Výnos dluhopisu (29,45 CZK, -9,38%) splatného v roce 2021 spadnul ze svého dvouměsíčního vrcholu 39,74 procenta až na 18,88 procenta, když se trh vstřebal zprávou, že společnost uzavře svůj nejztrátovější provoz – důl Paskov. Podle analytiků (8,66 EUR, -1,03%) ale firma bude potřebovat provést ještě další kroky a neobejde se ani bez větší přízně tržního prostředí.
„Uzavření dolu Paskov vypadá jako jediná možná cesta,“ uvedl ve zprávě pro klienty polský analytik Andrzej Knigawka. Přitakává tak společnost , která v úterý večer uvedla, že důl Paskov zůstane dle jejích závěrů ve střednědobém horizontu pravděpodobně nekonkurenceschopný, a proto se rozhodla ho uzavřít. „Při současných cenách generuje Důl Paskov roční ztrátu z provozu 1,5 mld. Kč, roční investice by dosáhly dalších 500 mil. Kč,“ uvedl tento týden mluvčí OKD Marek Síbrt.
„Důl Paskov byl ztrátový i v letech s rekordními ceny uhlí – od roku 2009 vygeneroval ztrátu téměř 2,2 miliardy korun,“ uvedl mluvčí OKD s tím, že náklady na těžbu jsou až dvakrát vyšší než je průměr v důlních provozech firmy. Uhlí se v dole Paskov totiž těží ve velkých hloubkách v náročných geologických podmínkách v nízkých slojích (mocnost 0,6-1,5 m proti karvinským až 6 m).
Časový horizont uzavření dolu a jeho podmínky budou podle stanoveny po diskuzi s českou vládou a dalšími zúčastněnými stranami. Dle Síbrta jde nyní o to, kdo ponese náklady těžby. Pokud náklady útlumu těžby ponese jen OKD, zavře důl k 31. prosinci 2014. V případě, že se bude český stát podílet na sociální těžbě, může prý ale Paskov v souladu s evropskou regulací skončit až v roce 2018. Zástupci státu však v posledních dnech uvedli, že myšlence sociální těžby nakloněni nejsou.
„To však nestačí,“ uvedl ve zprávě pro klienty polský analytik Andrzej Knigawka. „Potřebují prodat koksovnu OKK a modlit se, aby se ceny koksovatelného uhlí v příštím roce přiblížili hladině 200 dolarů za tunu a zůstaly tam,“ dodal.
Co na to JSW?
Polská těžařská společnost Jastrzebska Spólka Weglowa (JSW), která je největším producentem koksovatelného uhlí v Evropské unii, již dříve naznačila, že by mohla mít o nabízenou koksovnu OKK zájem. Dnes šéf společnosti Jaroslaw Zagorowski v rozhovoru pro agenturu PAP tuto možnost potvrdil.
„Nadále vedeme jednání s o možné koupi koksovny OKK,“ uvedl dnes šéf . Před měsícem z jeho úst vyšla podobná slova s tím, že před rozhodnutím o případné koupi ale polský těžař od svého konkurenta obchodovaného i na pražské burze očekává „odpovědi ohledně budoucích rizik“, které spatřuje po zevrubném průzkumu finančního zdraví nabízených aktiv (tzv. due diligance).
Velké naděje naopak Jaroslaw Zagorowski trhu neposkytnul, pokud jde o vývoj cen uhlí. „Pokud jde o ceny koksovatelného uhlí, začaly přicházet relativně pozitivní zprávy – předpokládáme, že ceny uhlí ve 4Q vzrostou oproti 3Q, nicméně s žádným velkým odrazem ode dna nepočítáme,“ řekl dnes pro PAP šéf polského těžaře .
Aktuálně dobíhající třetí čtvrtletí Zagorowski přitom označil za „jeden z nejhorších kvartálů v historii společnosti“ a nově přiznal, že firma nejspíš vykáže ztrátu. Zlepšení podle něho může přinést až poslední kvartál roku, právě díky mírnému růstu cen uhlí, který byl k vidění již v posledních týdnech.
Od července vzrostly ceny koksovatelného uhlí o 16 procent, což analytici ING vidí jako důležitou podporu pro vývoj výnosů dluhopisů NWR. Poslední dva dny ale cena uhlí ztrácí spolu s celkovým poklesem energetických trhů, s nimiž je její vývoj citelně korelován. Koriguje se tak také růst cen akcií (dnes -9,4 %) i pokles výnos dluhopisu NWR splatného v roce 2021:
(Zdroj: , PAP, Bloomberg, OKD)