Guvernér České národní banky Miroslav Singer a viceguvernér Vladimír Tomšík hlasovali na zasedání bankovní rady 3. května pro snížení sazeb o 25 bazických bodů, což znamená u základní dvoutýdenní reposazby pokles na 0,5 procenta. Pro zvýšení úrokových sazeb o 0,25 procenta naopak hlasovala členka bankovní rady Eva Zamrazilová. Čtyři zbývající členové rady hlasovali pro sazby beze změny, vyplývá ze záznamu z měnového jednání ČNB.
Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává již dva roky na historickém minimu 0,75 procenta. Analytici většinově očekávají sazby beze změny po celý letošní rok.
„V diskuzi navazující na prezentaci situační zprávy převažoval názor, že adekvátní reakcí měnové politiky je ponechání měnověpolitických sazeb na stávající úrovni, ačkoli prognóza pracuje s jejich snížením, protože rizika prognózy inflace jsou proinflační," uvádí záznam. Někteří členové bankovní rady ČNB vyslovili názor, že naplnění scénáře blízkého alternativnímu scénáři ČNB je vysoce pravděpodobné. Opakovaně pak zaznělo, že změny v sazbě DPH (růst) ve dvou po sobě jdoucích letech může vyvolat nárůst inflačních očekávání.
Nízké sazby se projevují mimo jiné v rekordně nízkém úročení hypoték. „K nedávno pozorovanému významnému meziročnímu nárůstu počtu nových hypoték bylo poznamenáno, že se do velké míry jedná o refinancování hypoték z let 2007 a 2008 a že se tedy nejedná o indikaci výraznějšího zadlužování domácností," uvádí mimo jiné záznam. Bankovní rada diskutovala i možné ohrožení finanční stability ČR.
Z dnešní Zprávy o inflaci publikované ČNB vyplývá, že ČNB v letošním roce nově odhaduje deficit veřejných financí tři procenta hrubého domácího produktu. V únoru počítala s deficitem 3,4 procenta. Pro rok 2013 centrální banka deficit ponechala na dříve odhadovaných 3,8 procenta.
I podle plánů ministerstva financí a aktualizovaného konvergenčního programu by měl deficit letos činit tři procenta. V roce 2013 by měl deficit klesnout podle MF na 2,9 procenta, v roce 2014 na 1,9 procenta a v roce 2015 na 0,9 procenta. Vývoj je ovšem podmíněn schválením úsporných opatření. Loni deficit činil 3,09 procenta.
Celkový vládní dluh, který je tvořen dluhem centrální vlády a dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů, by měl podle ČNB v poměru k HDP letos stoupnout na 43,3 procenta, příští rok by měl činit 45,2 procenta HDP. Celkový státní dluh podle kritérií pro přijetí evropské měny eura nesmí překročit 60 procent HDP.
Podle ČNB, která oznámila minulý týden svůj odhad vývoje tuzemské ekonomiky, má letos hrubý domácí produkt stagnovat. V příštím roce banka počítá s růstem HDP o 1,9 procenta. Odhady pro příští rok ovšem nepočítají s vládou plánovanými rozpočtovými opatřeními. V rámci alternativního scénáře, který s vládními úsporami počítá, odhaduje centrální banka růst ekonomiky v příštím roce na 1,1 procenta.
Deficit veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů (Pozemkový fond, Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond, Vinařský fond a další), Správy železniční dopravní cesty, transformační instituce Prisko, PPP Centra, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.
(Zdroj: ČNB, čtk)