Zaměstnavatelé a dokumentace, to bylo v minulých týdnech hodně časté téma v médiích. Především kvůli novému pokynu Státního úřadu inspekce práce, jímž se úředníci pustili do boje se švarcsystémem s nebývalou razancí. Jak se ale ukazuje, pokyn inspektorátů práce je dost možná protiprávní.

Ale popořádku: Nutnost mít na pracovišti kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu v § 136 zmiňuje už zákon o zaměstnanosti. Ustanovení se týká všech zaměstnanců, nejen cizinců. Vedle toho má zaměstnanec povinnost prokázat existenci pracovněprávního vztahu, typicky v případě kontroly inspekce práce v oblasti nelegálního zaměstnávání. Zmíněný paragraf s sebou nese interpretační i praktické nejasnosti, přestože má být jedním z klíčových prvků, na který se zaměřují kontroly inspekce práce v oblasti nelegálního zaměstnávání.

Zákon versus pokyn

Pokyn Státního úřadu inspekce práce je starý teprve pár měsíců, přináší ale řadu problémů, kulantně řečeno. Především: zákon neukládá žádnou povinnost, aby měl zaměstnanec pracovní smlouvu včetně všech dodatků neustále u sebe. Těžko to proto může chtít pouhý metodický pokyn. To by bylo v rozporu se základními principy právního státu. Přesněji řečeno, protiprávní není sama uložená povinnost mít u sebe pracovní smlouvu, jako to, že je pokyn založený na „presumpci deliktu“ neboli na tom, že kdo u sebe pracovní smlouvu nemá, je automaticky kvalifikován jako nelegální zaměstnanec.

K prokázání existence pracovněprávního vztahu může stejně tak dobře posloužit například potvrzení zaměstnavatele či průkazka osvědčující zaměstnání. Těžko si také představit umístění kopií smluv u uživatele v případě agenturního zaměstnávání, kdy zaměstnanci pracují u „cizího“ subjektu.

Požadavek mít u sebe „kopie“ dokladů je navíc nelogický sám o sobě. Někteří zoufalejší zaměstnavatelé by se kvůli tomu mohli obávat, že držením nebo předložením originálů porušují zákon, když ten výslovně žádá kopie. Takový výklad by ale samozřejmě nešel obhájit a je nesmyslný.

Přece jen by ale mohla existovat záchrana pro případ, že zaměstnanec nebude schopen kopii pracovní smlouvy předložit. Podle dostupných informací by mohly inspektoráty práce akceptovat jako dodatečný důkaz existence pracovního vztahu například podklady České správy sociálního zabezpečení, která také eviduje vznik pracovněprávních vztahů. Vždy se musí jednat o věrohodné potvrzení prokazující, že konkrétní zaměstnanec byl přihlášen svým zaměstnavatelem k platbě příslušného pojištění nejpozději den před zahájením kontroly. Doklady, které je možné z povahy věci připravit „dodatečně“, nemají být akceptovány.

Přísný Úřad pro ochranu osobních údajů

Situace nenechala v klidu ani Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), který se na zmíněný § 136 zákona o zaměstnanosti podíval ze svého pohledu. Jelikož „pracovištěm“ mohou být i místa, na kterých bude složitější osobní údaje řádně zabezpečit, připomněl ÚOOÚ zaměstnavatelům další povinnost: přijmout taková opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům či k jejich změně, zničení, ztrátě nebo ke zneužití. Pokud by došlo k odcizení kopií smluv na pracovišti, mohou mít zaměstnavatelé vedle porušení § 136 zákona o zaměstnanosti ještě problém s přešlapem zákona o ochraně osobních údajů, za který také hrozí sankce. Mluvou úředníků z ÚOOÚ: zaměstnavatelé jsou povinni vytvořit podmínky pro řádné zabezpečení osobních údajů zaměstnanců bez ohledu na náklady s tím spojené.

Dokud nebude uvedený metodický pokyn nahrazen novým, zaměstnavatelé budou - pokud jde o možné důsledky kontroly inspektorátu práce v oblasti nelegálního zaměstnávání - ve velmi nejistém postavení.