„Slovinsko má problémy, a může potřebovat pomoc Evropské unie,“ překvapila reportéry svými otevřenými slovy rakouská ministryně financí Marie Fekterová při projevu v Lucembursku v den, kdy by měl začít fungovat nový záchranný fond eurozóny ESM. Slovinsko, kde se již pátým rokem platí eurem, by se v případě žádosti o pomoc stalo již pátou členskou zemí, která se neobešla bez záchranného financování zvenku. Tamní ministr financí však stále věří, že se tak nestane.
„Probíhají zde diskuse o tom, zda budeme, či nebudeme potřebovat pomoc. Naší strategií je podívat se na celý balík potřebných reforem. Domníváme se, že pokud to provedeme, tak žádnou záchranu potřebovat nebudeme,“ odpověděl dnes Janez Sustersic na dotazy ohledně udržitelnosti finanční situace v zemi a odmítl spekulovat o případné výši pomoci, o kterou by si země řekla.
O pomoc z fondů EU již požádaly Řecko, Irsko a Portugalsko a naposledy letos v létě i Kypr. Slovinsko se v srpnu potýkalo s výnosem 10letého dluhopisu nad kritickou 7procentní hladinou, což tamní vládu donutila představit balík stabilizačních rozpočtových opatření, který počítá i s prodeji státních podílů v některých slovinských firmách. Od té doby výnos tohoto referenčního dluhopisu, i díky rally na dluhopisech nejádrových zemí eurozóny díky přestavení plánu na intervence ECB na trhu, klesl již o jeden procentní bod.
Sustersic nicméně apeloval na Evropskou centrální banku, aby zvážila podmínění nákupu dluhopisů určité země eurozóny žádostí daného státu o záchrannou půjčku od fondu ESM. „Myslím si, že je to rozhodně myšlenka, jejíž naplnění by pomohlo stabilizovat výnosy dluhopisů,“ uvedl slovinský ministr financí. Posteskl si, že Slovinsko patří mezi země náchylné k citelným výkyvům výnosů v důsledku každé – i nepodložené – zprávy, což zemi výrazně ovlivňuje. ECB by podle Sustersice měla také zvážit využití dalších nástrojů měnové politiky po vzoru americké centrální banky.
Dnes se do Lucemburka sjeli ministři financí eurozóny, aby se setkali před summitem Evropské unie, který se uskuteční ve druhé polovině měsíce v Bruselu. Součástí dnešního zasedání ministrů byla rovněž první schůzka vedení stálého záchranného fondu eurozóny, takzvaného Evropského stabilizačního mechanismu ESM.
Záchranný fond eurozóny ESM by měl v budoucnu disponovat kapacitou půjček až do výše 500 miliard eur, k nimž je však třeba dodat ještě zhruba 200 miliard eur zbývajících v EFSF. ESM bude založen na tom, že 80 miliard eur tam státy eurozóny dají přímo v hotovosti, zbytek bude ve formě garancí. Rozhodování ESM potom bude založeno na váhách jednotlivých příspěvků - největší přispívatel, kterým je Německo, tak bude moci rozhodnutí zablokovat, bude-li chtít.
Až bude vytvořen nový jednotný dohled nad bankami v eurozóně, pak by fond ESM měl mít možnost také rekapitalizovat přímo problémové banky některé z členských zemí, aniž by půjčka zatížila její dluh. Otázkou však je, jestli se tato možnost bude moci využít už při přímé rekapitalizaci španělských bank, neboť Finsko, Nizozemsko a Německo takovou možnost v minulých týdnech zpochybnily.
„Souhlasíme s tím, že půjdeme cestou bankovní unie a také se domníváme, že jakmile bude tento jednotný dohled nad bankovním sektorem ustaven, měla by být samozřejmě umožněna i tato rekapitalizace bank,“ shrnul dnes názor slovinské vlády Janez Sustersic.
(Zdroje: Bloomberg, WirtschaftsWoche, Reuters, DPA)