Je všeobecně známo, že zkušební dobu lze písemně sjednat nejpozději v den nástupu do práce a nejvýše na dobu tří měsíců. Zkušební dobu nelze dále prodlužovat dohodou stran, k automatickému prodlužování dochází z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance.

Ve zkušební době mohou smluvní strany ukončit pracovní poměr zjednodušenou formou. Zrušení může být sděleno i ústně, písemná forma je předepsána jen pro oznámení (potvrzení) o zrušení pracovního poměru, které se doručuje zaměstnanci pokud možno tři dny přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit.

Podle důvodové zprávy k návrhu zákona bylo cílem novely především zohlednit zvláštní postavení vedoucích zaměstnanců. Vedoucí zaměstnanci musí splňovat vyšší nároky stran své kvalifikace i schopností, a tříměsíční zkušební doba proto nemusí být dostatečná pro vzájemné poznání smluvních stran.

Zkušební doba nově

Novela umožní, aby zkušební doba byla sjednána v rozsahu až šesti měsíců, ale pouze u vedoucích zaměstnanců. Tím je každý zaměstnanec, který má alespoň jednoho podřízeného zaměstnance a stojí na čele určitého stupně zaměstnavatelovy organizace.

U žádného zaměstnance však zkušební doba nesmí činit více než polovinu sjednané délky pracovního poměru. To znamená, že možnost prodloužení zkušební doby na maximum využijete u pracovních poměrů sjednaných nejméně na dobu jednoho roku. Zůstává zachováno základní pravidlo, podle kterého lze zkušební dobu sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce.

Výkladové problémy přinese avizované „zpřesnění“ některých podmínek zkušební doby. Zkušební dobu sice nadále nepůjde prodloužit dohodou stran, má být ale automaticky prodlužována o dobu celodenních překážek v práci a o dobu celozávodní dovolené.

Není ovšem jasné, co se stane, pokud například zaměstnanec nepřijde do práce poslední den zkušební doby, popřípadě odejde po obědě a zaměstnavatel mu nestačí doručit písemné zrušení pracovního poměru.Výklad a aplikace pojmu „celodenní překážky“ může být v některých situacích obtížný.

Rozpor s cílem novely

Nejdůležitější novinkou je povinná písemná forma zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Pokud zaměstnavatel nebo zaměstnanec zrušení ve zkušební době oznámí druhé straně jako dříve jen ústně, nedojde k platnému ukončení pracovního poměru. Pracovní poměr končí dnem doručení písemného zrušení druhé straně, není-li v něm uveden den pozdější. Novela dále vypouští doporučenou lhůtu pro doručení písemného oznámení o zrušení tři dny před plánovaným dnem zrušení.

S ohledem na obecné cíle novely, mezi nimiž byla flexibilita pracovněprávních vztahů na prvním místě, lze jen těžko pochopit, z jakého důvodu se zákonodárce rozhodl vnutit smluvním stranám písemnou formu zrušení pracovního poměru ve zkušební době, a to pod sankcí neplatnosti, naštěstí jen relativní. Ostatní změny budou doufejme pouze k lepšímu – v čele s možností sjednat zkušební dobu na přece jen rozumnějších šest měsíců u vedoucích zaměstnanců.

Předchozí díly:
1. díl - Novelou zákoníku práce krok za krokem
2. díl - Novelou zákoníku práce krok za krokem: Základní zásady s otazníkem
3. díl - Novelou zákoníku práce krok za krokem: Závislá práce
4. díl - Novelou zákoníku práce krok za krokem: Neplatnost pracovněprávních úkonů
5. díl - Novelou zákoníku práce krok za krokem: Pracovní smlouva