Máte v úmyslu sjednat po novém roce zajišťovací převod práva, kterým na vás jako věřitele převede dlužník vlastnické právo například ke své sbírce vzácných motýlů? Vězte, že tento druh zajištění doznal s novým občanským zákoníkem (NOZ) zcela zásadních změn. O jaké změny konkrétně jde?
Již v průběhu loňského roku jsme vás informovali, že podle dosavadní právní úpravy je k platnému sjednání smlouvy o zajišťovacím převodu práva nutné splnění několika předpokladů. Za prvé jde o to, aby strany uzavíraly smlouvu s tím úmyslem, že jde o převod práva za účelem zajištění pohledávky věřitele a nikoli v úmyslu, aby šlo o převod trvalý. Věřitel se musí stát nositelem práva pouze podmíněně a v případě, že dlužník svůj dluh řádně splní, pak je obnoveno právo dlužníka. Druhou a zcela zásadní podmínkou pro platné sjednání smlouvy je, že si dlužník a věřitel dohodnou, jakým způsobem se bude postupovat v situaci, kdy dlužník zajišťovanou pohledávku věřiteli řádně a včas neuhradí. Pokud účastníci výše uvedené podmínky nesplní, mohlo by jít o ujednání o takzvané propadné zástavě, které je podle stávajícího občanského zákoníku neplatné. Nový občanský zákoník však od příštího roku situaci změní.
Kdy věc propadá
Oproti dosavadní právní úpravě, která neumožňovala, aby se věřitel stal automaticky vlastníkem předmětu převodu práva v případě, že dlužník řádně a včas svůj dluh nesplní, NOZ takovou situaci nevylučuje a takové ujednání připouští. Nesplnění povinnosti dlužníka má podle NOZ ten důsledek, že se podmíněný převod majetkového práva (ať již vlastnického či jiného) stane nepodmíněným a dlužník je povinen předat věřiteli vše, co je nutné k plnému výkonu převedeného práva. Jinak řečeno, vlastníkem naší ilustrativní sbírky motýlů se stane automaticky věřitel.
Zůstává otevřená otázka, zda si účastníci mohou dokonce dohodnout, že pokud by obvyklá cena jistoty (sbírky) převyšovala výši zajišťovaného dluhu, nemusí věřitel tento rozdíl dlužníkovi vyplácet a půjde v podstatě o sankci za prodlení dlužníka s řádným a včasným plněním. Lze se setkat s názory, že tomu tak je, nicméně zde bude nepochybně na soudech, jak se s touto otázkou vypořádají.
Domníváme se, že jakkoli by s ohledem na svobodu soukromé vůle zastávanou v NOZ mělo být takové ujednání obecně možné, ve vztahu ke spotřebitelům by jej bylo zřejmě na místě považovat za nepřiměřené, a tedy zakázané.
Fiduciární převod práva
Z výše uvedeného je zřejmé, že zajišťovací převod práva je převodem s rozvazovací podmínkou, která zajišťuje, že pokud bude dluh splněn, stane se dlužník opět vlastníkem věci (své sbírky motýlů). Věřitel se však nově může s dlužníkem dohodnout, že si sjednají převod práva jako takzvaný převod fiduciární. O co se vlastně jedná? Zjednodušeně řečeno při fiduciárním převodu práva nedochází automaticky k obnovení práva dlužníka v případě, že splnil řádně svůj dluh, ale je zapotřebí, aby věřitel, na kterého je vlastnické právo převedeno, převedl toto právo zpět konkrétním jednáním. Převod práva je tedy sjednán bez rozvazovací podmínky. Uvedenou možnost dosavadní právní úprava vylučovala.
Podle nové právní úpravy by se věřiteli, který sjedná s dlužníkem takzvanou propadnou zástavu, nemělo již stát, že soud prohlásí smlouvu za absolutně neplatnou a on tak neuvidí ani své peníze, ani si na zeď nepověsí vzácnou sbírku motýlů dlužníka. Dlužníka je naopak nutné upozornit, že pokud bude s tímto způsobem zajištění souhlasit, může přijít svým neplněním o celou sbírku a věřitel mu dokonce v určitém případě nebude povinen uhradit ani rozdíl mezi cenou sbírky a skutečným dluhem.