19) -
    Dobrý den pane Míle, vážím si Vašich pracovních zkušeností, ale chtěla bych se zeptat spíš na osobní názor a zkušenost. Byl byste ochoten nám prozradit, zda investujete do akcií (komodit apod.) a do jakých konkrétně, jaký máte názor na pražskou burzu? Jak vypadá vaše investiční portfolio (peníze, reality ...). Moc děkuji. Marta
  • Odpověď (Jaroslav Míl, 11:08) -
    Neinvestuji ani do akcií ani do komodit. Tuto otázku jsem si vyřešil na počátku 90. let, kdy mi jeden německý bankéř tento rozhodovací proces objasnil tak, že jde o volbu, zda chci klidně spát a nebo vydělávat. Rozhodl jsem se pro to první. Jinak se řídím názorem, že jediné peníze, které jsou jisté, jsou ty, které jste utratil. Bohužel burza v ČR utrpěla ztrátou důvěry v akciový trh po kuponové privatizaci. To je ten ohromný rozdíl proti např. Polsku.
  • ---
  • Otázka (Krátký, 10:19) -
    Dobrý den, 1) jak nahlížíte na "nářky" tuzemských exportérů nad vývojem kurzu české koruny nejen v souvislosti s krizovým obdobím ekonomiky 2) disponuje váš svaz nějakými analýzami reálných dopadů krize na tuzemská exportní odvětví? Děkuji a přeji pěkný den
  • Odpověď (Jaroslav Míl, 10:56) -
    Nářky jsou především vůči dramatické fluktuaci koruny. To vede k tomu, že se žádný podnik nemůže dostatečně efektivně zajistit proti bohužel v řadě případů manipulaci s kurzem. V tomto smyslu je to jeden z destabilizujících faktorů pro jakýkoli byznys plán. Jen pro příklad uzavřete kontrakt, když je kurz 26,50 Kč, aby za 6 týdnů vystoupal k téměř 30 Kč a během 2 měsíců klesl na 25 Kč. Ztráta na kurzu 10-20% Vám mnohdy vymaže veškerý potenciální zisk. Druhým faktorem je především u velkých firem napojených do nadnárodních řetězců rozpočtování a plánování v návaznosti na jejich mateřské společnosti. To, že euro nemá podporu normálních obyvatel, je dáno tím, že nikdo ze zaměstnavatelů neprovázal pohyb kurzu se mzdou. Jinými slovy chybí propojení mezi vnímáním hospodářského výsledku a odměny za vykonanou práci.
  • ---
  • Otázka (P. Kočí, 10:16) -
    Dobrý den. Jaký je vztah Svazu průmyslu a Hospodářské komory? Nějak se nevyznám v tom, čí zájmy hájíte Vy a čí Hospodářská komora. Není to zbytečná duplicita?
  • Odpověď (Jaroslav Míl, 10:53) -
    Vztahy byly a jsou velice dobré. Hospodářská komora má výrazný vliv především u živnostníků a malých a středních podniků. V našem případě je to od malých a středních podniků výše. Často spojujeme svoje síly v prosazování rozumných návrhů. Členství ve Svazu průmyslu a dopravy je zcela dobrovolné, zastupujeme zaměstnavatele na tripartitních jednáních, ať už v ČR nebo v Bruselu. Pro zajímavost uvedu, že pouze 1/3 rozpočtu Svazu je kryta z příspěvků členů. Na zbývající 2/3 si musíme vydělat poskytovanými službami. Nepamatuji, že bychom někdy obdrželi jakékoli dotace od státu.
  • ---
  • Otázka (Radek, 10:15) -
    Dobrý den, jakou souslednost by podle Vás, po přejetí vládního balíčku úsporných opatření, měly mít další "systémové" kroky k řešení deficitu českých financí? Radek
  • Odpověď (Jaroslav Míl, 10:50) -
    Neprodlené zahájení reforem (penzijní systém, zdravotní systém, vzdělávací a podpora vědy). Změnu struktury rozpočtu. Přistoupení k aplikaci „selského rozumu“ při řízení státu. Jako největší úkol ovšem vidím zásadní změnu výkonu státní správy a samosprávy. Cílem musí být zvýšení výkonnosti minimálně o jednu třetinu a snížení nákladů také minimálně o jednu třetinu. Dost se ztotožňuji s názory, které prezentoval před Sněmem Svazu průmyslu a dopravy v Brně NERV.
  • ---
  • Otázka (MM, 10:14) -
    Dobrý den pane Míle. Co si myslíte o vedení Českých aerolinií a privatizaci ČSA? Dostalo firmu do problémů dnešní vedení nebo něco jiného? Bylo by řešením spojit ČSA s Letištěm Praha ? Díky za názor. MM
  • Odpověď (Jaroslav Míl, 10:43) -
    Toto vedení ČSA do problému nepřivedlo. Na vině je tak jako téměř ve všech případech, kdy je vlastníkem stát, zasahování státu do obchodního řízení společnosti a přijímání méně pozitivních řešení pro firmu. Privatizace je řešením, nicméně způsob, jakým probíhala stávající privatizace, se ukázal už v počátku, kdy došlo k umělému omezení počtu zájemců, jako ne zrovna šťastným. Spojení s Letištěm Praha je řešením, jak se vyhnout možnému obvinění o nedovolené vládní pomoci a kritiky ze strany Bruselu. Vždycky jsem si kladl otázku, proč jsme neměli zájem o kupce například z Asie (Jižní Korea, Čína, Indonésie atd.).
  • ---
  • Otázka (Zvonař, 10:12) -
    Dobrý den, jaký máte názor na vládní balíček protikrizových opatření, resp. na návrh rozpočtu na rok 2010, který je spíše než protikrizovým balíkem namířen proti zvyšování zadlužení? Děkuji, Zvonař
  • Odpověď (Jaroslav Míl, 10:42) -
    Osobně bych opatření přijmutá vládou charakterizoval jako mastičku na bolest zad v kombinaci s práškem, tedy rychlou úlevu za pomocí balíčku první pomoci. V podstatě se vydáváme cestou zvyšování daní a menších úspor. Podle mého názoru bude klíčové, jak budou vypadat rozpočty pro rok 2011 a 2012, kde úspory budou muset dosahovat minimálně 60 mld. Kč každý rok. Protože už není možno zvyšovat daně, bude muset stát zásadním způsobem revidovat strukturu rozpočtu a přistoupit k reformám. Tento dlouhodobě odkládaný problém jsme pro rok 2010 opět odložili.
  • ---
  • Otázka (Michal, 10:10) -
    Dobrý den, prezident Václav Klaus včera podepsal zákon zavádějící placení mýtného i pro menší nákladní vozy nad 3,5 t. Zástupce Česmad uvedl, že je to krok správným směrem a umožní lepší řízení nákladů (oproti roční paušální platbě). Jak jako zástupce profesního svazu nahlížíte na systém mýtného v ČR, stávající fungování a jeho přínosy či nedostatky? Děkuji
  • Odpověď (Jaroslav Míl, 10:36) -
    Myslím si, že se ČR nevydala směrem, který by vedl k levnému, efektivnímu řešení problému nazývanému mýtné. Při rozhodování o typu mýtného jsou 2 základní parametry: rozsah komunikací, na který bude použit, a rozsah tonáže automobilů. Pro jednu dálnici typu D1 se vyplatí vybudovat to, co máme. V případě systému, který bude využit i na silnicích prvé třída a zároveň pro větší počet aut, se vyplatí spíše satelitní systém, který je více flexibilní. To nemluvím o spotřebě betonu a oceli na výstavbu bran. Prosím neberte to jako kritiku společnosti, která to vystavěla, spíš obdiv k jejím obchodním schopnostem.
  • ---
  • Otázka (Koutný, 9:23) -
    Dobrý den, očekáváte spíše vleklý výjezd ČR z recese nebo rychlé zotavení? Kdy by, podle Vás, mohly podniky přestat s propuštěním a začít opět nabírat nové pracovní síly. Díky za konkrétní odpověď
  • Odpověď (Jaroslav Míl, 10:32) -
    Děkuji za otázku. Očekávám spíše "vleklý výjezd" ČR z recese (když Vám to nebude vadit, tak si Vaše přirovnání půjčím, protože mi přijde přiléhavé). Co se týče růstu nezaměstnanosti, očekávám její růst minimálně do poloviny příštího roku.
Aktualizace rozhovoru
Offline rozhovory
Finanční ředitel KB Šperl pro Patria.cz: Po dvou mimořádně štědrých letech čekáme návrat ke standardní dividendě. Jak má vypadat letošní ofenzíva v retailu?
Nyní je ideální doba k investování do ESG, domnívá se portfolio manažer klimatického fondu Craig Cameron
19.02.2024 7:01
Nyní je ideální doba k investování do ESG, domnívá se portfolio manažer klimatického fondu Craig Cameron
V našem sektoru jsme ESG faktory hodili do jednoho košíku a předstírám...
Richard Podpiera: Porážet inflaci bez akcií je prakticky nemožné. DIP nabídneme mezi prvními a v plné šíři, kterou zákon umožní
15.12.2023 6:01
Richard Podpiera: Porážet inflaci bez akcií je prakticky nemožné. DIP nabídneme mezi prvními a v plné šíři, kterou zákon umožní
Čerstvě prodiskutován Senátem po listopadovém schválení Sněmovnou je n...
Grant Bowers z Franklin Templeton: U AI přijde vystřízlivění, mezi vítězi nebude jen big tech. Při investování je dobré dívat se dopředu, ne dozadu
Martin Novák pro Patria.cz: Posun celoročního výhledu ČEZ nám přijde zásadní
09.11.2023 18:50
Martin Novák pro Patria.cz: Posun celoročního výhledu ČEZ nám přijde zásadní
Zlepšení výhledu ČEZ pro hospodaření za celý rok 2023 je z našeho pohl...
Finanční ředitel Novák po silném 2Q a rekordní dividendě: Čím je pro ČEZ zajímavý GasNet, proč se neobávat o plyn pro zimu i jak promluví do čísel ještě neprodaná elektřina

Online rozhovory

Váš názor
  • Přidat názor
     
    30.09.2009 11:20

    Dobrý den pane Míle, v souvislosti s Vaší předchozí působností v čele ČEZ mi nedá nezeptat se, jak se díváte na současné tance kolem superdividendy ČEZ jak dodatečného zdroje příjmů do státního rozpočtu...
    JoN
  • Přidat názor
    Šrotovné
    30.09.2009 11:14

    Pane Míl, zajímal by mne váš názor na šrotovné. Téměř všechny vlády rozvinutých zemí již šrotovné přijaly a mnohé na základě dobrých zkušeností v něm chtějí pokračovat. Pouze u nás většina ekonomů dští na šrotovné síru a neuznává jeho multiplikační účinky na životní prostředí, zaměstnanost v navazujících oborech atd. Děkuji za váš názor.
    Jaroslav Černý
  • Přidat názor
    Faktúry
    30.09.2009 11:00

    Dobrý deň prajem, rád by som sa spýtal aká je aktuálne platobná morálka odberateľov v sektoroch dopravy a priemyslu ( spracovateľský pr., chemický priemysel, koženársky, odevný, veľkoobchod ) Ďakujem.
    Open_mind
  • Přidat názor
     
    30.09.2009 10:55

    Dobrý den, jak se stavíte k masívní fiskální podpoře ze strany vlád jednotlivých zemí v rámci protikrizových opatření (bez domýšlení jejich budoucích následků?) a jednorázové podpůrné programy typu šrotovného? Kde byste viděl nejvíce smyslupné uplatnění státních peněz pouštěných do ekonomiky v rámci protikrizových opatření?
    JoN
    • Přidat názor
       
      30.09.2009 11:02

      Dobrý den. Jaké strukturální změny českého průmyslu lze v reakci na krizi a protikrizová opatření očekávat? Lze očekávat nějaký výrazný a dlouhodobější boom některých odvětví? Děkuji
      Ondra
  • Přidat názor
    HDP
    30.09.2009 10:49

    Ministerstvo financí včera zhoršilo výhled české ekonomiky pro příští rok a nově očekává 0,5% pokles. Máte vy nějaký číselný odhad vývoje HDP v příštím roce? Očekáváte ještě záporná čísla, nebo již „kladnou nulu“, či dokonce více?
    MatriX
  • Přidat názor
     
    30.09.2009 10:38

    Dobrý den, zajímal by mě Váš názor na činnost české burzy, myslíte si, že plní společensko-ekonomickou, národohospodářskou funkci. Zároveň by mě zájímal Váš názor na to, že některé menší porspektivní podniky, kotují své akcie raději na Varšavské burze a většina spádových titulů má své sídlo mimo území ČR.
    Homo
  • Přidat názor
    investor
    30.09.2009 10:19

    Dobrý den pane Míle, vážím si Vašich pracovních zkušeností, ale chtěla bych se zeptat spíš na osobní názor a zkušenost. Byl byste ochoten nám prozradit, zda investujete do akcií (komodit apod.) a do jakých konkrétně, jaký máte názor na pražskou burzu? Jak vypadá vaše investiční portfolio (peníze, reality ...). Moc děkuji. Marta
    zvonař
    • Přidat názor
      obnovitelné zdroje
      30.09.2009 10:51

      Jak se díváte na boom solární energetiky a větrných álejí v ČR. Jak se díváte na ekologické malé vodní elektrárny, které z řek dělají stoky, protože je připravují o přírodní peřeje a zdroje kyslíku? Není jejich podpora od ČEZu farizejská? O kolik zvyšuje jejich dotace cenu el. energie?
      lime
  • Přidat názor
     
    30.09.2009 10:19

    Dobrý den, 1) jak nahlížíte na "nářky" tuzemských exportérů nad vývojem kurzu české koruny nejen v souvislosti s krizovým obdobím ekonomiky 2) disponuje váš svaz nějakými analýzami reálných dopadů krize na tuzemská exportní odvětví? Děkuji a přeji pěkný den
    JoN
  • Přidat názor
    HK
    30.09.2009 10:16

    Dobrý den. Jaký je vztah Svazu průmyslu a Hospodářské komory? Nějak se nevyznám v tom, čí zájmy hájíte Vy a čí Hospodářská komora. Není to zbytečná duplicita?
    zvonař
  • Přidat názor
     
    30.09.2009 10:15

    Dobrý den, jakou souslednost by podle Vás, po příjetí vládního balíčku úsporných opatření, měly mít další "systémové" kroky k řešení deficitu českých financí?
    JoN
  • Přidat názor
    ČSA
    30.09.2009 10:14

    Dobrý den pane Míle. Co si myslíte o vedení Českých aerolinií a privatizaci ČSA? Dostalo firmu do problémů dnešní vedení nebo něco jiného? Bylo by řešením spojit ČSA s Letištěm Praha ? Díky za názor. MM
    zvonař
  • Přidat názor
    vládní balíček
    30.09.2009 10:12

    Dobrý den, jaký máte názor na vládní balíček protikrizových opatření, resp. na návrh rozpočtu na rok 2010, který je spíše než protikrizovým balíkem namířen proti zvyšování zadlužení? Děluji, Zvonař
    zvonař
  • Přidat názor
     
    30.09.2009 10:10

    Dobrý den, prezident Václav Klaus včera podepsal zákon zavádějící placení mýtného i pro menší nákladní vozy nad 3,5 t. Zástupce Česmad uvedl, že je to krok správným směrem a umožní lepší řízení nákladů (oproti roční paušální platbě). Jak jako zástupce profesního svazu nahlížíte na systém mýtného v ČR, stávající fungování a jeho přínosy či nedostatky? Děkuji
    JoN
  • Přidat názor
     
    30.09.2009 9:23

    Dobrý den, očekáváte spíše vleklý výjezd ČR z recese nebo rychlé zotavení? Kdy by, podle Vás, mohly podniky přestat s propuštěním a začít opět nabírat nové pracovní síly. Díky za konkrétní odpověď
    Koutný

Nejčtenější zprávy týdne

Sledujte nás na sociálních sítích

Facebook X LinkedIn Instagram Youtube

Právě diskutujete

Nejdiskutovanější zprávy dne

Nejčtenější zprávy dne

Nejdiskutovanější zprávy týdne

Analýza dne

Jakub Blaha: Otřesné výsledky Tesly zažehnány zprávami o autonomii a cenově dostupném modelu
24.04.2024 11:09
Jakub Blaha: Otřesné výsledky Tesly zažehnány zprávami o autonomii a cenově dostupném modelu    
Kvartální výsledky společnosti Tesla (TSLA) vypadají na prvn...více
    Analýzy online