Hledat v komentářích

Investiční doporučení

Výsledky společností - ČR

Výsledky společností - Svět

IPO, M&A

Týdenní přehledy

 

Detail - rozhovor
Luděk Niedermayer, hlavní ekonom Deloitte a bývalý viceguvernér ČNB odpovídal online!

Luděk Niedermayer, hlavní ekonom Deloitte a bývalý viceguvernér ČNB odpovídal online!

14.05.2013 13:00
Autor: Redakce

Centrální banky ztratily pozici technokratických, nezávislých institucí, které mají jasně definovaný cíl, a namísto toho se stávají součástí vládní ekonomické politiky, uvedl nedávno Luděk Niedermayer, někdejší viceguvernér České národní banky, v současnosti působící jako hlavní ekonom a ředitel consultingu ve společnosti Deloitte. Lze podle něj pozorovat přeměnu bankovnictví, kdy tvůrci měnové politiky nyní, ač z dobrých důvodů, jednají s cílem pomoci zemím oklepat se z poslední finanční krize.

Česká národní banka v listopadu loňského roku srazila dvoutýdenní repo sazbu na rekordní minimum 0,05 procenta, na tzv. technickou nulu. Jak dlouho lze předpokládat udržení extrémně uvolněné měnové politiky ČNB? Je pravděpodobné, že přistoupí k devizovým intervencím? Jaké další kroky lze čekat od ECB a Fedu, a do jaké míry se daří světovým centrálním bankám udržet svou nezávislost na požadavcích politické sféry? Na tato a další témata z ekonomiky máte možnost se sami zeptat bývalého viceguvernéra ČNB a současného šéfa consultingu ve společnosti Deloitte, Luďka Niedermayera. Rozhovor začíná dnes ve 13 hodin! Otázky ale můžete jako obvykle pokládat již nyní.
 

NiedermayerLuděk Niedermayer
je absolventem University Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnešní Masarykova Universita). V roce 1991 začal pracovat ve Státní bance Československé, předchůdci ČNB. Od roku 1993 byl ředitelem odboru řízení rizika a v roce 1996 se stal ředitelem sekce bankovních obchodů. V únoru 1996 byl prezidentem republiky jmenován na 6 let do bankovní rady ČNB. Od roku 2000 vykonával funkci viceguvernéra ČNB a v roce 2002 byl do této funkce jmenován na další 6leté období. V roce 2008 mu vypršel tento druhý, dle zákona poslední možný mandát v bankovní radě a od října 2008 se stal ředitelem v oddělení consulting společnosti Deloitte. V této pozici pracuje zejména v oblasti finančního průmyslu ve středoevropském regionu. Pravidelně publikuje v odborných i populárních časopisech.


Rozhovor je uzavřený

Upozornění:
* Redakce Patria.cz si vyhrazuje právo na odstranění otázek s vulgárním nebo urážlivým obsahem. Otázky mohou být redakčně kráceny.
* Při psaní otázek se prosím podívejte na již položené, vyvarujte se posílání stejných dotazů.
* Z technických důvodů mohou být vaše dotazy zobrazeny se zpožděním.
* Otázky a odpovědi jsou řazeny chronologicky v textu tohoto článku. Položené otázky se rovněž zobrazí pod článkem v diskusi.
* Host bude odpovídat na otázky v pořadí v jakém přišly, redakce Patria.cz si však vyhrazuje právo výjimečně provádět selekci otázek a cenzuru. Děkujeme za pochopení. 

Aktualizace rozhovoru
  • Otázka (Homo, 12:13) -
    Dobrý den. Česká ekonomika se na rozdíl od většiny zemí světa nevymanila z krize let 2008. Co by pomohlo nastartovat potřebný růst? Myslím, že nezbytnou podmínkou bude odstranění pana Kalouska z ekonomiky, a zamezení pokračování politiky přesunu obecného bohatství do kapes velmi úzké skupiny osob. Kolik odhadujete, že na současné krizi u nás vydělává lidí?
  • Odpověď (Luděk Niedermayer, 14:59) -
    Nemyslím si, že na krizi u nás vydělává moc lidí. A nemyslím si, že krize je způsobena u nás jediným člověkem. S fiskální konsolidací je to totiž tak, že to, že je neadekvátně pomalá, poznáte až když státní finance zhavarují. Proto se vždy může zdát, že se "dělá příliš“. Navíc v mezinárodním srovnání nekonsolidujeme extrémně rychle, ale to, že nás to bolí (na růstu) víc než ostatní, to je pravda a stojí to za seriosní diskusi...
    Již více než rok vedu se spoustou lidí diskusi o tom, co se u nás děje, že ty výsledky jsou tak špatné. Odpověď nemám, ale myslím, že pokud byste hledal viníka ve vládách, nesmíte vynechat žádnou z těch, které u nás víc než desítku let vládly.
    Pokud má špatný stav naší země víc příčin, asi to znamená, že obrat přinese více opatření. Jedním z nich je nepochybně zásadní posun v kvalitě veřejné správy, kam část vaší otázky směruje...

    To je asi pro dnešek vše, děkuji všem trpělivým čtenářům za toleranci zkratek a chyb, a těším se někdy na shledanou. LN
  • ---
  • Otázka (Mirek, 12:12) -
    Dobrý den, jak si vysvětlujete růst akciových trhů jako např. DAX, který se nachází na úrovni jako v roce 2008 před vypuknutím krize, když se neustále hovoří o ekonomické krizi v Evropě, poklesu poptávky, výroby atd. Děkuji
  • Odpověď (Luděk Niedermayer, 14:55) -
    Také díky expanzivní politice centrálních bank je "ve světě hodně peněz". Protože výnos třeba na money marketu je mizivý (ne-li negativní), část těch peněz jistě směřuje i na trhy, které by za jiných okolností byly vnímané jako více rizikové. Jinými slovy, myslím, že měnová politika přispěla k mnohdy překvapivě dobrému vývoji akcií.
    Nechci ale přitom podcenit ani hypotézu, že restrukturalizace podniků vede opravdu k tomu, že fundamentálně je vysoká cena akcií oprávněná.
    Nesmíme také v naší evropské depresi zapomenout, že zatímco my tu bojujeme s recesí, zbytek světa roste.
    Suma sumárum, vývoj lze z mnoha pohledů vysvětlit, také nominální hodnota roku 2008 o skoro 5 let později znamená také reálnou korekci. Navíc stejná hodnota indexu může znamenat výrazně odlišnou hodnotu jednotlivých titulů...
    Jednou z podstatných otázek pro mne je, zda cena aktiv (třeba i akcií) se již přizpůsobila požadavkům na nižší leverage, změnu regulaci a možná i nižší rovnovážný růst. Odpověď pochopitelně neznám...
  • ---
  • Otázka (rka, 12:05) -
    Dobrý den, jak vidíte vývoj kurzu CZK - EUR a CZK - USD letos a příští rok? Myslíte si, ze kurz CZK/EUR překoná hranici 26,0 Kč, pokud ano, tak kdy? Děkuji.
  • Odpověď (Luděk Niedermayer, 14:37) -
    Na kurz jsem si nikdy netroufal, a neučiním výjimku :-)
    podle mne není pravda, že naše ekonomika má zásadní cenový problém, což znamená, že nepotřebuje depreciovat. Tu by ale mohla přinést kombinace nízkých úroků (špatné carry) a postupně se stále nelepšící makro (myslím, že naše makro stabilitu trochu přeceňujeme).
    Naopak, pokud by se nějakou cestou dostala naše ekonomika na nohy, je možné, že dnešní kurz bude vnímán jako "poměrně slabý", a může tedy apreciovat...

    Platí podle mne, možná více než jindy, že naše ekonomika nepotřebuje ani výrazně slabší a natož tak výrazně silnější kurz. Stabilní kurz je tedy dobrý. Pak si ale kladu otázku, proč se tak bráníme myšlence na zavedení eura :-)
  • ---
  • Otázka (Honza, 11:22) -
    Jak se díváte na náš kapitálový trh? Není škody, že žádná vláda po revoluci nevyužila kapitálový trh pro penzijní reformu. Kdybyste měl hypoteticky neomezené možnosti, jak byste vy provedl penzijní reformu v Čechách? Děkuji za odpověď.
  • Odpověď (Luděk Niedermayer, 14:29) -
    Spíše mne mrzí, že jsme promrhali šanci posílit „akciovou kulturu“ v naší zemi, a naopak se nám podařilo akciový trh na léta zdiskreditovat. Dnes, kdy se na banky uvalují nové a nové regulace, je jasné, že v budoucnu bude třeba více aktivní kapitálový trh pro financování ekonomiky. A my jsme v tomto mohli mít náskok…

    Co se týká penzijní reformy, mám zato, že žádný systém není prost politických a ekonomických rizik. Proto kombinace více přístupů je asi vždy nejlepší. Z pohledu na českou realitu jsou podle mne hlavními slabinami nestabilní (nebo nepredikovatelný) první pilíř a existence dvou poměrně malých kapitálových pilířů. Z politického hlediska bylo chybou, že se politici nesnažili dojít k většímu koncensu a tak strategická a podstatná otázka, jako fungování penzijního systému, je stane zřejmě subjektem možná až dryáčnické volební kampaně.
  • ---
  • Otázka (AMN, 11:05) -
    Dobrý den, pane Luďku - odhad rozpočtových nákladů spojených s principem nepoškození občana při zavedení eura v ČR vláda plánuje pravděpodobně "s daným" účelem. Poplatky občanů a daně, pokud se nepřevedou přesně podle stanovených pravidel zaokrouhlování, se zaokrouhlí směrem dolů, vratky daní a platby státu občanům se zaokrouhlí nahoru. Jiná pravidla budou platit při platbách a pohledávkách ve prospěch státu, které vznikají z titulu porušení všeobecně platných právních předpisů (např. pokuty či penále), kdy se bude postupovat podle standardních pravidel zaokrouhlování. Slovensko zavedlo euro k 1.1.2009 s kurzem k 8.7.2008 - EUR/SKK - 30.126. Tlak naší pomerančové vlády je jasný i s jejím záměrem. Váš názor na tuto problematiku - a kolik a zda jste již zafinancoval do těchto "bonitních" cenných papírů. Děkuji za názor
  • Odpověď (Luděk Niedermayer, 14:26) -
    Nevím, jaké CP máte na koci na mysli, ale vzhledem k svému přístupu k investování a malému množství peněz je odpověď tak či onak ne :.-)
    K problému zaokrouhlování a podobně při zavedení eura. Myslím, že zkušenosti zemí, které euro zavedly, ukazují na nízkou ekonomickou relevanci problému. Navíc jistě záleží, v jaké fázi ekonomického cyklu se země při konverzi nachází.
    Jisté je, že spojovat třeba neutuchající vůli státu vybrat od občanů všemožnými cestami co nejvíce, s konverzí do eura není moc dobrým nápadem.
  • ---
  • Otázka (petr.km, 11:00) -
    Proč ČNB nemůže tisknout peníze a dávat je k dispozici vládě tak, aby se nemusela ČR nijak zadlužovat? V čem je riziko? V USA už několik let někteří ekonomičtí odborníci kvůli tamnímu tištění peněz varují před hyperinflací a ona se za ty roky i přes vytištěných 3000 miliard USD (!) stále nedostavuje (1,47 % březen 2013), protože lidé nemají peníze a nabídka téměř všeho převyšuje poptávku. Čeho se tedy bojí ČNB a pokud ničeho, proč také nepomůže naší ekonomice v tomto směru?
  • Odpověď (Luděk Niedermayer, 14:23) -
    Ono to proslavené tištění peněz není „dávání peněz vládě“, ale odkup obligací státu z trhu. Na zadlužení státu se nic nemění tím, že dluhopis vlastní centrální banky. V případě ECB navíc dominantně nejde o nákupy dluhopisů, ale dokonce „jen“ o půjčky bankám zajištěné těmito dluhopisy.
    Jinak teoreticky pokud by množství peněz v oběhu ovlivňovala rychlost rotaček v tiskárnách, tak by pochopitelně hodnota papírových peněz šla vniveč, a společnost by rychle hledala jiný ekvivalent směny, který bude lépe držet hodnotu…
    Opět se dopustím názoru, že problémem třeba i naší ekonomiky není měnová politika, ani malé množství peněz o oběhu… a snaha tyto věci dramaticky zlepšit by podle mne nic dobrého nepřinesla.
  • ---
  • Otázka (jš, 10:19) -
    Dobrý den, co by se dle Vašeho názoru muselo v eurozóně stát, aby zejména Německo prohlásilo:..."a dost bylo již eura". Předem děkuji za odpověď
  • Odpověď (Luděk Niedermayer, 14:21) -
    Myslím, že by musel existovat hlavně kredibilní a proveditelný plán, co udělat. Především Německo by přitom bylo značným zhodnocením své měny, které by následovalo po vzniku „marky“ či naopak vystoupení většího počtu relevantních zemí, výrazně poškozeno. Možná, že něco zásadního jsem nepochopil nebo podcenil, ale moc reálný se mi tento scénář nezdá (resp. v něm zcela postrádám racionalitu).
  • ---
  • Otázka (Karel, 10:16) -
    Dobrý den, rád bych se Vás zeptal, jak vnímáte aktuální kampaň proti bankovním poplatkům? Jde o pozitivní aktivitu vůči jevu, který v bankovnictví nemá co dělat a poškozuje klienty, nebo jde spíše o podnikatelské zneužití příležitosti něco z bank získat? Co poplatky jinde, v energetice, telekomunikacích atd.? Jde skutečně o nežádoucí jev, který do ekonomiky a podnikání nepatří? Děkuji.
  • Odpověď (Luděk Niedermayer, 14:19) -
    Myslím si, že zpoplatnění bankovních služeb kombinací úrokové marže a nominálních poplatků je logické a správné. Snaha „zakázat“ tento princip by podle mne byla veskrze špatná, šla by proti transparenci a ekonomické racionalitě. To, že finančnictví (nejen) má jak fixní náklady, tak náklady spojené s výší a typem obchodu, je přece jasné. A právě zjevně fixní náklady (značná cena regulace, požadavky na systémy a podobně, nemluvím vůbec jen o mzdách a podobně) jsou u bank netriviální částí nákladů…
    Platí to i pro různé odvětví, kdy by spotřebitel měl vědět, pro a za co přesně platí.

    Obávám se, že dnešní konflikt je jak „sociální povahy“ (nejen u nás jsou banky vysoce neoblíbené) tak formálně právní povahy (a nepochybně na něm někdo zbohatne). Možná, že jsem konzervativní, ale nejsem moc fanda to takovéhoto zhodnocení „energie, které ve společnosti je. Což nemění nic na tom, že banky, a nejen ony, by se měly snažit mít s co největším podílem klientů mít lepší vztahy, než je asi dnes nejen u nás mají.
  • ---
  • Otázka (Jesse, 9:55) -
    Dobrý den, dovedete si představit horor, kdyby měli v GB platit místo librou jakousi politicko-zmršenou měnou jménem "euro"? A jaký dopad by to mělo na země Commonwealthu? Soudím, že Anglie včas udělá ozdravný počin a z EU vystoupí. Jaký je váš časový odhad odchodu Anglie z EU?
  • Odpověď (Luděk Niedermayer, 13:32) -
    Myslím, že něco jiného je vskutku pracovat na vystoupení z Unie, anebo slibovat referendum po potenciálním volebním vítězství. Nicméně nejsem asi jediný, pro koho je britská pozice málo čitelná.

    I když jistě platí, že díky nižší ekonomické integraci Britů do Unie (a společného trhu) má možnost odklonu od evropské integrace jiné náklady, než jaké by to mělo pro třeba Rakousko nebo Česko či Polsko.

    Co se týká samostatné měny, tak trochu v rozporu s tím, čím jsem se léta živil, bych si dovolil hypotézu, že to není volba měnové politiky (či vstup do měnové unie), co rozhoduje o prosperitě zemí, zejména v delším horizontu. Lze jistě udělat závažné chyby v ekonomické politice po vstupu do měnové unie, stejně tak jako lze mít špatnou nezávislou měnovou politiku a při ní provádět nedobrou makro politiku. Jisté je, že Anglie s eurem by z hlediska struktury ekonomiky dnes vypadala jinak, než vypadá, suďte sám, zda lépe a udržitelněji nebo naopak.

    Mj. myslím, že dnešní stav tamní ekonomiky moc skvěle nevypadá, a můj laický názor je, že to není libra, co drží tamní ekonomiku (a kredibilitu, která je vyšší než by odpovídala číslům), ale v podstatě oprávněná víra v efektivitu Britů a jejich schopnost nesnáze řešit, která se v minulosti mnohokrát projevila.
  • ---
  • Otázka (lime, 9:52) -
    Máte názor na vstup ČR do eurozóny a jaká je její šance na přežití? Jsem toho názoru, že oddalování přijetí EUR dlouhodobě zhoršuje naši konkurenceschopnost, protože umožňuje přežívání neefektivních podniků za cenu přerozdělování, byť to momentálně zvyšuje zaměstnanost a sociální soudržnost.
  • Odpověď (Luděk Niedermayer, 13:49) -
    Na první část otázky jsem odpověděl před chvílí, a souhlasím s negativním dopadem na konkurenceschopnost (a také na investiční atraktivitu).
    Nicméně nemyslím, že existence Kč pomáhá fungování neefektivních podniků, spíše kombinace postupného posilování a někdy zvýšené volatility komplikuje život i podnikům potenciálně funkčním (i když pokud by koruna neposilovala, mělo by to vliv na inflaci a mzdy, proto třeba přijetí eura hypoteticky třeba před 5 lety by jistě rizika znamenalo).
    Také nevidím, že by to souviselo s přerozdělováním a zvyšováním zaměstnanosti, ale možná jsem úplně nepochopil zkratku ve vaší otázce.
  • ---
  • Otázka (Skeptik, 9:48) -
    Co soudíte o projektu eurozóny jako takovém? Vybředne podle Vás ze současné krize s ponaučením, nebo nemá šanci dlouhodobě na úspěch? Jak se díváte na přijetí eura Českou republikou, příp. v jakém časovém horizontu? Děkuju za odpovědi?
  • Odpověď (Luděk Niedermayer, 13:47) -
    Zde je odpověď jednoho z mála žijících českých eurooptimistů: :) 
    Ale vážně, myslím, že proces vzniku eura nejde oddělit od celého procesu ekonomické integrace v EU. Například bez jeho zavedení by bylo těžké „přežít“ režim semifixních kurzů předtím (ERM). I když v Evropě jsou země, které tradičně a úspěšně floatují, jádro Evropy de facto po zrušení zlatého standardu vždy inklinovalo k nějakou formou vázaným kurzům. Je to logické, protože pokud měl v Evropě vznikat společný trh, čemuž většina ekonomů tleská, bylo třeba radikálně omezit riziko kompetitivních devalvací mezi hlavními hráči.
    Nemyslím si ani, že šlo o proces předčasný či nezvládnutý. Nemyslím, že pohled skrze OCA (optimální měnové zóny) je jediným relevantním, jak zkušenosti řady zemí ukazují.
    To co ale nebylo nastaveno správně, byly mechanismy měnovou unii podporující v řadě oblastí (nejen fiskální, ale třeba i dohledu a regulace bank, řešení krizí a podobně). Zda to bylo „odborné opomenutí“, nebo důsledek politické snahy co nejméně zasahovat do svrchovanosti zemí, to není, a dnešní snaha systém „pod tlakem vyspravit“ nevypadá dvakrát elegantně. Ale zatím celkem funguje.

    Pokud se podíváme na porovnání tak USA a EU, především „dobré země“ EU zas tak moc neztrácí, ale hlavně Amerika mnohem méně doposud korigovala neudržitelné fiskální schodky (nicméně já jsem ohledně vývoje USA spíše optimista).

    Nicméně dělat rovnítko mezi tím, že Evropa neroste – a má euro, a Evropa neroste – kvůli euru, je silně zjednodušené, jak dnes pohled na mapu říká (prosperují jak země „in“ tak „out“, problémy mají země „in“ – těch je víc, ale i „out“).

    Myslím, že česká diskuse o euru by se měla oprostit co nejvíce od ideologie (což, věřím, se postupně stane), ale i akademického přístupu (hledat chyby na sousedech je vždy příjemnější než na sobě). Měli bychom vycházet zejména z geografické i strukturální reality naší země, která maximální přičlenění se k jádru EU (Německa a spol) podle mne jasně podporuje.
    V praxi trvá proces přijímání eura řádově 4 roky, až k jeho konci padá finální rozhodnutí. Proto bych byl přítelem toho, tento proces odstartovat spíše dříve (vstoupit do ERM II). Pokud by se potvrdila vize euro pesimistů, že euro bude „špatným klubem, do kterého není radno vstoupit, pak do něj přihlášku nepodávat. Nicméně si myslím, že i přes to, co se v eurozóně děje, je pro nás pobyt mimo euro i dnes více nákladem než přínosem (trochu jsem nad tou větou váhal, ale ne natolik, abych ji vymazal).
  • ---
  • Otázka (Any, 9:34) -
    Zdravím Vás. Oficiálním cílem ČNB je udržovat stabilní cenovou hladinu. Myslíte si, že poslední krize a její důsledky tento cíl nějakým způsobem zmodifikovaly či rozšířily? Můžete porovnat pravomoce ČNB a např. Fedu? Díky a přeji hodně zdaru
  • Odpověď (Luděk Niedermayer, 13:15) -
    Krize podle mne dost změnila svět centrálních bank. Nemyslím ale, že zásadně v oblasti pravomocí (pokud nemluvíme o přesunu kompetencí, třeba za dohled)... Zatímco „vyšší aktivita Fedu“ v měnové oblasti je podpořena jeho mandátem – tedy mixem cenové stability a podpory zaměstnanosti, jen na cenovou stabilitu zaměřené centrální banky absolvují podle mne na první pohled větší obrat. Jejich snaha „podporovat ekonomiku“ je na první pohled, v porovnání s minulostí, více kontroverzní. Proto asi některé z nich (BoE) zvažují alespoň změnu inflačního cíle směrem nahoru.
    Ale jak jsem psal výše, z krátkodobého pohledu lze v mnoha případech argumentovat, že inflace, na kterou se CB zaměřují, je nízká a při slabém výkonu ekonomiky bude spíše klesat, než růst, takže zase tak velký skok to není.
    Nicméně celkem mám zato, že posun CBs od technokratických institucí k podporovatelům ekonomické politiky států je patrný, a nebude snadné jej změnit. Podíváme-li se třeba na portfolia státních obligací (domácích), které v rámci kvantitativních operací nakoupila zmíněná BoE (ale i třeba Fed), můžeme si jistě klást otázku, kde je hranice snah uvolnit měnovou politiky či zlepšit měnovou transmisi (to druhé je blízko slovníku ECB), a kde je již snaha snížit vládě náklady na dluhovou službu a tím snížení napětí ve státním rozpočtu.
  • ---
  • Otázka (Bohouš, 9:28) -
    Dobrý den, vzhledem k výrazně uvolněné měnové politice se ve světě již nějakou dobu hovoří o strachu z inflace, zatímco z naší ČNB lze slyšet, že inflace je nízká a že dokonce v případě deflace dojde ke spuštění devizových intervencí. Můžete to nějak čtenáři-laikovi osvětlit? Předem moc děkuji
  • Odpověď (Luděk Niedermayer, 13:05) -
    Dobrý den a hezké odpoledne čtenářům. Díky předem za otázky a prosím o toleranci občas zjednodušených (kvůli času a snaze stihnout dost dotazů) a gramatickými chybami obohacených odpovědí :)

    Již o této otázce by se dalo psát celé odpoledne. Ale jedním z hlavních problémů je otázka času. Jistě je reálné, že pokud třeba naše ekonomika bude i nadále v recesi a/nebo hluboko pod svým potenciálem (kéž bychom věděli, co to je), tak opravdu není poptávková inflace příliš pravděpodobná. A dokonce i růst ceny způsobený třeba zvýšením daní, díky pracovnímu trhu, který není nakloněn růstu mezd, vede k tlaku na pokles cen jiných.
    Absence poptávkových inflačních tlaků a inflace pod cílem vede (ve zkratce) k potřebě volnější měnové politiky. A tu lze dosáhnout, pokud jsou sazby blízko nule, třeba devizovými intervencemi (nebo kvantitativními opatřeními, jak věří někteří ekonomové a zdá se i centrální bankéři).
    Na druhou stranu, do ekonomik dorazilo nemálo stimulů (fiskálních a měnových), a pokud nedošlo k fundamentálnímu snížení potenciálního růstu (což nevíme), tak by mohlo oživení ekonomiky přinést poměrně významný růst inflace. Je otázka, zda, pokud by k tomu došlo, budou sto CB (centrální banky) reagovat dost rychle a dost s předstihem, aby se inflace neusadila značně nad inflačním cílem a navíc nebyla i volatilní.

    Oba tábory tedy mají své argumenty – ti co podporují aktivní a „uvolněnou“ měnovou politiku, hovoří hodně o dnešním stavu, opatrnější kemp poukazuje na to, že důvodem dnešní slabé ekonomické situace není měnové politika, snaha o přílišnou aktivitu (hluboce záporné reálné sazby, intervence, kvantitativní operace) toho jednak moc nepřinesou, není jasné, jak moc fungují a mají obavy o to, že centrální banky obrat v ekonomické aktivitě a tím i inflaci mohou „prošvihnout“.
Aktualizace rozhovoru
Offline rozhovory
Nyní je ideální doba k investování do ESG, domnívá se portfolio manažer klimatického fondu Craig Cameron
19.02.2024 7:01
V našem sektoru jsme ESG faktory hodili do jednoho košíku a předstírám...
Richard Podpiera: Porážet inflaci bez akcií je prakticky nemožné. DIP nabídneme mezi prvními a v plné šíři, kterou zákon umožní
15.12.2023 6:01
Čerstvě prodiskutován Senátem po listopadovém schválení Sněmovnou je n...
Martin Novák pro Patria.cz: Posun celoročního výhledu ČEZ nám přijde zásadní
09.11.2023 18:50
Zlepšení výhledu ČEZ pro hospodaření za celý rok 2023 je z našeho pohl...

Online rozhovory

Váš názor
  •  
    14.05.2013 14:29

    Dobrý den, jak se koukáte na tzv. deflační měny? Lze je také vnímat jako konkurenta zaběhlým měnám, které mohou záměrně ztrácet hodnotu (inflace, devalvace). Děkuji, Holot4
    Holot4
  •  
    14.05.2013 14:20

    Dobrý den , prosím o vysvětlení jaká je spojitost firem Deloitte a Proximus , případně jakou má vazbu na firmu Deloitte pan Dmitrij Ščuka dnešní ředitel firmy Evraz Europe . Dále jak vy odhadujete vývoj osudu ocelárny Evraz v Ostravě . děkuji
    Moravec
  • Jsem zastánce Keyness přístupu.
    14.05.2013 13:27

    A domnívám se, že ČNB dělá stále zatraceně málo. Stačí srovnání s FED. USA rostou, zatímco ČR se plouží v recesi. Důvody: utažení vládní fiskální politiky a nedostatečná kompenzace monetární politiky ze strany ČNB. Řešení: nákup vládních dluhopisů ze strany ČNB a umožnění zvýšených výdajů vlády. Potvrzení správnosti pohledu: nízká inflace v ČR. Mohl bych prosím znát Váš názor jako minulého guvernéra ČNB?
    PaPe3814
  • durace (delka splatnosti) statniho dluhu CR
    14.05.2013 13:20

    Dobry den, jak byste za soucasnych mimoradne ultranizkych trznich urokovych sazeb zmenil duraci (delku splatnosti) statniho dluhu CR a co v teto veci vykonal pan ex-guverner Tuma, ktery byl v teto veci poradcem ministra financi? P.S. Ocividne se nabizi urokove mimoradne vhodna doba k mimoradnemu splaceni starych, mnohem vyse urocenych a velkych dluhu CR... Dekuji.
    Vaclav
  • Nulové sazby ČNB
    14.05.2013 12:50

    Přispívají nulové sazby ČNB k nastartování ekonomiky? Levné peníze jsou k ničemu, když nejsou kupci zboží. Spotřeba domácností samozřejmě klesá. Kdo žije "z ruky do huby" utratí vše co má k dispozici a více utratit nemůže. Nízké úroky v bankách vedou k tomu, že lidé žijící mj. z těchto příjmů také příliš neutrácejí. Není nulová sazba krátkozraké řešení? Neměla by se hledat jakási hranice rozumných sazeb úročení?
    bob1
  •  
    14.05.2013 12:13

    Dobrý den. Česká ekonomika na rozdíl od většiny zemi světa se nevymanila z krize let 2008. Co by pomohlo nastartovat potřebný růst. Myslím, že nezbytnou podmínkou bude odstranění pana Kalouska z ekonomiky, a zamezení pokračování politiky přesunu obecného bohatství do kapes velmi úzké skupiny osob. Kolik, odhadujete že na současné krizi u nás vydělává lidí.
    Homo
  •  
    14.05.2013 12:12

    Dobrý den, jak si vysvětlujete růst akciových trhů jako např. DAX, který se nachází na úrovni jako v roce 2008 před vypuknutím krize, když se neustále hovoří o ekonomické krizi v Evropě, poklesu poptávky, výroby atd. Děkuji
    Mirek
  •  
    14.05.2013 12:05

    Dobry den, jak vidite vyvoj kurzu CZK - EUR a CZK - USD letos a pristi rok? Myslite si, ze kurz CZK/EUR prekona hranici 26,0 Kc, pokud ano tak kdy? Dekuji.
    rka
  • Český kapitálový trh
    14.05.2013 11:22

    Jak se díváte na náš kapitálový trh? Není škody, že žádná vláda po revoluci nevyužila kapitálový trh pro penzijní reformu. Kdybyste měl hypoteticky neomezené možnosti, jak byste vy provedl penzijní reformu v Čechách? Děkuji za odpověď.
    Honza
  • Souvislost se smrští nynějších dluhopisů
    14.05.2013 11:05

    Dobrý den, pane Luďku -odhad rozpočtových nákladů spojených s principem nepoškození občana při zavedení eura v ČR vláda plánuje pravděpodobně "s daným " účelém.Poplatky občanů a daně, pokud se nepřevedou přesně podle stanovených pravidel zaokrouhlování, se zaokrouhlí směrem dolů, vratky daní a platby státu občanům se zaokrouhlí nahoru. Jiná pravidla budou platit při platbách a pohledávkách ve prospěch státu, které vznikají z titulu porušení všeobecně platných právních předpisů (např. pokuty či penále), kdy se bude postupovat podle standardních pravidel zaokrouhlování.Slovensko zavedlo Euro k 1.1.2009 s kurzem k 8.7.2008 - EUR/SKK - 30.126.Tlak naší pomerančové vlády je jasný i s jejím záměrem.Váš názor na tuto problematiku- a kolik a zda jste již zafinancoval do těchto "bonitních" cenných papírů.Děkuji za názor
    AMN
  •  
    14.05.2013 11:00

    Proč ČNB nemůže tisknout peníze a dávat je k dispozici vládě tak, aby se nemusela ČR nijak zadlužovat? V čem je riziko? V USA už několik let někteří ekonomičtí odborníci kvůli tamnímu tištění peněz varují před hyperinflací a ona se za ty roky i přes vytištěných 3000 miliard USD (!) stále nedostavuje (1,47 % březen 2013), protože lidé nemají peníze a nabídka téměř všeho převyšuje poptávku. Čeho se tedy bojí ČNB a pokud ničeho, proč také nepomůže naší ekonomice v tomto směru?
    petr.km
  • Německo versus Euro
    14.05.2013 10:19

    Dobrý den, co by se dle Vašeho názoru muselo v eurozóně stát, aby zejména Německo prohlásilo :... "a dost bylo již Eura". Předem děkuji za odpověď
  • bankovní poplatky
    14.05.2013 10:16

    Dobrý den, rád bych se Vás zeptal, jak vnímáte aktuální kampaň proti bankovním poplatkům? Jde o pozitivní aktivitu vůči jevu, který v bankovnictví nemá co dělat a poškozuje klienty, nebo jde spíše o podnikatelské zneužití příležitosti něco z bank získat? Co poplatky jinde, v energetice, telekomunikacích atd.? Jde skutečně o nežádoucí jev, který do ekonomiky a podnikání nepatří? Děkuji.
    Karel
  • stará dobrá Anglie
    14.05.2013 9:55

    Dobrý den, dovedete si představit horor, kdyby měli v GB platit místo librou jakousi politicko-zmršenou měnou jménem "euro"? A jaký dopad by to mělo na země Comonwelsu? Soudím, že Anglie včas udělá ozdravný počin a z EU vystoupí. Jaký je váš časový odhad odchodu Anglie z EU?
    Jesse
  • jaký
    14.05.2013 9:52

    máte názor na vstup ČR do EURzóny a jaká je její šance na přežití? Jsem toho názoru, že oddalování přijetí EUR dlouhodobě zhoršuje naši konkurenceschopnost, protože umožňuje přežívání neefektivních podniků za cenu přerozdělování, byť to momentálně zvyšuje zaměstnanost a sociální soudržnost.
    lime
  • euro
    14.05.2013 9:48

    Co soudíte o projektu eurozóny jako takovém? Vybředne podle Vás ze současné krize s ponaučením, nebo nemá šanci dlouhodobě na úspěch? Jak se díváte na přijetí eura Českou republikou, příp. v jakém časovém horizontu? Děkuju za odpovědi?
    Skeptik
  •  
    14.05.2013 9:34

    Zdravím Vás. Oficiálním cílem ČNB je udržovat stabilní cenovou hladinu. Myslíte si, že poslední krize a její důsledky tento cíl nějakým způsobem zmodifikovaly či rozšířily? Můžete porovnat pravomoce ČNB a např. Fedu? Díky a přeji hodně zdaru
    Any
  •  
    14.05.2013 9:28

    Dobrý den, vzhledem k výrazně uvolněné měnové politice se ve světě již nějakou dobu hovoří o strachu z inflace, zatímco z naší ČNB lze slyšet, že inflace je nízká a že dokonce v případě deflace dojde ke spuštění devizových intervencí. Můžete to nějak čtenáři-laikovi osvětlit? Předem moc děkuji
    Bohouš

Nejčtenější zprávy týdne

Sledujte nás na sociálních sítích

Facebook X LinkedIn Instagram Youtube

Právě diskutujete

Nejčtenější zprávy dne

Nejdiskutovanější zprávy týdne

Analýza dne

Jakub Blaha: Otřesné výsledky Tesly zažehnány zprávami o autonomii a cenově dostupném modelu
24.04.2024 11:09
Kvartální výsledky společnosti Tesla (TSLA) vypadají na prvn...více