Ve Spojených státech se nafukuje další velká investiční bublina, která vyvolá novou katastrofální finanční krizi. Vytváří ji americká centrální banka (Fed) svými pokusy podpořit ekonomiku neustálým pumpováním peněz do ekonomiky, uvedli američtí ekonomové Sheila Bairová a Stephen Roach na konferenci v kalifornské Santa Monice.
Bairová uvedla, že uvolněná politika Fedu v kombinaci s historicky nízkými tržními úrokovými sazbami vytváří na trhu dluhopisů "bublinu všech bublin". Bairová byla do loňského roku šéfkou Federální společnosti pro pojištění bankovních vkladů a za finanční krize podnikala důrazné kroky ke stabilizaci a očištění bankovního sektoru.
Spojené státy nyní podle Bairové kvůli nové bublině směřují k finančnímu krachu v podobném rozsahu jako před šesti až čtyřmi lety, kdy praskla bublina hypoték a nadhodnocených cen realit, a to vedlo k těžké krizi finančního sektoru. Tentokrát však bublinu vytvářejí investoři, kteří v důsledku politiky Fedu vyhledávají vyšší a rizikovější výnosy hlavně na trzích dluhopisů, řekla Bairová.
Roach, který přednáší na Yaleově univerzitě a je členem vedení banky , označil politiku nulových úrokových sazeb a "kvantitativního uvolňování" za "tikající časovanou bombu". Fed od finanční krize roku 2008 uplatňuje politiku nákupů státních a hypotečních dluhopisů, jimiž na trh uvolňuje stovky miliard až biliony dolarů.
Ekonomové a politici se obávají, že politika Fedu může v budoucnu vést k těžkým problémům, zejména s inflací, zejména když se Fed neodhodlá ke včasnému ukončení své politiky. Podle řady ekonomů byla příliš dlouho uvolněná politika Fedu v první polovině minulého desetiletí jednou z hlavních příčin minulé finanční krize, protože nízké úrokové sazby lákaly k masivním nákupům nemovitostí na dluh, což vytvořilo neudržitelnou realitní bublinu.
Hrozbou pro Spojené státy ze strany fiskální politiky je situace takzvaného „fiskálního útesu“ s počátkem příštího roku, která je automatickým vyvoláním zvyšování daní a snižování příjmů v případě, kdy nedojde k dohodě mezi demokraty a republikány na jiném řešení. Prezident Obama a nejvyšší představitelé obou komor Kongresu v pátek poprvé jednali o tom, jak pád přes "fiskální útes" odvrátit. Akcie oživily ze ztrát poté, co předseda Sněmovny reprezentantů John Boehner označil jednání za "konstruktivní" a řekl, že republikáni "položí na stůl daňové příjmy, pokud budou doprovázeny výrazným snížením výdajů". "Musíme zajistit, aby střední třídě nevzrostly daně a aby naše ekonomika zůstala silná," řekl dnes Obama v úvodu jednání. "Máme teď za úkol ukázat, že jsme schopni spolupráce, že dokážeme najít společnou řeč a udělat obtížné kompromisy," dodal.
Klíčové bude nalezení kompromisu mezi novými příjmy pro státní pokladnu požadovanými šéfem Bílého domu a rozpočtovými úsporami prosazovanými republikány. Obama dlouhodobě požaduje zvýšení daní z příjmu pro nejbohatší Američany vydělávající více než 250.000 dolarů ročně, kteří by se podle něj měli více podílet na obnově Spojených států po nedávné hluboké recesi. Republikáni něco takového odmítají. Zvýšení daní by podle nich poškodilo malé a střední firmy, které by kvůli nim v kritickém čase pro americkou ekonomiku nevytvořily potřebná pracovní místa.
Strana proto prosazuje odstranění blíže nespecifikovaných výjimek a skulin v amerických daňových zákonech, což by podle ní zvýšilo příjmy rozpočtu, i když by celková daňová zátěž klesla. Obama nicméně tvrdí, že republikánům v tomto případě nevycházejí "kupecké počty" a že by takové kroky k řešení současných vysokých schodků amerického rozpočtu nestačily.
Republikáni ale chtějí, aby se vysoké deficity amerických rozpočtů, jež v posledních letech pravidelně překračovaly bilion dolarů, řešily zejména úsporami. Chtějí přitom zasahovat do sociálních a zdravotních programů, což je pro demokraty jen málo přijatelné. Obama nicméně v minulosti naznačil ochotu k ústupkům. V čem naopak podle dosavadních prohlášení není ochoten ustoupit, jsou vyšší daně pro nejbohatší Američany.
Daně jim i dalším Američanům před lety dočasně snížil předchozí prezident George Bush, který se tak snažil povzbudit hospodářství Spojených států. Obama jeho úlevy již jednou po dohodě s republikány z konce roku 2010 prodloužil, byť i tehdy požadoval vyšší daně pro bohaté. Nakonec ale kapituloval. Nyní ale chce nižší daně zachovat jenom pro střední třídu. Dvě procenta nejbohatších si podle něj mohou dovolit platit více.
Obama se s republikány na automatických škrtech a růstu daní, které hrozí od roku 2013, dohodl v létě 2011 během jednání o navýšení stropu pro zadlužení země. Šlo o opatření, které mělo obě strany donutit k ambiciózní dohodě o nápravě amerických rozpočtů. Republikáni s demokraty k ní ale nikdy nedospěli a věc nyní řeší na poslední chvíli.
Washingtonu již po loňských tahanicích kolem stropu pro státní dluh odejmula ratingová agentura Standard & Poor's USA prestižní rating na stupni AAA. Hluboké rozpočtové schodky v posledních letech prudce zvyšují zadlužení Spojených států. Americký dluh v současnosti přesahuje 16 bilionů dolarů.
(Zdroj: čtk, Reuters, CNBC, Bloomberg)