Aktualizováno Mezi ruskými a ukrajinskými plynaři to opět skřípe. poslal ukrajinskému státnímu podniku Naftohaz účet 7 mld. USD za 16 mld. kubíků zemního plynu, které se Ukrajinci údajně smluvně zavázali nakoupit v loňském roce a poté neodebrali. Kyjev trvá na tom, že právní oporu pro snížení odběru na základě podmínek take-or-pay (odeber, nebo zaplať) ve smlouvách má. Doufá také, že se mu v případě soudního řešení pře podaří zvítězit stejně jako tuzemskému dodavateli Transgas, který vyhrál první kolo sporu s Gazpromem na podobné téma u arbitrážního soudu ve Vídni.
Zdroje z Naftohazu tvrdí, že účet za neodebraný plyn se podnik platit nechystá. prý informaci o snížení požadovaných dodávek dostal v předstihu a za realizovaný odběr mu bylo řádně a včas zaplaceno. Krok ruského monopolního vývozce ukrajinská strana vnímá jako součást tlaku v rámci probíhajících rozhovorů o vytvoření společného konsorcia na správu ukrajinské transportní sítě a snížení cen za plyn pro Ukrajinu. Rusové si tak údajně chtějí zajistit lepší vyjednávací podmínky.
Ukrajina loni z Ruska dovezla 33 mld. m3 plynu, z čehož na Naftohaz připadlo 24,9 mld. m3 a zbytek na chemické závody OstChem Holding miliardáře Dmitrije Firtaše, který může od roku 2011 vyjednávat s Rusy přímo. Kontrakt z roku 2009, podepsaný po skončení dvoutýdenní plynové krize, podle Gazpromu jasně stanovuje, že Ukrajina bude odebírat 52 mld. m3 ročně, přičemž tento objem lze snížit o 20 % na 42 mld. m3 ročně. Pod touto hranicí začíná platit klauzule take-or-pay. Naftohaz trvá na tom, že v případě včasného upozornění může odebraný objem snížit až na 33 mld. m3.
Vypočtená pokuta 7 mld. USD podle deníku Kommersant odpovídá 16 mld. m3, které Naftohazu loni chyběly do požadovaných 42 mld. m3, tj. nepočítá do nich 8,1 mld. m3 plynu odebraného Dmitro Firtašem.
Kyjev se v posledních letech snaží spotřebu drahého ruského plynu radikálně omezovat. Pomoci mu v tom má zvýšení domácí těžby, včetně odkrytí nových ložisek v černomořském šelfu, import zkapalněného plynu LNG přes mořské terminály a také výstavba jednotek na zplynování uhlí, kterého má země dostatek. Úvěry a technologii Ukrajině loni poskytla Čína. Spotřeba zemního plynu za prvních sedm měsíců loňského roku klesla o 2,6 mld. m3, čímž země ušetřila zhruba 1 mld. USD. Ukrajina také přes Polsko dováží plyn z Německa.
Kyjev si na cenové podmínky kontraktu stěžuje prakticky od jeho podepsání. Vzorec pro výpočet ceny je podle deníku Kommersant skutečně nastaven velmi přísně. Ve druhém kvartále loňského roku musel Naftohaz platit 425 USD za 1000 m3, ve čtvrtém čtvrtletí měla cena dosáhnout 432 USD za 1000 m3. Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč si před třemi lety od Kremlu zajistil slevu 100 USD za 1000 m3 výměnou za prodloužení pronájmu námořní základny v Sevastopolu ruské Černomořské flotile do roku 2042. Jinak by tedy země platila přes 500 USD, a to v době, kdy průměrná cena ruského plynu v Evropě dosáhla 400 USD za 1000 m3.
Bývalá ukrajinská premiérka Julie Tymošenková, která kontrakt v roce 2009 podepsala s tehdejším ruským premiérem Vladimirem Putinem, byla právě kvůli této smlouvě obžalována a odsouzena na sedm let za mříže.
Analytici poukazují na skutečnost, že už předloni Naftohaz dovezl méně plynu, než se předtím smluvně zavázal, což přešel bez sankcí. Vystavený účet považují za další z trumfů, který má Rusům pomoci získat navrch při nekonečných vyjednáváních o cenách za plyn na další roky.
Pokud se Ukrajina obrátí na soud, není bez šance. Podobný spor před nedávnem vyhrála společnost Transgas. Česká dcera německého energetického koncernu podle rozhodnutí vídeňského arbitrážního soudu nemusí Gazpromu platit přes 500 milionů USD (kolem 10 mld. Kč) za nevybraný minimální odběr v letech 2008-2011. se proti rozsudku odvolal.
Ruský plynárenský gigant Naftohazu vehementně odmítá poskytnout další slevu na skutečně odebranou surovinu. Proti Ukrajině má navíc silné páky v podobě nového plynovodu Nord Stream, který prochází po dně Baltského moře až do Německa, a kompletní kontroly nad běloruskými plynovody, kterou získal před dvěma lety výměnou za výraznou slevu na dodávaný plyn režimu Alexandra Lukašenka. Tranzit plynu ostatním zákazníkům v Evropě tak může stále více odklánět po alternativních trasách. Loni se objem plynu přepraveného přes ukrajinské páteřní sítě dál na západ snížil o 25 %. Po dobudování plynovodu South Stream, jehož stavba začne zanedlouho, bude moci veškeré dodávky do Evropy přesměrovat mimo ukrajinské tranzitní sítě, což Kyjev připraví o miliardy dolarů na přepravních poplatcích ročně.
(Zdroje: Kommersant, Moscow Times, RIA Novosti)