Hledat v komentářích
Výběr pro investory

Článek je zařazen v rubrikách:Rozhodnutí|Firmy
Stavbyvedoucí ať dělá, co má. Aneb další důvod proč nedostat zaplaceno

Stavbyvedoucí ať dělá, co má. Aneb další důvod proč nedostat zaplaceno

13.06.2013
Pokud vás zajímá, k čemu má podle Nejvyššího soudu stavbyvedoucí ještě oprávnění a k čemu už ne, je pro vás určen následující článek.

Opět ty vícepráce. Opět za ně nebylo zaplaceno. A opět zhotovitel vyšel před soudem naprázdno. Zdá se, že tato problematika se stává noční můrou poctivých stavebních firem. Pokud se však firmy chtějí vyhnout situaci, kdy jim nezbude než splakat nad výdělkem, je nutné být nejen poctivý, ale – jak to pravidelně zdůrazňujeme – i dostatečně ostražitý. A platí to dvojnásobně, pokud přijde řeč právě na vícepráce.

Již dříve jsme upozorňovali na to, že aby zhotoviteli vznikl nárok na zvýšenou cenu díla v případě jeho rozšíření nebo změny (zvýšení jeho kvality), je nezbytná předchozí dohoda s objednatelem o změně smlouvy o dílo. Pokud k takové změně nedojde, nelze požadovat po objednateli zaplacení ceny za provedené vícepráce, a to ani z důvodu bezdůvodného obohacení.

Kromě toho, že dohoda o změně smlouvy o dílo by měla mít správnou formu (písemnou lze kvůli průkaznosti doporučit i v případech, kdy to nutné není), musí být rovněž podepsána osobami oprávněnými zavazovat smluvní strany. Otázkou, zda může být takovou osobou stavbyvedoucí, se před nedávnem zabýval i Nejvyšší soud.

V daném případě se jednalo o žalobu subdodavatele proti generálnímu dodavateli stavby o zaplacení ceny za provedené vícepráce. Ty za dodavatele sjednával jeho stavbyvedoucí, byť ve smlouvě o dílo jako oprávněná osoba ke smluvním záležitostem uveden nebyl. Subdodavatel se přesto hájil, že příslušné oprávnění pro stavbyvedoucího sjednat vícepráce vyplývá z tzv. zákonného zastoupení. Podle zákonného zastoupení, o kterém se můžete dozvědět více zde, je ten, kdo byl při provozování podniku pověřen určitou činností, zmocněn ke všem úkonům, k nimž při této činnosti obvykle dochází. Pro rozřešení daného sporu bylo tedy nutné odpovědět otázku, zda je obvyklé, aby stavbyvedoucí byl v rámci pověření oprávněn měnit smlouvu o dílo.

Nižší soudy daly za pravdu subdodavateli s odůvodněním, že pro stavbyvedoucího je uzavírání subdodavatelských smluv potřebných k realizaci díla obvyklé. Nejvyšší soud se však na věc díval jinak. Uvedl, že při činnosti stavbyvedoucího sice skutečně obvykle dochází k uzavření smluv potřebných k realizaci díla, avšak vždy se jedná o drobné práce či výkony typu provedení zemních a výkopových prací, popřípadě o uzavření přepravních smluv. Společným jmenovatelem takových smluv navíc je, že zajišťují práce potřebné k realizaci díla zhotovitelem. 

V rozhodované věci však šlo o změnu samotné smlouvy o dílo, tj. rozsah předmětu plnění. Nejvyšší soud se tedy přiklonil na stranu žalovaného dodavatele a uzavřel, že je-li určitá osoba pověřená činností stavby vedoucího, není s výkonem této činnosti obvykle spojeno oprávnění měnit nebo rušit smlouvu o dílo.

Řešení (nejen) pro subdodavatele je tedy nasnadě: vícepráce sjednávejte se stavbyvedoucím protistrany jen tehdy, vyplývá-li mu takové oprávnění přímo ze smlouvy o dílo, popřípadě z předloženého písemného zmocnění.


Kocián Šokc Bala	štík
Stránka Právo je společným projektem Patria.cz a advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík, která poskytuje a zpracovává veškeré informace na stránce umístěné; za tyto informace nenese Patria.cz odpovědnost.
Zdroje