Hledat v komentářích

Investiční doporučení

více...

Výsledky společností - ČR

více...

Výsledky společností - Svět

více...

IPO, M&A

více...

Týdenní přehledy

více...
 

Detail - rozhovor
Rozhovor s viceguvernérem ČNB Vladimírem Tomšíkem na Patria.cz

Rozhovor s viceguvernérem ČNB Vladimírem Tomšíkem na Patria.cz

13.04.2011 15:10
Autor: Redakce

Vladimír Tomšík, viceguvernér ČNB, dnes od 14:00 do 15:10 odpovídal na dotazy týkající se nejen měnové politiky a české ekonomiky v online rozhovoru na Patria.cz.

Vladimír Tomšík (nar. 1974) vystudoval Fakultu národohospodářskou a Fakultu financí a účetnictví na Vysoké škole ekonomické v Praze a Fakultu sociálních věd na Univerzitě Karlově v Praze. Od roku 1997 pracoval jako odborný asistent na Vysoké škole ekonomické v Praze. V únoru 2000 nastoupil jako analytik do týmu makroekonomických analýz hlavního ekonoma Komerční banky. Od září 2000 pracoval jako hlavní ekonom finanční a poradenské skupiny NEWTON Holding a v letech 2004 - 2006 byl současně vedoucím Ústavu ekonomie na NEWTON College. Od září 2005 do svého jmenování členem bankovní rady ČNB pracoval na pozici zástupce vedoucího týmu analyzujícího pravidla multilaterálních dohod o obchodu a investicích ve Světovém obchodním institutu (World Trade Institute) ve Švýcarsku. Od 1. prosince 2006 byl Vladimír Tomšík jmenován členem bankovní rady České národní banky. S platností od 1. července 2010 jej prezident republiky jmenoval viceguvernérem.


Rozhovor je uzavřený

Upozornění:
* Redakce Patria.cz si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem. Otázky mohou být redakčně kráceny.
* Při psaní otázek se prosím podívejte na již položené, vyvarujte se posílání stejných dotazů.
* Z technických důvodů mohou být vaše dotazy zobrazeny se zpožděním.
* Otázky a odpovědi jsou řazeny chronologicky v textu tohoto článku. Položené otázky se rovněž zobrazí pod článkem v diskusi.
* Host bude odpovídat na otázky v pořadí v jakém přišly, redakce Patria.cz si však vyhrazuje právo výjimečně provádět selekci otázek a cenzuru. Děkujeme za pochopení. 

Aktualizace rozhovoru
  • Otázka (Any Petio, 14:25) -
    Zdravím, rád bych se Vás, jako odborníka v oblasti měnové politiky, rád zeptal na Váš názor na postup amerického Fedu… není jeho politika až příliš uvolněná? Investoval byste Vy osobně do dluhopisů americké vlády? Děkuji za upřímnou reakci
  • Odpověď (Vladimír Tomšík, 15:09) -
    Snažím se nekomentovat a respektovat práci mých kolegů, tj. centrálních bankéřů v jiných zemích. Každá centrální banka operuje v jiných podmínkách a předpokládám, že má o vývoji ekonomiky, transmise vlastní měnové politiky a stability vlastního finančního sektoru vždy lepší informace než má pouze vnější pozorovatel. Nicméně předpokládám, že každý centrální bankéř činí svá rozhodnutí v duchu platných a dlouhodobě prověřených ekonomických teorií. Vážené kolegyně a kolegové, již je po 15. hodině a protože tento rozhovor byl plánován pouze do 15 hod, tak já se budu muset s vámi rozloučit a těším se na podobný rozhovor s vámi někdy příště. Zdraví V. Tomšík
  • ---
  • Otázka (investor, 14:23) -
    Dobrý den pane Tomšíku. Jaký je Váš názor na euro jakožto společnou měnu. Měla by ČR vstoupit do eurozóny a kdy? Já vím - až budou splněna kritéria a reálná konvergence atd. ale ptám se na Váš osobní odhad termínu. Díky.
  • Odpověď (Vladimír Tomšík, 15:09) -
    Doposud bylo nutné zvažovat (a upozorňovat) na výhody i nevýhody vzdání se vlastní měnové politiky. V dnešní době k tomu jasně přibyla potřeba sledovat změny ekonomických i právních podmínek nejen aktuálního, ale zejména pak budoucího fungování eurozóny. Domnívám se, že v této chvíli míříme na velmi pohyblivý cíl, a proto vyjadřovat se k nějakému termínu by bylo více než spekulativní.
  • ---
  • Otázka (MK, 14:18) -
    Hezký den, koruna je poměrně silná a to zejména k dolaru, exportéři zatím mlčí. Jak se díváte na aktuální kurz koruny z hlediska její fundamentální hodnoty? Zaznamenáváte nějaké tlaky na to, aby ČNB začala intervenovat proti silné koruně? Jaký by musel být kurz Kč, aby ČNB v současnosti přistoupila na nějaké byť slovní devizové intervence (k oslabení Kč)? děkuji za odpověď. Marek Karoch
  • Odpověď (Vladimír Tomšík, 15:07) -
    Pro českou ekonomiku je rozhodující zejména vývoj kurzu koruny k euru a ten je zhruba v souladu s dříve publikovanou prognózou. Vývoj kurzu koruny k dolaru je významně ovlivněn vývojem měnového páru EUR/USD. Já osobně nemám žádnou vnitřně stanovenou hranici, při které bych chtěl na devizovém trhu intervenovat tím čí oním směrem. Avšak ČNB si vyhrazuje právo zasáhnout na devizovém trhu, pokud by vývoj kurzu mohl ekonomiku významně destabilizovat.
  • ---
  • Otázka (zvonař, 14:13) -
    Dobrý den, množí se názory, že úrokové sazby jakožto nástroj měnové politiky postupně během času ztrácí svou efektivitu. Jaký na to máte názor? Jak účinná je měnová politika ČNB nyní vs. před 10 leti z hlediska možnosti ovlivňovat inflaci? děkuji, Zvonař
  • Odpověď (Vladimír Tomšík, 15:05) -
    Úrokové sazby obecně svoji účinnost neztrácejí, protože představují vlastně cenu zapůjčení peněz a ta vždy ovlivňuje investiční i spotřební rozhodnutí ekonomických subjektů. Problémem, se kterým se však potýkala měnová politika, byla spíše spodní hranice úrokových sazeb, tj. nulové úroky. Je evidentní, že v současné době jsme se v ČR ocitli blíže této hranici, takže manévrovací prostor byl možná pro ČNB směrem dolů omezenější než před deseti lety. Na druhou stranu je skutečností, že nulových sazeb u nás dosaženo nebylo, takže měnová politika u nás zůstala a nadále zůstává plně účinná. K dosažení nulových sazeb jsme stále měli a máme prostor ve výši 75 bps a nebyli jsme nuceni použít nestandardních měnových opatření, např. kvantitativní uvolňování měnové politiky.
  • ---
  • Otázka (Tonda, 12:59) -
    Dobrý den, jak to vypadá s bankovním sektorem? Neohrožuje stabilitu bank a jejich výsledky nárůst špatných úvěrů, a to i v souvislosti s potížemi Sazky nebo ECM? a ještě by mne zajímalo, jak to vypadá se zlatými rezervami ČNB? Nechystáte třeba jejich částečný prodej? Díky předem za odpověď.
  • Odpověď (Vladimír Tomšík, 15:01) -
    České banky jako celek jsou ve velmi dobré kondici, jejich zisky byly za poslední dva roky (tj. období krize) velmi nadprůměrné. Růst klasifikovaných úvěrů sice byl patrný od samého počátku krize a jejich podíl dosáhl cca 6 % na celkovém objemu úvěrů, avšak banky zodpovědně vytvářely a vytvářejí opravné položky k těmto úvěrům a udržují dostatečný kapitálový polštář. Navíc stabilitu českého bankovního sektoru pravidelně testujeme tzv. zátěžovými scénáři, které nám simulují dopady různých potenciálních šoků na stabilitu českého finančního sektoru. Výsledky posledního zátěžového testu (zveřejněno v březnu letošního roku) ukázaly, že český bankovní sektor je stabilní, má dostatečnou likviditu i dostatečný kapitál, nicméně je korektní upozornit na to, že rizikem pro finanční stabilitu se může jevit kombinace optimismu bank ohledně konce krize promítajícího se do výplaty mimořádných dividend a následného opětovného propadu ekonomiky do recese. K druhé vaší otázce chci uvést, že zlato v devizových rezervách hraje pouze malou roli, méně než 1 %. Celkový objem devizových rezerv kolísá, ale pohybuje se řádově kolem 40 miliard US dolarů. Rezervy jsou uloženy v několika měnách (euro, dolar, v menším rozsahu pak v také britské libře, japonských jenech, švédské koruně a kanadském dolaru). Změny portfolia devizových rezerv je kontinuální proces, ale k detailům se nemohu vyjadřovat.
  • ---
  • Otázka (stan, 12:58) -
    Dobry den, chci se zeptat proč tak dlouho trvá posílání peněz z účtu jedné banky do druhé. Trvá to většinou tři dny, je to normální a běžné aj v jiných státech? A není možné určit bankám nějakou kratší lhůtu? A ještě jednu otázku, kde vidíte sazby na konci roku při stabilní inflaci do 2% a kurze 24 Kč/EUR Děkuji za odpověď. Standa
  • Odpověď (Vladimír Tomšík, 15:00) -
    K první části otázky se nedokážu přesně vyjádřit, neboť délka převodu peněz vždy závisí na konkrétním případu (tj. odkud a kam se peníze přesně posílají). Rozhodně to však netrvá vždy přesně tři dny. Na druhou otázku naleznete odpověď v naší zveřejňované prognóze, kde publikujeme nejenom prognózy inflace a HDP, ale i trajektorie tržních úrokových sazeb a měnového kurzu.
  • ---
  • Otázka (Václav, Vsetín, 11:31) -
    Mezi proinflační rizika lze zařadit i uvažované zvýšení sazby DPH. To ale, bude-li uplatněno, může zároveň utlumit spotřebu domácností a působit tak na snížení domácí poptávky. Dá se předvídat, jaký efekt bude silnější?
  • Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:54) -
    Souhlasím s tím, že změna DPH bude mít důchodový efekt, který bude negativně působit na spotřebu, tj. povede to ke snížení poptávky. Nicméně nelze opomíjet i přímý dopad na růst inflace, který může důchodový efekt převážit, tj. inflaci zvýší. Avšak zvýšení inflace vlivem zvýšení DPH bude pouze jednorázové a po roce vlivem statistické základny vyprchá. Pro tvůrce měnové politiky je nutné pečlivě zvážit, jak změna DPH ovlivní inflační očekávání. Pokud se ukáže, že inflační očekávání jsou dobře ukotvena, tak možná ani nebude potřeba provádět změny v nastavení měnové politiky kvůli tomuto jedinému faktoru, tj. kvůli změně DPH.
  • ---
  • Otázka (JoN, 11:28) -
    Dobrý den pane viceguvernére, rád bych se Vás zeptal na Váš pohled, jak se v dlouhodobém horizontu ČNB osvědčuje model cílování inflace a jak hodnotíte jeho úspěšnost v turbulencích posledních let (finanční krize, ekonomická recese)? ČNB patřila do první vlny CB, které tento mechanismus zavedly. Vyvinul či vyvíjí se od té doby nějaký nový mechanismus, u kterého byste viděl do budoucna odůvodnění pro jeho širší rozšíření ve světovém měřítku? Děkuji a přeji mnoho úspěchů.
  • Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:48) -
    Domnívám se, že cílování inflace se v průběhu krize osvědčilo velmi dobře – alespoň tedy v podmínkách ČR. Inflace se od inflačního cíle příliš nevzdálila (a dokonce jsme se vyhnuli i strašáku deflace, i když česká ekonomika zažila propad HDP z předkrizových hodnot růstu kolem 4% na přibližně -4%, což byla největší změna HDP v historii samostatné ČR). Cílování inflace tak společně s režimem vlastního plovoucího měnového kurzu zafungovalo jako dobrý nástroj prevence vzniku nerovnováh v době před krizí i jako účinný přizpůsobovací mechanismus během krize. Navíc nespornou výhodou režimu cílování inflace je velká míra transparence měnové politiky. Na otázku, zdali se vyvíjí nějaký nový mechanismu provádění měnové politiky není jednoduché odpovědět. Samotný koncept cílování inflace se v čase vyvíjí. A ani ČNB není v tomto procesu výjimkou. Jednotliví členové bankovní rady na veřejnosti již několikrát oznámili, že si klademe otázku, jaké jsou možnosti a omezení při procesu propojování konceptů cílování inflace a finanční stability. Tyto úvahy o propojování či modifikace cílování inflace jsou zatím pouze ve stadiu nevyzkoušených úvah. Tak jako mnohokrát v historii, praxe předběhla teorii v tom smyslu, že přináší problémy, na které teorie nemá připravený jasný recept. Je však patrné, že po určité modifikaci cílování inflace je poptávka již delší dobu. Připomínám, že ke skutečnému systémovému propojení cílování inflace a finanční stability zatím nikde ve světě plně nedošlo. Navíc já osobně v české ekonomice v současnosti nepozoruji žádné zárodky finanční nestability, takže to nepovažuji za akutní problém, ale spíše za důležitý úkol pro měnovou teorii a politiku ČNB v nejbližších letech. Do té doby nám může stále dobře sloužit stávající režim cílování inflace.
  • ---
  • Otázka (David Reiterman, 11:11) -
    Vážený pane profesore, nedávno jste vyslovil názor, že regulační opatření v oblasti finančních trhů postupem času přešla z direktivní formy jasných pravidel do indikativní formy neurčitých principů. EU chrlí jedno indikativní regulatorní opatření plné vágních definic za druhým, přičemž Česká republika je, ne vždy zcela pochopitelně, implementuje do českého právního řádu, čímž je při absenci jasných metodických pokynů opakovaně snižována právní jistota regulovaných subjektů ohledně doporučeného postupu při poskytování služeb na finančním trhu. Tato situace může vést k nechtěnému porušení těchto indikativních pravidel ze strany regulovaného subjektu, což vede k úplně jinému důsledku, než měla tato regulace v plánu, tzn. snížení jeho podvodného jednání. Připadá vám spravedlivé, že jediným řešením je v takové situaci náprava ze strany regulatorního orgánu (ČNB), který je v takové situaci vystaven značnému subjektivismu? Tento subjektivismus může mít nelichotivý následek spočívající v tom, že obdobné jednání regulovaných subjektů bude ze strany ČNB posuzováno rozdílně. Děkuji.
  • Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:41) -
    Plně souhlasím s tím, že rovné zacházení (equal treatment) s regulovanými subjekty ze strany regulátora musí být jedním ze základních principů a to se v prostředí neustále komplikovanějších předpisů stává stále náročnější. Podle mého názoru má regulace smysl pouze v případě, pokud můžeme předpokládat její úspěšně fungování na jasné parametrické úrovni. Snaha o diferenciaci regulace (regulačních pravidel a ukazatelů) podle specifik jednotlivých subjektů může představovat slepou uličku, neboť zvyšuje riziko, že regulace bude podléhat značnému subjektivismu u regulujícího orgánu a lobistickým tlakům ze strany regulovaných subjektů. Obecněji chci říci, že při současné „novelizaci“ regulačních pravidel (finanční trh to sám někdy nazývá regulatorní tsunami) je velmi nutné si neustále klást otázky, jaké jsou výnosy a náklady z regulace, zda nově navrhovaná regulační pravidla se dají kontrolovat a jejich plnění vynucovat, zda direktivní pravidla jsou skutečně lepší než indikativní pravidla, a zda tlak na zvyšování regulace není vyvolán pouze politickou poptávkou.
  • ---
  • Otázka (matrix, 11:10) -
    Dobrý den, jaký maximální rozdíl si za současných podmínek dokážete představit mezi sazbami ČNB a ECB? Co je podle Vás důvodem současné 0,5% mezery?
  • Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:33) -
    Žádný minimální či maximální rozdíl není a ani nelze stanovit. Řídíme se prognózou a úrokový diferenciál je pouze jedním z mnoha vstupů do prognózy. Navíc je nutné rozeznávat očekávané a neočekávané změny (či šoky) do prognózy a v této souvislosti podotýkám, že poslední zvýšení sazeb ECB bylo na trhu očekáváno.
  • ---
  • Otázka (Burák, 10:57) -
    Dobrý den, co soudíte o šířící se dluhové krizi v eurozóně? Portugalsko nutnost finanční pomoci odmítalo do poslední chvíle, nehrozí totéž v případě Španělska? Vidíte Vy osobně projektu evropské společné měny ve stávající podobě budoucnost? Díky za názor!
  • Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:25) -
    Mezi ekonomy snad není pochyb o tom, že každý ekonomický subjekt (včetně státu) si vždy musí dát minimálně ve střednědobém časovém horizontu do pořádku své financování. Pokud se tak nestane, tak je vždy pouze otázkou času, kdy a jak výrazně finanční trh potrestá nezodpovědné hospodaření. Je skutečností, že společná měna poskytla „deštník“, pod kterým bylo možno dlouhodobě schovat deficitní financování bez nákladu (penalizace) v podobě devalvace (či depreciace) domácí měny země, která si žila nad poměry. Pro českou ekonomiku, která je malou a velmi otevřenou ekonomikou, je bytostně důležité, aby byl zachován zdravý a dlouhodobý růst u našich hlavních obchodních partnerů, proto (ne)stabilitu v eurozóně a její budoucí vývoj sleduji velmi pečlivě, ale nechci ji prognózovat.
  • ---
  • Otázka (Kristýna Malá, 10:48) -
    Jaký je Váš názor na rozdílný přístup k bankám a ostatním regulovaným subjektům v případě ukládání pokut? Podle zákona o bankách nemůže ČNB bance uložit pokutu přímo, ale musí nejdříve stanovit opatření k nápravě. Teprve poté, kdy banka nesplní opatření k nápravě, může ČNB bance pokutu uložit. U ostatních dohlížených subjektů, především subjektů působících na kapitálovém trhu, ČNB ukládá pokuty, případně odnímá licence, bez jakéhokoliv předchozího varování ve formě opatření k nápravě. Nedomníváte se, že tato dichotomie nepřiměřeně zvýhodňuje banky oproti ostatním subjektům působícím na finančním trhu a vytváří nerovné podmínky účasti v hospodářské soutěži pro nebankovní subjekty?
  • Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:17) -
    Nedomnívám se, že by ČNB před uložením pokuty bance musela vždy ukládat opatření k nápravě. Zákon o bankách říká, že ČNB vyzve k odstranění nedostatku před dalšími kroky "podle povahy zjištěného nedostatku". V tom se v podstatě neliší od pravidel na kapitálovém trhu, kde platí, že ČNB uváží, zda řízení o uložení sankce nebo opatření nápravě zahájí, přitom "vychází zejména z povahy, závažnosti, doby trvání a následku protiprávního jednání...". Současně je ale nutné dodat, že určitý problém lze spatřovat v rozdílném znění "pravidel" týkajících se této záležitosti v sektorových zákonech. Cílem ČNB je plné sladění pravidel pro výkon dohledu mezi jednotlivými sektory a v tomto směru diskutujeme s Ministerstvem financí ČR. Zákon o dohledu nad finančním trhem byl prozatím odložen, ale ČNB téma nadále sleduje, i ve vztahu k aktivitám na úrovni EU.
  • ---
  • Otázka (Aldoza, 10:43) -
    Dobrý den, zajímalo by mne, zda centrální banka jako regulátor dohlíží i na podnikání společnosti Key Investments (často v poslední době zmiňovaná v souvislosti s investicemi pražských městských částí). Jak hodnotíte její činnost na trhu, provádí ČNB šetření její činnosti (nebylo by to poprvé)? Předem děkuji za odpověď.
  • Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:15) -
    Tato otázka je sice krátká, ale z mé strany vyžaduje delší odpověď, neboť si myslím, že ji není možné zodpovědně odpovědět jednou či dvěma větami… ČNB v rámci svých zákonných možností (a omezení) a dále povinnosti respektování zákonných lhůt již dříve v tomto případu konala a neustále koná. K aktuální situaci ve společnosti platí zákonná povinnost mlčenlivosti uvalená na poskytování jakýchkoli informací získaných při výkonu dohledu. Konkrétní tedy k aktuálnímu dění v této společnosti být tuto chvíli nemohu, to bych znevěrohodnil a torpédoval práci vlastní instituce. Nicméně mohu se alespoň vyjádřit k minulým případům této společnosti, neboť rozhodnutí z minulých dohlídek a sankčních řízení již byla pravomocně vydána. Informace o sankční minulosti společnosti Key Investments jsou již několik let veřejně dostupné. V roce 2008 dostala Key Investments pokutu 200 tisíc Kč za nedostatky v poskytování investičních služeb a v roce 2009 jí byla uložena vysoká pokuta 2 milióny korun. V odůvodnění rozhodnutí bylo poukazováno mimo jiné na sankční minulost této společnosti a na to, že „mírnější sankce nepůsobila v minulosti dostatečně preventivně, aby účastníka řízení přiměla k nápravě trvale neuspokojivých poměrů při poskytování investičních služeb zákazníkům“. Zjištění se jevila jako závažná, ne však natolik, aby ČNB opravňovala k tomu, aby této společnosti zakazovala dále podnikat. Oba výroky k citovaným sankčním rozhodnutím vůči Key Investments lze snadno najít v příslušné části webu ČNB, takže se sankční minulostí této společnosti se mohl seznámit kdokoli, kdo chtěl prostřednictvím této společnosti investovat své finanční prostředky. Obecně chci říci, že tento případ poukazuje na tendenci řady investorů – bohužel včetně měst a obcí, které hospodaří s veřejnými prostředky – podceňovat rizika spojená s investováním na kapitálových trzích. V minulosti ČNB opakovaně upozorňovala ve veřejné komunikaci i v přímé korespondenci se starosty měst a obcí na to, že dle našich zkušeností nejsou tato rizika správci městských a obecních peněz plně doceňována a velmi konkrétně upozorňovala na rozdílnou míru rizika při investování na kapitálových trzích oproti běžným vkladovým produktům u bankovních domů. Tento případ ukazuje, že kdo chce, tak si informace může najít (stačí pouze navštívit webové stránky ČNB). Je pouze věcí každého jednotlivce, v tomto případě investora, zdali má zájem věnovat pár minut dohledání veřejně dostupných informací o společnosti, které hodlá svěřit správu peněz.
  • ---
  • Otázka (Koutný, 10:14) -
    Dobrý den, kde vidíte české sazby na konci prvního pololetí letošního roku za předpokladu, že ECB vyslyší očekávání a navýší sazby na 1,25 %? JK
  • Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:06) -
    V současnosti je stále v platnosti prognóza zveřejněná v únoru letošního roku. Ta je pro mne stále významným vodítkem pro nastavení úrokových sazeb. Pokud bych se chtěl od doporučení této prognózy nějak odchýlit, tak bych musel najít významné argumenty, proč tak činit, a tyto argumenty i sdělit veřejnosti, proč já hlasuji tak či onak. Samozřejmě, že ekonomický vývoj se od února k dnešnímu datu určitým směrem posunul, zejména je evidentní nárůst cen komodit a tržní výhled vyšších úrokových sazeb v eurozóně. Naproti tomu však lze pozorovat nižší než očekávanou poptávku v domácí ekonomice. V této chvíli vzniká nová čtvrtletní makroekonomická prognóza ČNB a já nemohu předjímat její výsledek, takže o tom, jak budu hlasovat o novém nastavení úrokových sazeb, se budu rozhodovat až v okamžiku, kdy novou prognózu budu mít na stole a bude probíhat měnově politická debata s mými kolegy v bankovní radě o nejistotách a rizicích spojených s touto prognózou (to bude 5. května). Nicméně chci dodat, že jsem velmi rád, že ČNB je již několik měsíců za sebou velmi blízko svého inflačního cíle, což svědčí o správném nastavení úrokových sazeb v minulosti. Rizika z prodlení či naopak předčasné změny sazeb jsem si plně vědom a vždy je beru velmi vážně.
  • ---
  • Otázka (Erste, 10:04) -
    Dobrý den, myslíte si že posilování koruny je správné? Jestli ano proč a jestli ne také proč. Děkuji
  • Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:04) -
    Dlouhodobý trend vývoje kurzu koruny v sobě odráží minimálně čtyři základní faktory. Za prvé, dlouhodobý jev konvergence české ekonomiky k hlavním obchodním partnerům (tj. zemím EU/EMU); za druhé, pozitivní vývoj obchodní a celkové platební bilance; za třetí, pozitivní tržní úrokový diferenciál; a nakonec za čtvrté, relativně nízkou rizikovou prémii české ekonomiky ve srovnání s ostatními zeměmi regionu. Osobně se domnívám, že pokud vývoj kurzu odpovídá těmto fundamentům, tak je to v pořádku. Ke krátkodobým výkyvům kurzu koruny se nechci (a ani neumím) správně vyjádřit.
  • ---
  • Otázka (Lukas, 9:27) -
    Dobrý den. V několika posledních měsících dochází k celkem razantnímu růstu kurzu USD/EUR, dnes 1,45. V posledních 2 měsících je relativně hezky živen očekávaným zvýšením sazeb, ke kterému i minulý týden došlo. Je relativně hodně důvodů se domnívat, ze kurz USD/EUR bude následně klesat. Jedná se hlavně z důvodů velkých problémů periferních oblastí EU jako je Portugalsko, Řecko ad. V posledních týdnech i přes problémy eurozóny kurz USD/EUR stále stoupá. Zajímal by mě proto Váš názor na budoucí vývoj v řádech několika měsíců, a hlavně i na budoucí vývoj CZK/USD, který je od kurzu USD/EUR dost závislý. Dle mého názoru vstupuje do kurzu USD/EUR faktor velkého zadluženi USA, ale především přehnaný strach investorů. Jedna se o bublinu, která splaskne. ČNB ve své zprávě k předpovědi kurzu USD/EUR uvádí průměrný kurz někde kolem 1,35. V březnové zprávě již uvádí 1.38. Jak to vidíte Vy. Děkuji Lukáš
  • Odpověď (Vladimír Tomšík, 14:00) -
    Nejprve mi dovolte všem účastníkům této diskuse popřát příjemné odpoledne. A teď již k jednotlivým otázkám… ČNB standardně nekomentuje aktuální dění a výkyvy na devizových trzích. Do našich prognóz přebíráme mnoho vnějších ekonomických veličin z tzv. Consensus Forecasts, včetně kurzu EUR/USD. Obecně však mohu říci, že není důvod, aby pro měnový pár EUR/USD neplatily standardní ekonomické teorie, které vysvětlují vývoj kurzu v dlouhém období (jako např. inflační a úrokové diferenciály, vývoj bilance zahraničního obchodu, toky kapitálu, aj.). V krátkém období variabilita kurzu EUR/USD může být vysoká a kurz se často podobá „náhodné procházce“.
Aktualizace rozhovoru
Offline rozhovory
Finanční ředitel KB Šperl pro Patria.cz: Po dvou mimořádně štědrých letech čekáme návrat ke standardní dividendě. Jak má vypadat letošní ofenzíva v retailu?
Nyní je ideální doba k investování do ESG, domnívá se portfolio manažer klimatického fondu Craig Cameron
19.02.2024 7:01
Nyní je ideální doba k investování do ESG, domnívá se portfolio manažer klimatického fondu Craig Cameron
V našem sektoru jsme ESG faktory hodili do jednoho košíku a předstírám...
Richard Podpiera: Porážet inflaci bez akcií je prakticky nemožné. DIP nabídneme mezi prvními a v plné šíři, kterou zákon umožní
15.12.2023 6:01
Richard Podpiera: Porážet inflaci bez akcií je prakticky nemožné. DIP nabídneme mezi prvními a v plné šíři, kterou zákon umožní
Čerstvě prodiskutován Senátem po listopadovém schválení Sněmovnou je n...
Grant Bowers z Franklin Templeton: U AI přijde vystřízlivění, mezi vítězi nebude jen big tech. Při investování je dobré dívat se dopředu, ne dozadu
Martin Novák pro Patria.cz: Posun celoročního výhledu ČEZ nám přijde zásadní
09.11.2023 18:50
Martin Novák pro Patria.cz: Posun celoročního výhledu ČEZ nám přijde zásadní
Zlepšení výhledu ČEZ pro hospodaření za celý rok 2023 je z našeho pohl...
Finanční ředitel Novák po silném 2Q a rekordní dividendě: Čím je pro ČEZ zajímavý GasNet, proč se neobávat o plyn pro zimu i jak promluví do čísel ještě neprodaná elektřina

Online rozhovory

Váš názor
  • Přidat názor
    reforma
    13.04.2011 14:52

    Jak hodnotíte kroky a plány současné vlády ke snížení či zastavení zadlužování ČR? K jaké variantě důchodové reformy se kloníte?
    zvonař
  • Přidat názor
     
    13.04.2011 14:51

    Dobrý den, troufnete si odhadnout, kdy budeme zahrnuti do kurzového mechanismu ERM II? ČNB a MF v prosinci minulého roku doporučily prozatím nestanovovat datum přijetí eura. Myslíte si, že v tomto roce vejde ve známost nějaký přesnější termín? Děkuji, Karas
    Pavel Karas
  • Přidat názor
    HDP prognoza
    13.04.2011 14:33

    Vážený pane viceguvernére, aktuální makroekonomická prognóza ČNB počítá s růstem HDP o 1,6 % letos a 3,0 % v roce 2012. Jste v tomto kontextu spíše optimista nebo pesimista? Děkuji. Roman Krejčí
    zvonař
  • Přidat názor
    Dopad zvýšení sazeb ČNB na tržní úrok
    13.04.2011 14:30

    Dobrý den, pane Tomšíku. Od jednoho ze členů bankovní rady ČNB zaznělo, že zvýšení sazeb centrální bankou o 25 bazických bodů nebude mít výrazný dopad na tržní úrokové sazby a také postoj, že by mělo signalizovat konec recese, činit za ní pomyslnou tečku. Můžete toto očekávání rozvést, poskytnout váš názor, je-li jiný?
    JoN
  • Přidat názor
     
    13.04.2011 14:25

    Zdravím, rád bych se Vás, jako odborníka v oblasti měnové politiky, rád zeptal na Váš názor na postup amerického Fedu… není jeho politika až příliš uvolněná? Investoval byste Vy osobně do dluhopisů americké vlády? Děkuji za upřímnou reakci
    Any Petio
  • Přidat názor
    euro
    13.04.2011 14:23

    Dobrý den pane Tomšíku. Jaký je Váš názor na euro jakožto společnou měnu. Měla by ČR vstoupit do eurozóny a kdy? Já vím - až budou splněna kritéria a reálná konvergence atd. ale ptám se na Váš osobní odhad termínu. Díky.
    zvonař
  • Přidat názor
    silná koruna
    13.04.2011 14:18

    Hezký den, koruna je poměrně silná a to zejména k dolaru, exportéři zatím mlčí. Jak se díváte na aktuální kurz koruny z hlediska její fundamentální hodnoty? Zaznamenáváte nějaké tlaky na to, aby ČNB začala intervenovat proti silné koruně? Jaký by musel být kurz Kč, aby ČNB v současnosti přistoupila na nějaké byť slovní devizové intervence (k oslabení Kč)? děkuji za odpověď. Marek Karoch
    zvonař
  • Přidat názor
    inflace
    13.04.2011 14:13

    Dobrý den, množí se názory, že úrokové sazby jakožto nástroj měnové politiky postupně během času ztrácí svou efektivitu. Jaký na to máte názor? Jak účinná je měnová politika ČNB nyní vs. před 10 leti z hlediska možnosti ovlivňovat inflaci? děkuji, Zvonař
    zvonař
  • Přidat názor
     
    13.04.2011 12:59

    Dobrý den, jak to vypadá s bankovním sektorem? Neohrožuje stabilitu bank a jejich výsledky nárůst špatných úvěrů, a to i v souvislosti s potížemi Sazky nebo ECM? a ještě by mne zajímalo, jak to vypadá se zlatými rezervami ČNB? Nechystáte třeba jejich částečný prodej? Díky předem za odpověď.
    Tonda
  • Přidat názor
     
    13.04.2011 12:58

    Dobry den, Chci se zeptat proč tak dlouho trvá posílaní peněz z účtu jedné banky do druhé.Trvá to většinou tři dny, je to normální a běžné aj v jiných státech? A není možné určit bankám nějaků kratší lhůtu? A ještě jednu otázku,kde vidíte sazby na konci roku při stabilní inflaci do 2% a kurze 24 Kč/EUR Děkuji za odpověď. Standa
    stan
  • Přidat názor
    DPH?
    13.04.2011 11:31

    Mezi proinflační rizika lze zařadit i uvažované zvýšení sazby DPH. To ale, bude-li uplatněno, může zároveň utlumit spotřebu domácností a působit tak na snížení domácí poptávky. Dá se předvídat, jaký efekt bude silnější?
    Václav, Vsetín
  • Přidat názor
    Cílování inflace
    13.04.2011 11:28

    Dobrý den pane víceguvernére, rád bych se Vás zeptal na Váš pohled, jak se v dlouhodobém horizontu ČNB osvědčuje model cílování inflace a jak hodnotíte jeho úspěšnost v turbulencích posledních let (finanční krize, ekonomická recese)? ČNB patřila do první vlny CB, které tento mechanismus zavedly. Vyvinul či vyvíjí se od té doby nějaký nový mechanismus, u kterého byste viděl do budoucna odůvodnění pro jeho širší rozšíření ve světovém měřítku? Děkuji a přeji mnoho úspěchů.
    JoN
  • Přidat názor
     
    13.04.2011 11:11

    Vážený pane profesore, nedávno jste vyslovil názor, že regulační opatření v oblasti finančních trhů postupem času přešla z direktivní formy jasných pravidel do indikativní formy neurčitých principů. EU chrlí jedno indikativní regulatorní opatření plné vágních definic za druhým, přičemž Česká republika je, ne vždy zcela pochopitelně, implementuje do českého právního řádu, čímž je při absenci jasných metodických pokynů opakovaně snižována právní jistota regulovaných subjektů ohledně doporučeného postupu při poskytování služeb na finančním trhu. Tato situace může vést k nechtěnému porušení těchto indikativních pravidel ze strany regulovaného subjektu, což vede k úplně jinému důsledku, než měla tato regulace v plánu, tzn. snížení jeho podvodného jednání. Připadá vám spravedlivé, že jediným řešením je v takové situaci náprava ze strany regulatorního orgánu (ČNB), který je v takové situaci vystaven značnému subjektivismu? Tento subjektivismus může mít nelichotivý následek spočívající v tom, že obdobné jednání regulovaných subjektů bude ze strany ČNB posuzováno rozdílně. Děkuji.
    David Reiterman
  • Přidat názor
     
    13.04.2011 11:10

    Dobrý den, jaký maximální rozdíl si za současných podmínek dokážete představit mezi sazbami ČNB a ECB? Co je podle Vás důvodem současné 0,5% mezery?
    matrix
  • Přidat názor
    EMU
    13.04.2011 10:57

    Dobrý den, co soudíte o šířící se dluhové krizi v eurozóně? Portugalsko nutnost finanční pomoci odmítalo do poslední chvíle, nehrozí totéž v případě Španělska? Vidíte Vy osobně projektu evropské společné měny ve stávající podobě budoucnost? Díky za názor!
    Burák
  • Přidat názor
     
    13.04.2011 10:48

    Jaký je Váš názor na rozdílný přístup k bankám a ostatním regulovaným subjektům v případě ukládání pokut? Podle zákona o bankách nemůže ČNB bance uložit pokutu přímo, ale musí nejdříve stanovit opatření k nápravě. Teprve poté, kdy banka nesplní opatření k nápravě, může ČNB bance pokutu uložit. U ostatních dohlížených subjektů, především subjektů působících na kapitálovém trhu, ČNB ukládá pokuty, případně odnímá licence, bez jakéhokoliv předchozího varování ve formě opatření k nápravě. Nedomníváte se, že tato dichotomie nepřiměřeně zvýhodňuje banky oproti ostatním subjektům působícím na finančním trhu a vytváří nerovné podmínky účasti v hospodářské soutěži pro nebankovní subjekty?
    Kristýna Malá
  • Přidat názor
     
    13.04.2011 10:43

    Dobrý den, zajímalo by mne, zda centrální banka jako regulátor dohlíží i na podnikání společnosti Key Investments (často v poslední době zmiňovaná v souvislosti s investicemi pražských městských částí). Jak hodnotíte její činnost na trhu, provádí ČNB šetření její činnosti (nebylo by to poprvé)? Předem děkuji za odpověď.
    Aldoza
  • Přidat názor
    sazby
    13.04.2011 10:14

    Dobrý den, kde vidíte české sazby na konci prvního pololetí letošního roku za předpokladu, že ECB vyslyší očekávání a navýší sazby na 1,25 %? JK
    Koutný
  • Přidat názor
    Kurz
    13.04.2011 10:04

    Dobrý den, myslíte si že posilování koruny je správné? Jestli ano proč a jestli ne také proč. Děkuji
    Erste
  • Přidat názor
    13.04.2011 9:27

    Dobrý den. V několika posledních měsících dochází k celkem razantnímu růstu kurzu USD/EUR, dnes 1,45. V posledních 2 měsících je relativně hezky živen očekávaným zvýšením sazeb, ke kterému i minulý týden došlo. Je relativně hodně důvodů se domnívat, ze kurz USD/EUR bude následně klesat. Jedná se hlavně z důvodů velkých problémů periferních oblastí EU jako je Portugalsko, Řecko ad. V posledních týdnech i přes problémy eurozóny kurz USD/EUR stále stoupá. Zajímal by mě proto Váš názor na budoucí vývoj v řádech několika měsíců, a hlavně i na budoucí vývoj CZK/USD, který je od kurzu USD/EUR dost závislý. Dle mého názoru vstupuje do kurzu USD/EUR faktor velkého zadluženi USA, ale především přehnaný strach investorů. Jedna se o bublinu, která splaskne. ČNB ve své zprávě k předpovědi kurzu USD/EUR uvádí průměrný kurz někde kolem 1,35. V březnové zprávě již uvádí 1.38. Jak to vidíte Vy. Děkuji Lukáš
    Lukas

Nejčtenější zprávy týdne

Sledujte nás na sociálních sítích

Facebook X LinkedIn Instagram Youtube

Právě diskutujete

Nejdiskutovanější zprávy dne

Nejčtenější zprávy dne

Nejdiskutovanější zprávy týdne

Analýza dne

Investoři zažili nejlepší začátek roku za posledních 5 let
02.04.2024 8:03
Investoři zažili nejlepší začátek roku za posledních 5 let    
Index S&P 500 si za 1. čtvrtletí 2024 připsal 10,11 pro...více
    Analýzy online